Helena Tlaskalová-Hogenová
Mikrobiologický ústav AV ČR, Praha 4

Každý jedinec žije v úzkém společenství s mikroorganismy, které osidlují všechny povrchy sliznic a kůže („mikrobiota" - dříve používaný pojem mikroflóra, pojem „mikrobiom" zahrnuje soubor genů mikrobioty). Mikrobiota, zejména střevní, obsahuje kromě bakterií i viry, plísně, parazity, a hraje klíčovou roli ve vývoji a fungování fyziologických mechanismů, zejména imunitních. Neobvyklá šíře účinků mikrobioty na organismus hostitele je způsobena produkcí bioaktivních molekul, modulací buněčné a humorální odpovědi imunitního systému hostitele. Naše střevní mikrobiota představuje komplexní ekosystém s ohromnou diverzitou. Mikrobiota vytváří s hostitelem symbiotický vztah: podmiňuje imunologickou rovnováhu, umožňuje efektivní imunitní reakce a brání kolonizaci patogenními mikroorganismy. U pacientů s různými chorobami byly nalezeny charakteristické změny složení mikrobioty, které se nazývají dysbióza. Charakteristickými rysy dysbiózy jsou ztráta různorodosti (snížení diverzity), zvýšený výskyt potenciálně patogenních bakterií (patobiontů), nebo naopak chybění prospěšných bakterií. Alterace vzájemného vztahu mikrobioty a hostitele (dysbióza) vede k vývoji zánětlivých, autoimunitních i nádorových chorob. Nejdůležitější poznatky o vztahu mikrobioty, imunity a imunologicky mediovaných chorob se týkají mikrobioty střevní (analýza vzorků stolice nebo střevního obsahu).

Mikrobiota je hlavním stimulem a modulátorem slizniční i systémové imunity. Po masivní kolonizaci sliznic a kůže probíhající po narození dovedou vyvíjející se imunitní mechanismy jednak tlumit odpověď proti mikrobům symbiotickým (komenzálním), nebo naopak spustit rychlou ochrannou odpověď proti mikrobům patogenním. Pokud dojde k porušení rovnováhy mezi mikroby a hostitelem, vznikají zánětlivá, autoimunitní, infekční nebo nádorová onemocnění. 

V poslední době se diskutuje účast mikrobioty i u probíhající pandemie COVID-19. Bylo prokázáno, že průběh onemocnění způsobeného virem SARS-CoV-2 je výrazně ovlivněn nebo přímo závislý na imunitních reakcích pacienta. Řada publikovaných studií ukazuje korelaci mezi složením mikrobioty a průběhem infekce COVID-19. U starších a nemocných lidí má covidová infekce těžší průběh, což se vysvětluje snížením aktivity imunitních reakcí a zhoršením funkce a struktury mikrobioty. Ve stáří se snižuje diversita mikrobioty a objevuje se více patogenních mikrobů. Některé studie naznačují, že k lehčímu onemocnění přispívá podávání probiotik. 

Rostoucí poznatky dokazující význam mikrobioty pro zdraví vedly ke snaze ovlivnit střevní mikrobiotu nejen změnami stravování (složení stravy je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím složení mikrobioty), ale i přímými zásahy do jejího složení. Využívány jsou staré poznatky o prospěšném působení fermentovaných potravin, při jejichž přípravě jsou používány některé druhy bakterií. Prospěšné a probiotické bakterie jsou přítomné v kysaných mléčných a zeleninových potravinách, v lékárnách lze probiotika koupit v potravinových doplňcích. Podle současné definice jsou probiotika živé mikrorganismy, které, pokud jsou podány v dostatečném kvantu, vykazují zdraví prospěšné účinky. Jako probiotika slouží především bakterie mléčného kvašení (laktobacily, bifidobakterie), ale i jiné druhy bakterií (enterokoky, některé kmeny Escherichia coli) a kvasinky. Bohužel existuje zatím jen několik dobře postavených klinických studií, které prokázaly léčebné účinky podávání definovaných probiotik. Zdá se, že probiotika mají účinky především preventivní.  

......

Z VÝSLEDKŮ PRŮZKUMU PRVNÍ VOLBA LÉKÁRNÍKA 2021: KATEGORIE PROBIOTIKA

Ve čtvrtém ročníku nezávislého průzkumu První volba lékárníka 2021¹ se první data začala sbírat již v prosinci 2020. Průzkum První volba lékárníka, který pravidelně realizuje e-learningový portál Educomm.cz, přinesl i letos řadu zajímavých výsledků. U některých kategorií, například v KATEGORII PROBIOTIKA, naopak potvrdil oblíbenost tradičních produktů. Celkem bylo letos v průzkumu 50 kategorií, které představovaly obtíže, se kterými klienti do lékáren nejčastěji přicházejí.

Průzkum První volba lékárníka 2021 probíhal na portálu Educomm.cz v období 01. 12. 2020 - 31. 01. 2021 a zúčastnilo se ho 672 unikátních respondentů (503 lékárníků a 169 asistentů) z lékáren celé ČR.

V nezávislém průzkumu První volba lékárníka volí účastníci z řad registrovaných lékárníků a farmaceutických asistentů na portálu Educomm z volně prodejných léčivých přípravků (LP), doplňků stravy (DS), kosmetických produktů (K) či potraviny pro zvláštní lékařské účely (PZLÚ) ten, který je pro ně z vlastních zkušeností produktem první volby. Přípravek, kterému důvěřují a jsou přesvědčeni o jeho benefitech, pro které ho mohou pacientům doporučit v tzv. samoléčbě.

V KATEGORII PROBIOTIKA zvítězil doplněk stravy, komplexní probiotikum s probiotiky BIOPRON, který obhájil 1. místo z předchozích dvou ročníků průzkumu První volba lékárníka a pozici jedničky ² v prodeji značkových probiotik v ČR.

-red-

Zdroje a reference:
1. Educomm, Výsledky průzkumu První volba lékárníka 2021
2. https://www.biopron.cz/

Inzerce