V České republice žije podle studie Inovace pro život přibližně 91 tisíc lidí s revmatoidní artritidou. Onemocnění významně omezuje život pacientů a může vést k trvalé invaliditě a plné závislosti pacienta na okolí. Proto je velmi důležitý včasný přístup k účinné léčbě.

„Moderní léčiva zvyšují komfort léčby, prodlužují život, zkracují hospitalizace a snižují pracovní neschopnost pacientů," vysvětluje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).  

Revmatoidní artritida (RA) je chronickým zánětlivým (autoimunitním) onemocněním postihujícím pohybový aparát. Zasáhnout však může i mimokloubní orgány, jako jsou oči, srdce, nebo plíce. Onemocnění častěji postihuje ženy než muže a objevuje se obvykle mezi 40. a 60. rokem života. Výjimkou však nejsou ani mladí pacienti a děti, u nichž se diagnostikuje jako juvenilní idiopatická artritida (JIA). Onemocnění zatím nelze zcela vyléčit.

Časté projevy onemocnění:

- teplota, únava,

- úbytek na váze, nechutenství,

- ranní ztuhlost kloubů,

- otoky kloubů, bolestivost v okolí kloubů,

- záněty šlach a mazových váčků v oblasti kloubu,

- deformity,

- omezení hybnosti nemocného.

V posledních letech došlo k významnému posunu v léčebných možnostech. Základem léčby jsou chorobu modifikující léky (tzv. DMARD), mezi které patří konvenční syntetické a cílené syntetické léky. Při včasném režimu podávání DMARD mohou pacienti dosáhnout stavu s nízkými či žádnými známkami aktivity onemocnění. Často se také podávají glukokortikoidy pro jejich rychlý protizánětlivý účinek. Dnes mají pacienti k dispozici několik biologických léků, které jsou výrazně účinnější, i když nejsou vhodné pro všechny nemocné. Moderní léčiva byla dříve dostupná pouze nejvíce postiženým pacientům. 

„Cílená léčba se podává ve specializovaných centrech, je indikována při vysoké aktivitě nemoci, v některých případech lze podat i při středně vysoké aktivitě, pokud je účinek konvenční léčby nedostatečný, nebo není tolerována," uvádí léčebné možnosti prof. MUDR. Ladislav Šenolt, Ph.D., vedoucí Oddělení experimentální revmatologie (ODER) z pražského Revmatologického ústavu. Zdůrazňuje ale, že důležitá je kromě tzv. léčby k cíli také aktivní komunikace pacienta s lékařem. 

Hodnocení aktivity revmatoidní artritidy je složitější než např. měření krevního tlaku nebo glykémie. Používají se kompozitní indexy, které v sobě zahrnují počty bolestivých a oteklých kloubů, ukazatele zánětu (CRP, sedimentace) a celkové hodnocení zdravotního stavu pacientem.  

K dispozici jsou také nejmodernější malé synteticky vyrobené molekuly s perorálním podáváním neboli inhibitory Janusových kináz (JAK) mají rychlý nástup účinku s poklesem a dlouhodobým udržením nízké klinické aktivity a zpomalením rentgenové progrese. Inhibitory jsou schválené k léčbě dospělých pacientů se středně až vysoce aktivní RA a nedostatečnou odpovědí na jinou léčbu. 

Od 1. února 2019 se k účinné biologické léčbě dostávají i pacienti spadající do „střední závažnosti nemoci". I když na novou léčbu tak dosáhnou další tisíce pacientů, je dostupnost péče u nás nízká.

„Palčivou problematikou je stále včasná diagnostika onemocnění na úkor relativně dlouhých objednacích termínů. Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy, jež umožní diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik málo týdnů, ideálně dva až čtyři," uvádí profesor Šenolt.    

„Všeobecná zdravotní pojišťovna léčbu revmatoidní artritidy dlouhodobě sleduje. Náklady na léčbu každoročně stoupají, což je způsobeno širší dostupností moderní biologické léčby. Prioritou pojišťovny je zajistit komplexní a včasnou léčbu a její dostupnost pro všechny pacienty indikované k léčbě. Ve spolupráci s Revma Ligou ČR a ÚZIS vytváříme tzv. revma mapu, která bude obsahovat přehled revmatologických center a revmatologů, a zároveň podporujeme vznikl lokálních ambulancí včasného záchytu onemocnění," říká Ing. David Šmehlík, MHA, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči. 

Včasné zahájení biologické terapie u pacientů s RA je doprovázeno poklesem pracovní neschopnosti z 19,4 % na 5,6 % již po 3 měsících léčby a produktivita práce se v důsledku kratší délky pracovní neschopnosti zvýšila.   

„Přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů s revmatoidní artritidou pozorujeme například v poklesu pracovní neschopnosti, konkrétně z 22 na 10 dní.  Zároveň dochází ke zkrácení doby, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a navzdory rostoucí prevalenci klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat. V roce 2018 vyžadovalo hospitalizaci méně než procento nemocných," uvedl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).    

Ačkoliv biologické léky prokazatelně výrazně zlepšují léčbu autoimunitních onemocnění u indikovaných pacientů, jejich nákladnost představuje překážku jejich širokému uplatnění. V ČR činí náklady na léčbu pacienta zhruba 200 tisíc korun ročně. Náklady je však nutné vnímat v kontextu přímých úspor (tj. úspory, které účinná léčba přinese zdravotnímu systému tím, že udrží pacienta déle bez potřeby další zdravotní péče) a také úspor nepřímých (tj. úspor generovaných v rámci sociálního systému tím, že udrží pacienta déle práceschopného). Vstupem biosimilárních léků na trh se navíc snižuje cena celé lékové skupiny, tj. i původních originálních léčiv, čímž se léčba stává dostupnější. 

„Podle studie Inovace pro život vygenerovaly kratší pobyty pacientů v nemocnicích a nižší počet invalidních důchodů jen v období 2010 až 2017 významnou úsporu ve výši 399 milionů korun," uvádí finanční benefity Jakub Dvořáček. Včasné zahájení biologické léčby, která zvyšuje práceschopnost pacientů, může podle dat Revma Ligy ČR a Ústavu lékového průvodce přinést dodatečných 40,9 mil. Kč za rok v podobě odvodů státu. 

Zdroje: AIFP, Revma liga: https://www.revmaliga.cz/