Zimní měsíce mají kratší dny a méně přirozeného světla. Vyznačují se tím, že více času trávíme v interiéru. Právě od listopadu do února lidé tráví podstatně více času u televizí, počítačů a mobilních telefonů. S tímto obdobím se také častěji pojí potíže se zrakem, jako je pálení očí, rozmazané vidění, únava nebo bolesti hlavy.
Denní světlo není jen „bílé", ale skládá se z elektromagnetického záření různých vlnových délek. Obsahuje i modrou složku, která během dne podporuje bdělost, soustředění a reguluje tvorbu melatoninu. Bílé denní světlo je tedy ve skutečnosti směsí všech barev duhy, ale je pravdou, že fialová a modrá mají nejkratší vlnové délky a také nejvyšší energii.
Pokud však hlavním zdrojem modrého světla nejsou sluneční paprsky, ale obrazovky digitálních zařízení, může při dlouhodobé expozici docházet k optickému diskomfortu. Oči jsou vystaveny světlu s vyšší intenzitou po delší dobu, než je pro ně přirozené, což může zvyšovat pocit únavy.
Víte, proč je obloha modrá?
Je to způsobeno tzv. Rayleighovým rozptylem, kdy se krátké vlnové délky (fialová a modrá) rozptylují v atmosféře více než ostatní. Modré světlo se rozptyluje přibližně 10x více než světlo červené (delší vlnová délka).
Mohla by být obloha fialová, když ta má ještě kratší vlnovou délku? Ne, Slunce totiž vyzařuje méně fialového světla než modrého.
Modrá není vždy dobrá
Oční lékaři připomínají, že samotné modré světlo není hlavní příčinou potíží. Významnou roli hraje takzvaný digitální vizuální stres - kombinace dlouhodobého zaostření na blízkou vzdálenost, omezeného mrkání a nevhodných světelných podmínek. Při práci u monitoru lidé mrkají až třikrát méně než běžně, což vede k rychlejšímu vysychání povrchu oka.
V zimě se problém zhoršuje i kvůli topení, které snižuje vlhkost vzduchu. Výsledkem jsou nepříjemné pocity suchých, unavených a podrážděných očí, které si mnoho lidí mylně spojuje výhradně s modrým světlem.
„Modré světlo z obrazovek samo o sobě oči nepoškozuje. Nejčastější potíže, se kterými se v zimě setkáváme, souvisejí s dlouhodobou prací na blízko, nedostatkem přestávek a suchým prostředím. Modré světlo může přispívat k diskomfortu, ale není hlavním problémem," vysvětluje MUDr. Radan Zugar, primář Očního centra Praha.
Brýle s filtrem modrého světla
Stále větší popularitě se těší brýle s filtrem modrého světla. Tyto brýle dokážou částečně snížit intenzitu světla v určité části modrého spektra a některým uživatelům přinášejí subjektivní úlevu. Uplatnění mohou najít nejen při večerním používání digitálních zařízení, ale i během běžné denní práce na počítači, zejména u lidí, kteří tráví u obrazovek mnoho hodin denně.
„Častým mýtem je představa, že modré světlo z obrazovek samo o sobě poškozuje sítnici nebo dlouhodobě zhoršuje zrak. Pro taková tvrzení však neexistují vědecké důkazy. Prokázaný je především vliv jasných displejů na kvalitu spánku - večerní expozice modrému světlu může oddálit usínání," vysvětluje pan primář Zugar.
Právě v tomto kontextu mohou mít brýle s filtrem modrého světla své opodstatnění. Mohou pomoci snížit subjektivní únavu očí a omezit rušivé světelné podněty, nenahrazují však správnou ergonomii pracoviště, pravidelné přestávky ani vhodné světelné podmínky při práci s digitálními zařízeními.
Jak v zimních měsících ulevit očím?
Základem ochrany zraku v zimních měsících není eliminace modrého světla, ale správná hygiena práce s obrazovkami. Odborníci doporučují dodržovat pravidlo 20-20-20 a dbát na dostatečnou vlhkost vzduchu v interiéru, zejména v období topné sezóny.
Pravidlo 20-20-20 je jednoduchá,ale vysoce účinná metoda:
Pracovní prostředí by mělo být rovnoměrně osvětlené a monitor správně nastavený. Nevhodný jas, příliš malé písmo nebo práce v úplné tmě zvyšují námahu očí.
Horní hrana obrazovky by měla být v úrovni očí, abyste se dívali mírně dolů.
Rovněž „barevná teplota" záření monitoru ve večerních hodinách může přinést úlevu očím. Barevná teplota (teplota chromatičnosti) je fyzikální veličina, která určuje „odstín" bílého světla. Světlo vnímáme jako „teplé" (do žluta/oranžova) nebo „studené" (do modra).
BeFree PR
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.