Migréna krade hodiny a dny z běžného života. V řadě případů se jedná o chronické, celoživotní onemocnění, které zásadně ovlivňuje celý produktivní život. Mezi migreniky je přibližně pětina mužů a třetina žen, kteří uvádějí, že ztratí více než 10 % ze svých pracovních dnů kvůli migréně.² V roce 2019 by to znamenalo přijít z celkového počtu 251 pracovních dnů o přibližně 25 z nich. A to už je více než jeden pracovní měsíc. 

Migréna může sebrat až jeden pracovní měsíc ročně ^1,2

O migréně se na pracovišti navíc často nemluví.

Záchvat migrény dokáže vyřadit z běžných denních aktivit, ať už v práci, nebo doma.^3,4 Zaměstnanci mají možnost řešit migrénu dovolenou, neplaceným volnem, nemocenskou nebo tzv. sick days. Ty však nejsou standardem v každém zaměstnání a v případě těžké migrény zpravidla pokryjí jen jeden záchvat. Řada kolegů nebo zaměstnavatelů mnohdy ani netuší, s čím se lidé s migrénou potýkají. Ti nemusejí být o nic méně talentovaní a schopní než jejich kolegové. Může je však stát více energie a obětování navzdory této nemoci v práci zazářit a podávat výborné výkony.

Migréna se nejčastěji vyznačuje pulzující nebo jednostrannou bolestí hlavy a sérií dalších projevů, mezi které patří zvracení, nevolnost, citlivost na světelné a zvukové podněty a celkové vyčerpání.⁵ „Nejedná se o banální bolest hlavy, kterou lze vyřešit jednou tabletou, je třeba řešit ji s odborníkem - neurologem. Světová zdravotnická organizace dokonce hodnotí migrénu jako jedno z nejvíce vysilujících onemocnění, způsobující dočasnou nemohoucnost pacienta. To významně ovlivňuje osobní, společenský, ale také pracovní život jedince," zdůrazňuje MUDr. David Doležil, Ph.D., MBA.

MUDr. David Doležil, Ph.D., MBA, předseda Sekce pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy České neurologické společnosti JEP (Czech Headache Society), ví, jaký nápor mají záchvaty migrény na psychiku pacientů.

„Stejně zásadní jako ataka migrény je i obava z jejího příchodu. Pacient v podstatě nikdy dopředu neví, kdy migréna přijde a překazí plány. Je to onemocnění velice náročné na psychiku pacienta, ale také na porozumění okolí a veřejnosti. Závažnost dopadů onemocnění je velmi často zcela nepochopena," říká. 

Více než 90 % pacientů uvádí, že v průběhu akutního záchvatu migrény nemohou pracovat.⁶ Samotný záchvat může trvat až tři dny, ale to není vše, co migréna přináší. Pacient se běžně necítí ve své kůži hodiny až dny před začátkem záchvatu, což přirozeně ovlivňuje jeho psychickou pohodu v práci i doma. Může vnímat zvýšenou únavu, problémy se spánkem, podrážděnost, ztuhlý krk, větší chuť k jídlu, přecitlivělost na světlo nebo žíznivost.^5,7,8  Dle studie My Migraine Voice uvádí 50 % pacientů, že žijí v neustálém strachu, kdy migréna přijde. Po odeznění akutního záchvatu trvá hodiny až dny, než se pacient dostane do normálního režimu. Na jeden ztracený pracovní den z důvodu migrény připadají 3-4 pracovní dny se sníženou produktivitou.^9,10

Czech Headache Society (CHS) je organizačně sekcí České neurologické společnosti JEP. Byla založena lékaři - neurology, kteří se kromě obecné neurologie věnují problematice bolestí hlavy.

Cílem společnosti je rozšiřování znalostí o správné diagnostice jednotlivých typů bolestí hlavy i o jejich léčbě. CHS má nyní kolem 200 členů, převážně neurologů. Vizí CHS je nalezení odpovídající léčby pro každého jednotlivého pacienta, který se obrátí na svého lékaře pro bolest hlavy.

Preventivní léčba

Pomocí při akutním záchvatu jsou, mimo běžná analgetika, léky ze skupiny antimigrenik, tzv. triptany. Možnosti léčby však jdou stále kupředu a pacienti mohou s migrénou bojovat nejenom pomocí akutních léků na tlumení bolesti během záchvatů, ale také pomocí preventivní léčby.¹⁵ „Preventivní léčba může frekvenci a intenzitu záchvatů výrazně snížit. To může pro pacienta potenciálně znamenat, že ztratí méně pracovních dnů v zaměstnání a získá více drahocenných momentů s rodinou a přáteli," vysvětluje MUDr. David Doležil, Ph.D., MBA. 

Málokdo si umí představit, jak odlišnou „bolestí hlavy" migréna je:

1. Jiná bolest hlavy^12,13

Většina z nás zná běžné bolesti hlavy, tzv. tenzní bolesti hlavy, které se projevují oboustrannou tlakovou nebo svíravou bolestí. Jejich intenzita je mírná až střední. Nejsou příznakem jiného onemocnění a častou příčinou může být únava, stres, dehydratace, alkohol nebo špatné držení těla. Zpravidla pomůže běžné analgetikum. Migrenická bolest je však něco zcela jiného. Projevuje se pulzující nebo jednostrannou bolestí střední až velmi silné intenzity. Ataka může trvat několik hodin, ale také tři dny. Bolest je natolik intenzivní, že nemocný často není schopen vykonávat běžné denní aktivity. Spouštěčem záchvatů migrény může být řada vlivů. Mezi nejčastější patří stres, přepracování, změna životních zvyklostí, únava, změna meteorologických podmínek, nadměrný hluk, nedostatek spánku, přehnaná dieta, změna denního rytmu, příjem alkoholických nápojů, nadměrné kouření nebo vnitřní faktory jako např. hormonální změny.

2. Doprovodné projevy¹²

Migréna bývá vedle bolesti hlavy doprovázena celou řadou jiných projevů. Obvykle se jedná o nevolnost, zvracení, přecitlivělost na zvuky, světlo a pachy. Bolest a další projevy se zhoršují s fyzickou aktivitou, proto se nemocný v průběhu migrény odebírá do klidné tmavé místnosti a odpočívá.

3. Několik fází migrény^7,8

Trvání migrény se pohybuje od 4 do 72 hodin. Jedná se však pouze o akutní fázi. První náznaky přicházející migrény se objevují nejčastěji 24 hodin před začátkem akutního záchvatu. Pacient může být podrážděný, unavený, přecitlivělý na světlo, pociťovat větší chuť k jídlu, žíznivost a ztuhlý krk. Zhruba u třetiny pacientů jsou první náznaky migrény následovány tzv. aurou. Aura předchází vlastní bolesti hlavy a může se projevovat přechodnou poruchou zraku a poruchami zorného pole, jako jsou například záblesky, vlnění nebo drobné předměty. Občas je aura doplněna i poruchou citlivosti v končetinách, mravenčením, brněním nebo poruchou hybnosti končetin či poruchou řeči. Tyto projevy obvykle vymizí před nástupem bolesti hlavy a netrvají déle než jednu hodinu. Po akutní fázi migrény přichází odeznění. Pacient je po samotném záchvatu komplexně vyčerpaný, může pociťovat poruchy smyslového vnímání a únavu ještě několik hodin až dní.

4. Migréna vyřadí z provozu^1,14

Porozumět, co se během záchvatu migrény pacientovi děje, je velmi obtížné jak pro něj, tak pro jeho blízké a okolí. Záchvaty mohou přijít náhle a zcela neočekávaně. Pokud pociťujeme únavu nebo podrážděnost, jen těžko je vždy můžeme přisoudit blížící se migréně. Proto pacienti často cítí konstantní obavu z toho, že migréna přijde a překazí cokoliv, co bylo v plánu. Migréna obvykle vyloučí pacienta z jakékoliv pracovní nebo společenské činnosti, nemocný není schopen vykonávat žádnou fyzickou ani jinou aktivitu. Z toho důvodu je migréna hodnocena Světovou zdravotnickou organizací jako jedno z nejvíce vysilujících onemocnění, způsobující dočasné zneschopnění pacienta.

5. Běžná léčba bolesti hlavy na migrénu nezabírá^11,12,14,15

Běžná analgetika nemusejí na migrénu fungovat. Při nadužívání může navíc vzniknout vysoká tolerance, léky ztrácejí účinnost a mohou paradoxně vést k bolestem hlavy. Pro akutní léčbu migrény jsou také určeny léky ze skupiny antimigrenik, tzv. triptany. Ty tiší projevy migrény v průběhu akutního záchvatu. Pro snížení frekvence a intenzity záchvatů se aplikuje preventivní léčba. Nejnovějším typem preventivní léčby je biologická léčba, která blokuje proces vzniku migrény, snižuje počet atak a jejich intenzitu.

 Více informací o migréně od listopadu na www.omigrene.cz