Dospělí ve věku 20 a 30 let s duševními poruchami mají až trojnásobně zvýšenou pravděpodobnost srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice. K tomuto zjištění došla studie na více než 6,5 milionech jedinců, která byla v květnu zveřejněna v European Journal of Preventive Cardiology, časopisu Evropské kardiologické společnosti (ESC).¹

Každý osmý z účastníků studie měl nějaký druh duševní choroby včetně deprese, úzkosti a nespavosti.

"Psychické problémy byly běžné u mladých dospělých a měly silné vazby s kardiovaskulárním zdravím," řekl autor studie, profesor Eue-Keun Choi ze Soul National University College of Medicine v Korejské republice. 

.....................

Fyziologické mechanismy spojující duševní poruchy s KVO zahrnují autonomní a neuroendokrinní dysbalanci, zhoršenou vazodilataci, hyperkoagulační stavy a záněty.

Akutní stres je také častým spouštěčem kardiovaskulárních příhod.

.....................

Studie zkoumala souvislost mezi duševními poruchami u dospělých ve věku 20 až 39 let a riziky rozvoje infarktu myokardu a ischemické cévní mozkové příhody. Využívala databázi korejské národní zdravotní pojišťovny (NHIS), která pokrývá celou populaci země. Do studie bylo zahrnuto celkem 6 557 727 jedinců ve věku 20 až 39 let, kteří v letech 2009 až 2012 podstoupili zdravotní vyšetření a neměli v anamnéze infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. Průměrný věk byl 31 let a více než polovina (58 %) účastníků byla 30 let nebo starší.

Asi 856 927 (13,1 %) účastníků mělo alespoň jednu duševní poruchu. Mezi osobami s duševními poruchami měla téměř polovina (47,9 %) úzkost, více než 21 % mělo depresi a jeden z pěti (20,0 %) účastníků trpěl nespavostí. Více než jedna čtvrtina (27,9 %) účastníků s duševními problémy měla somatoformní poruchu, zatímco 2,7 % mělo poruchu užívání návykových látek, 1,3 % mělo bipolární poruchu, 0,9 % mělo schizofrenii, 0,9 % mělo poruchu příjmu potravy, 0,7 % mělo poruchu osobnosti a 0,4 % mělo posttraumatickou stresovou poruchu (PTSD).

Účastníci byli do prosince 2018 sledováni kvůli nově vzniklému infarktu myokardu a cévní mozkové příhodě. Během střední doby sledování 7,6 roku došlo k 16 133 infarktům myokardu a 10 509 cévním mozkovým příhodám.² 

Účastníci s jakoukoli duševní poruchou měli o 58 % vyšší pravděpodobnost infarktu myokardu a o 42 % vyšší riziko mrtvice ve srovnání s těmi, kteří duševní poruchu neměli. Riziko infarktu myokardu bylo zvýšeno u všech studovaných duševních poruch, s rozsahem 1,49 až 3,13krát. 

Podíváme-li se na každý stav zvlášť, ve srovnání s účastníky bez duševní poruchy bylo riziko infarktu myokardu 3,13krát vyšší u pacientů s PTSD, 2,6krát vyšší u schizofrenie, 2,47krát vyšší u poruchy užívání návykových látek, 2,4krát vyšší u bipolární poruchy, 2,3 krát vyšší u poruchy osobnosti, 1,97krát vyšší u poruch příjmu potravy, 1,73krát vyšší u nespavosti, 1,72krát vyšší u deprese, 1,53krát vyšší u úzkosti a 1,49krát vyšší u somatoformní poruchy.

Riziko cévní mozkové příhody bylo zvýšené u všech problémů duševního zdraví kromě PTSD a poruch příjmu potravy, s poměry rizik v rozmezí od 1,25 do 3,06. Poměr rizik pro každý stav byl 3,06 pro poruchu osobnosti, 2,95 pro schizofrenii, 2,64 pro bipolární poruchu, 2,44 pro poruchu užívání návykových látek, 1,60 pro depresi, 1,45 pro nespavost, 1,38 pro úzkost a 1,25 pro somatoformní poruchu.

Autoři také analyzovali asociace podle věku a pohlaví. Deprese, úzkost, schizofrenie a porucha osobnosti byly spojeny s vyšším rizikem infarktu myokardu u účastníků ve věku 20 let ve srovnání s těmi ve věku 30 let. Navíc deprese a nespavost byly spojeny s vyšším rizikem srdečního infarktu a mrtvice u žen než u mužů.

Autor studie, Dr. Chan Soon Park z Národní univerzitní nemocnice v Soulu v Korejské republice, řekl: „Je známo, že pacienti s duševními problémy mají kratší očekávanou délku života než běžná populace, přičemž většina úmrtí je způsobena fyzickými nemocemi. Naše studie ukazuje, že značný počet mladých dospělých má alespoň jeden problém s duševním zdravím, který je může predisponovat k infarktu a mrtvici. Budoucí výzkum by měl prozkoumat kardiovaskulární přínosy zvládání psychologických problémů a sledování zdraví srdce u této zranitelné skupiny."

Zdroj: escardio.org

Reference a poznámky:
1. Park CS, Choi EK, Han KD, et al. Zvýšené kardiovaskulární příhody u mladých pacientů s duševními poruchami: celostátní kohortová studie. European Journal of Preventive. Cardiology 2023. doi:10.1093/eurjpc/zwad102.
2. Infarkt myokardu a mrtvice během prvního roku po zdravotní prohlídce byly vyloučeny kvůli možnosti, že asymptomatické kardiovaskulární onemocnění bylo přítomno před zařazením do studie, ale bylo diagnostikováno až poté.