Anatomie není jen teoretickým oborem představujícím základní kámen při výuce mediků. Prostupuje všemi lékařskými obory. Ve spolupráci s klinickými obory zlepšuje diagnostické a léčebné postupy.

Díky dárcovskému programu je možné pracovat se skutečnými těly zemřelých, která jsou využívána jak k výuce studentů lékařství, tak právě ke klinicko-anatomickým studiím a dalšímu vzdělávání lékařů. V České republice má každý anatomický ústav vlastní dárcovský program. Anatomický ústav 1. LF UK má ve svém registru zhruba šest tisíc potenciálních dárců a ročně přijme 50 až 60 těl zemřelých. Těla dárců slouží primárně pro výuku pregraduálních studentů (ve všech programech se jedná o cca tisíc studentů ročně), ale vzdělávání probíhá i v rámci postgraduálního studia nebo při specializovaných klinicko-anatomických kadaverózních kurzech.

„Na vzdělávání klademe velký důraz a spolu s řadou klinik pořádáme nejrůznější akce a workshopy," říká přednosta Anatomického ústavu 1. LF UK doc. Ondřej Naňka a dodává: „Účastníci si na těchto akcích mohou svoje znalosti ověřit před tím, než je aplikují u skutečných pacientů. Zároveň si rozšiřujeme znalosti i my anatomové."

S Anatomickým ústavem 1. LF UK v rámci klinicky orientovaného výzkumu spolupracuje více než desítka klinických pracovišť. Úzce kooperuje například s Klinikou ortopedie 1. LF UK a ÚVN, Klinikou gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN, III. chirurgickou klinikou 1. LF UK a FN Motol, Klinikou rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN nebo s Klinikou otorynolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. Tato mezioborová spolupráce má pak přesah i do publikační činnosti.

Nová strategie léčby

Jedním z výzkumných témat je nádorová biologie. Cesta k úspěchu vede přes těsnou spolupráci anatomů s genetiky a kliniky. V posledních 20 letech se stále více prosazuje myšlenka, že vývoj nádoru je ovlivněn interakcemi nádorových buněk s nenádorovými, které vytvářejí mikroprostředí nádoru. Základním zjištěním byla skutečnost, že jedním z hlavních komunikačních kanálů v nádorech je signalizace pomocí interleukinu 6 (IL-6). Tato skutečnost vedla v období pandemie covidu-19 k návrhu nové strategie léčby, která byla úspěšně komercionalizována.

„Ve spolupráci s Biotechnologickým ústavem AV ČR jsme připravili nové inhibitory receptoru pro IL-6, které byly patentově chráněny s možným využitím v protinádorové terapii a léčbě autoimunitních onemocnění," vysvětluje prof. Karel Smetana z Anatomického ústavu 1. LF UK.

Interleukin 6 (IL-6) má v těle mnoho funkcí. Jedná se o signální bílkovinu, která se v první řadě podílí na zahájení imunitní reakce. V nadměrném množství může ale různým způsobem škodit. Má například vliv na průběh autoimunitních onemocnění, a během pandemie covidu-19 se ukázalo, že jeho nadprodukce vede k nebezpečné cytokinové bouři.

Anatomové pomohli pacientům s inkontinencí

Spolupráce anatomů s kliniky vedla také ke zlepšení života žen trpících inkontinencí. Pacientkám, které trpí stresovou inkontinencí, je možné pomoci prostřednictvím tahuprosté vaginální pásky, tzv. inkontinenční pásky. Inkontinenční pásky byly zavedeny do klinické praxe na základě výzkumu mechanismů vzniku stresové inkontinence moči. Při správném provedení mají vysokou úspěšnost a minimum komplikací.

První technika zavedení inkontinenčních pásek, retropubické pásky, byla bohužel spojena se závažnými komplikacemi jako silné krvácení, poranění střeva nebo dokonce s úmrtími. Pro snížení rizika komplikací byla nutná přesná znalost anatomických poměrů.

„Na základě spolupráce s Anatomickým ústavem 1. LF UK jsme prokázali příčinu selhávání pásek a vysvětlili i příčiny komplikací," upozorňuje prof. Jaromír Mašata z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN. Výsledky společné práce kliniků a anatomů byly mezinárodně publikovány a pomohly ke stažení některých typů pásek z trhu.

Náhrada klitorisu

Z další spolupráce anatomů a kliniků vzešel operační postup umožňující při konverzní operaci „male to female" transsexuálů bezpečně konstruovat citlivou náhradu klitorisu. Podstatou byly detailní znalosti zohledňující průběh nervů zásobujících glans penis, z kterého je neoklitoris vytvářen. Popsání vztahu tohoto nervu ke stydké kosti pomohlo také lépe objasnit vznik útlakového syndromu, který se projevuje bolestmi v oblasti zevního genitálu u cyklistů při nesprávné konstrukci sedla.

Možná i díky krásné budově Hlavova ústavu na pražském Albertově je asi nejznámějším českým anatomem prof. MUDr. Jaroslav Hlava. Stal se v roce 1887 řádným profesorem patologické anatomie. Byl prorektorem všeobecné nemocnice a ředitelem Českého patologicko-anatomického ústavu. Nechal vystavět „Ústav Hlavův", což je dnešní Ústav patologie 1. LF UK a VFN na Albertově. V roce 1958 byla budova prohlášena za kulturní památku. 

Prof. Hlava byl označován za nestora českých lékařů. Co asi není tak známé je to, že byl také průkopníkem české bakteriologie. A zabýval se také onkologií. Současný přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK, doc. MUDr. Ondřej Naňka, Ph.D., se věnuje klinické anatomii a embryologii.

Jedním z limitujících faktorů dalšího vývoje oboru je bohužel klesající počet anatomů - lékařů i nelékařů. Společenská a finanční atraktivita oboru není totiž ve srovnání s klinickými obory vysoká.

„Samozřejmě existují počítačově vytvořená virtuální těla, ale klasický způsob výuky, jak jej už naši předkové učili na nebožtících s rukama zanořenýma do těla, se při výuce nedá ničím nahradit," připomínal v rozhovoru již před sedmi lety prof. Smetana. 

„Nejsme jen učitelé nebo nudní vědci, významně přispíváme i do reálné medicíny," uzavírá doc. Naňka.

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK