MOŽNOSTI FYTOFARMAK PŘI ZVLÁDÁNÍ ÚZKOSTNÝCH PORUCH

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají především anxiolytika a antidepresiva, velká pozornost se věnuje vývoji nových léčiv, pokud možno bez nežádoucích účinků jako je sedace a vyvolání závislosti.

Úzkost je nepříjemně vnímaný pocit strachu, obav a ohrožení, který se neváže s konkrétním důvodem. Z lékařského pohledu je to složitá kombinace emocí, zahrnující strach, zlé předtuchy a obavy. Jedním z nejčastějších příznaků úzkostné poruchy jsou poruchy spánku, úzkostná porucha se ale často projevuje nebo váže i s dalšími tělesnými příznaky jako je bušení srdce, pocit nevolnosti, bolest na hrudi, zkrácené dýchání, chvění rukou. 

Je třeba mít na paměti, že většina pacientů mluví o tělesných potížích, nikoliv o svojí úzkosti - tu si často neuvědomují nebo nepřipouští, a tak často nejsou úzkostné poruchy rozpoznány a postižení pacienti nedostávají přiměřenou léčbu. Obvykle řeší nespavost užíváním hypnotik (a snaží se je získat i bez lékařského předpisu), bolesti hlavy a pohybového aparátu volně prodejnými analgetiky, potíže trávícího traktu projímadly nebo jinými symptomatickými léčivy.  

Mezi léčbu 1. volby všech onemocnění z úzkostného spektra patří antidepresiva (AD), zejména selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Benzodiazepiny (BDZ) jsou doporučovány jakožto počáteční doplňující léčba pro situace s akutní úzkostí a agitovaností, k úlevě pacientů při úzkostné dekompenzaci, či k překrytí období čekání na efektivní účinek SSRI či jiného použitého AD. Zde ale hrozí riziko vzniku tolerance a závislosti, nehledě na to, že pacienti často tato léčiva užívají dlouhodobě, někdy i jako jediné léčivo. 

FYTOTERAPIE

Lidé se pokouší zvládat úzkost s pomocí rostlin odedávna, nejrychleji působícím anxiolytikem je inhalačně užívaný nikotin, rychlý anxiolytický účinek jeví alkohol. Existuje celá řada rostlin, které se tradičně využívají k léčbě úzkosti a nespavosti, v současnosti máme k dispozici tato registrovaná rostlinná léčiva. 

Jediným registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule úzkolisté, zároveň se jedná o jediné anxiolytikum, jehož výdej není vázaný na lékařský předpis. Klinické studie potvrzují anxiolytický účinek levandulového oleje i formou inhalační, dokonce i ve veterinární medicíně; perorální aplikace je pochopitelně mnohem účinnější.

Mechanismus účinku levandulové silice je vysvětlován inhibicí presynaptických vápníkových kanálů na neuronálních synapsích a snížením vazebného potenciálu receptoru pro serotonin 1A (5-HT1A), což je v klinickém obraze spojováno se zmírněním úzkosti, vnímáním stresu a antidepresivním působením. Můžeme si to představit tak, že snižuje dráždivost nervů podobně jako antiepileptika při léčbě migrén nebo neuropatických bolestí. Díky naprosto odlišnému mechanismu účinku tak na rozdíl od benzodiazepinů, extraktu kozlíku lékařského nebo guajfenezinu nesnižuje pozornost a nemá nepříznivý vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Tento mechanismus účinku ovšem vylučuje užití levandulového extraktu jako rychlého hypnotika. Užívání extraktu z levandule spánek sice zlepšuje, ale je to dáno anxiolytickým účinkem, který se projeví nejdřív po týdnu užívání. Dá se říci, že se jedná o léčbu kauzální, nikoliv symptomatickou.

Extrakt z levandule je vhodným lékem na zvládání úzkostných neuróz včetně psychosomatických potíží např. zažívacích potíží, nevolnosti, nespavosti či různých bolestí bez objektivního nálezu při vyšetření. Náhlé vysazení extraktu z levandule není provázeno syndromem z vysazení.