Nesprávné stravovací návyky a s nimi související nedostatek některých mikroživin jsou známým rizikovým faktorem civilizačních onemocnění. Tzv. západní dieta se za posledních dvě stě let radikálně změnila. Vzrůstá konzumace vysoce zpracovaných potravin s velkým obsahem přidaných cukrů, tuků, soli či „éček" a zároveň nízkým obsahem vlákniny a vitamínů. Odpovědí na tyto problémy je selekce vhodných plodin, jejich šlechtění a moderní technologie pěstování - smart food neboli chytré potraviny.

........................

Pod pojmem chytré potraviny si asi každý dovede představit např. sójový olej, rajčata nebo ořechy, ale málokdo ví, že to mohou být třeba i houby vystavené ultrafialovému záření, nebo o „nové" potraviny, které se postupně prosazují i v legislativě Evropské unie. 

https://zivauni.cz

........................

I přes prodlužující se délku života čelí v posledních desetiletích celý svět, a obzvláště pak průmyslové země, epidemickému nárůstu civilizačních chorob, jako jsou například obezita, kardiovaskulární nemoci, cukrovka a metabolický syndrom, tuková nemoc jater či nádorová onemocnění. Příčinou je mimo jiné nezdravé stravování s nadbytkem vysocekalorických jídel, nedostatečná kvalita potravin i zhoršující se životní prostředí.

Projekt biotechnologického centra, který vznikl díky spolupráci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické, České zemědělské univerzity v Praze a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, se zaměřuje na využití inovativních biotechnologií v zemědělství, potravinářství, laboratorní diagnostice, biomedicínském výzkumu i klinické medicíně.

„Spojení odborníků zvýší efektivitu a kvalitu výzkumu v oblasti chytrých potravin a pomůže řešit nejpalčivější příčiny současného stavu, včetně prodloužení kvalitního života," vysvětluje profesor Libor Vítek z Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN. 

........................

Prof. MUDr. Libor Vítek, Ph. D., MBA je světově uznávaným odborníkem v hepatologii, celý profesní život se věnuje problematice žlučového pigmentu bilirubinu. Prof. Vítek je i nutričním poradcem českých nejúspěšnějších sportovců, spolupracuje s Českým olympijským výborem či Vysokoškolským sportovním centrem Victoria a je šéflékařem České biatlonové reprezentace. Je také činorodým autorem odborných publikací, v posledních pěti letech je publikačně nejaktivnějším vědcem 1. LF UK. Za otevírání nových výzkumných obzorů obdržel nejvyšší ocenění Univerzity Karlovy - Donatio. Založil web SportvitalPRO.

........................

Nedostatek živin vede k civilizačním nemocem

Konzumace vysoce zpracovaných potravin s velkým obsahem přidaných cukrů, tuků, soli či různých aditivních látek a zároveň nízkým obsahem vlákniny, vitamínů a mikroživin prokazatelně zvyšuje riziko rozvoje civilizačních nemocí. Jak říká profesorka Jana Hajšlová z Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT: „V tomto roce publikovaná epidemiologická studie poukázala na zvýšenou mortalitu konzumentů tohoto typu diety. Hlavními živinami, které v západní stravě chybí a jejichž nedostatek má příčinnou souvislost s rizikem rozvoje civilizačních nemocí, jsou vitamín D, vápník, draslík nebo foláty, stejně tak jako omega-3 polynenasycené mastné kyseliny."

Medicína sice udělala v posledních dekádách ohromný pokrok v diagnostice a léčbě civilizačních nemocí, prevenci je ale i ve vyspělých zemích stále věnováno málo pozornosti. V Evropské unii jde na prevenci jen 1-3 % z veškerých prostředků vyčleněných na zdravotní péči. Většinu pak pohltí prevence alkoholismu, kouření a konzumace dalších návykových látek, přestože studie ze západní Evropy a USA poukazují na vysokou návratnost prostředků vynaložených na prevenci metabolických civilizačních onemocnění.

Doplňky stravy a obohacené potraviny, které mohou problém pomoci řešit, jsou často nákladné a nedostupné.

„Alternativní strategií jsou právě nové přístupy v zemědělství. Ruku v ruce s nimi jde i rozvoj inovativních potravinářských (bio)technologií, které v maximální míře zachovají cenné živiny a zároveň zvýší nabídku senzoricky atraktivních chytrých potravin," zdůrazňuje děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU profesor Josef Soukup.

Odhaduje se, že návratnost investic do biofortifikace je díky snížení zátěže nemocí spojených s nedostatkem mikroživin zhruba 17násobná. Nákladová efektivita fortifikačních programů je podstatně nižší než u prosté suplementace chybějících mikronutrientů.

........................

Prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. působí jako vedoucí akreditované Metrologické a zkušební laboratoře VŠCHT Praha. Zabývá se kvalitou a chemickou bezpečností potravin. V roce 2005 získala ocenění udělené rektorem VŠCHT za vynikající výsledky výzkumu v oblasti chemie a analýzy potravin a mezi její další ocenění patří mj. i medaile Emila Votočka za excelentní vědecké výsledky v chemii a analýze potravin. Jako historicky první Češka převzala prof. Hajšlová v roce 2016 v americkém Dallasu cenu Harveye W. Wileye (Harvey W. Wiley Award / AOAC International) za svůj příspěvek v oblasti vývoje analytických metod.

........................

Více pohybu, méně kalorií

Většině populace chybí rovněž aktivní pohyb a podle nedávného průzkumu se pravidelné pohybové aktivitě vůbec nevěnuje třetina populace.

„Počítá se každý pohyb. Nemluvím o sportování, ale o běžné fyzické aktivitě. Typickým příkladem je chůze. Zdánlivě jednoduché doporučení chodit alespoň šest tisíc kroků denně je pro mnoho lidí naprosto nedostižnou metou," říká prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D., zástupce přednosty III. interní kliniky - endokrinologie a metabolismu VFN a 1. LF UK.

Podle lékařů Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se správná změna životního stylu může promítnout do našeho zdravotního stavu již za jeden až dva týdny! Další obecně známou radou je omezit nadbytek kalorií, živočišných tuků a cukrů v denním příjmu.

„Se znepokojením sledujeme nepříznivé trendy vývoje nadváhy a obezity v dětském věku. Je nutné omezit množství sacharidů, zejména přirozeně sladkých jídel. Klesá věk, kdy se projevuje diabetes 2. typu. Většina infarktů myokardu nyní postihuje nemocné v produktivním věku," varuje prof. Vrablík a dodává, že změnit jídelníček nemusí být vůbec děsivé nebo dokonce provázené hladověním. Přiklonit se k novým návykům a konzumovat zeleninu bez omezení, k tomu přidat zdroje kvalitních bílkovin, jako je rybí maso, případně maso bílé nebo alternativní rostlinné zdroje (luštěniny, sója) bývá pro většinu lidí méně obtížné, než na počátku čekali. Důležité je se odhodlat a klást si krátkodobé splnitelné cíle.

Zdroje: Oddělení komunikace a marketingu 1. LF UK, Oddělení PR a marketingu VFN Praha, zivauni.cz