Astma a alergie se objevují u dětí i dospělých a provázejí je po celý život. Jejich výskyt v populaci dramaticky narůstá, a to i v důsledku zhoršování životního prostředí a životního stylu. První úterý v květnu patří Světovému dni astmatu a alergie (WAD).¹ Pořádá ho Globální iniciativa pro astma (GINA), která byla založená již v roce 1993. Výzvou letošního ročníku WAD je potřeba kooperace lékařů, pacientů a mezinárodních respiračních komunit tak, aby se identifikovaly a odstranily mezery v péči o astma a pomohla se implementovat a sdílet inovativní řešení lokálně i globálně.

Vyléčit zcela nelze, zvládat jde

Přestože počet astmatiků v Česku i celosvětově stoupá, povědomí o prevenci a dlouhodobé léčbě stále pokulhává. Ačkoli astma ani alergii nelze vyléčit, je možné je vhodně zvolenou léčbou a režimem zvládat a udržovat tak jejich příznaky pod kontrolou. Zásadní je nemoc včas rozpoznat. Rizika pacientům pomáhají odhalit i nové přístroje na principu tzv. komponentní diagnostiky.

Počet alergiků v České republice se odhaduje na 2,5 milionu ², astmatem u nás trpí přibližně 800 000 lidí.³

Očekává se, že tyto počty budou i nadále stoupat a podle některých prognóz bude mít do roku 2025 nějakou formu alergie dokonce každý druhý obyvatel EU.⁴ 

......

Alergická rýma není banálním onemocněním. Omezuje kvalitu života a může se z ní vyvinout astma. Proto bychom měli i alergickou rýmu patřičně léčit, nejlépe způsobem, který ovlivňuje biologickou stránku choroby.⁴

Každý rok si závažná forma alergie - anafylaxe - vyžádá několik lidských životů a každoročně je až dva tisíce pacientů hospitalizováno pro život ohrožující anafylaktické příznaky.⁴

......

Alergie jako předstupeň astmatu

Na vzniku alergie se podílí kombinace faktorů, jako jsou genetické predispozice, vývojové vlivy a vnější prostředí. Jedná se o „přehnanou" reakci imunitního systému vyvolanou cizorodými látkami, které se běžně vyskytují v našem prostředí. Do těla se mohou dostat přes sliznice dýchacích cest, spojivky, kůži nebo trávicí trakt. Výsledkem nepřiměřené reakce imunitního systému jsou pak typické alergické příznaky, jako je kýchání, rýma, kašel, zarudlé a pálící oči, nebo zarudnutí a svědění kůže. V případě potravinové alergie se mohou objevit také bolesti břicha, křeče nebo průjem. Spektrum alergických reakcí je ovšem velmi široké - od běžné rýmy až po velmi závažné problémy.

Vůbec nejčastějším alergickým onemocněním je tzv. alergická rýma, která postihuje dýchací cesty. Pokud se alergický zánět dlouho neléčí, postupně postihuje průdušky, což může vést až k rozvoji průduškového astmatu a dál i k vývoji život ohrožujících stavů - dechové insuficienci apod. 

Příčinou astmatu nemusí být jen alergie 

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při kterém dochází k opakovanému zúžení průdušek v reakci na různé podněty. Přestože se nejčastěji objevuje v dětském věku a děti z rodin, kde se již astma nebo alergie vyskytují, mají vyšší riziko, může se projevit i v dospělosti nebo ve starším věku. Při vzniku astmatu tedy hrají významnou roli genetické predispozice, spouštěčem alergických stavů, třeba alergické rýmy nebo atopického ekzému, pak bývají jak běžné alergeny (pyly, prach, roztoče, srst zvířat apod.), virové infekce dýchacích cest, tak i negativní faktory prostředí, jako je smog, plísně nebo cigaretový kouř. 

......

Pokud vás trápí suchý či vlhký dráždivý kašel, opakovaně kýcháte nebo máte zarudlé oči a slzíte, kontaktujte svého praktického lékaře. Obrátit se můžete také na lékaře ze služby Lékař online 24/7, se kterým se můžete spojit prostřednictvím chatu nebo videohovoru.

......

Astma se projevuje opakovaným pískotem při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem. Důvodem je nejčastěji alergický zánět ve stěně průdušek (nejvíc je postižená sliznice průdušek), který vede k její zvýšené dráždivosti. Příznaky se obvykle zhoršují brzy ráno a večer. U alergického astmatu jsou potíže vyvolány kontaktem s alergenem. 

„Ačkoli je astma často spojováno s alergií, není to podmínkou. I těžké astma může být zcela nealergické. Za těmito obtížemi stojí také zánět v průduškách, který je ale vyvolán jiným mechanismem než alergií," vysvětluje MUDr. Andrij Karašivskyj, plicní lékař z EUC Kliniky v pražských Malešicích.

Detailnější diagnostika pro efektivnější léčbu

Alergii lze potvrdit laboratorním vyšetřením. Mezi zajímavé novinky patří tzv. komponentní diagnostika přístrojem ImmunoCAP ISAC, s nímž lze ze dvou kapek krve identifikovat více než sto různých alergenů. Přístrojem lze mimo jiné předpovědět také možné riziko anafylaktického šoku. 

„Přístroj ImmunoCAP ISAC dokáže odhalit ty nejběžnější alergeny, jako je mléko, ořechy, lepek, pyl nebo roztoče, ale také alergie na chemické látky, latex, jed hmyz nebo různé zkříženě reagující determinanty," říká MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří, kde disponují tímto přístrojem. 

Jedinečnost tohoto typu diagnostiky ale spočívá především v tom, že je mnohem podrobnější, protože se zkoumají tzv. alergenní komponenty.

„V alergenním zdroji, jako je například pyl břízy, jsou stovky bílkovin, ale jen některé z nich způsobují pacientovi alergii, což je pro další léčbu velmi důležité. Můžeme-li totiž léčit primární příčinu - třeba u pylové alergie specifickou vakcínou - máme naději až na 80% úspěšnost léčby. Pokud ale léčíme zkříženě reagující alergen, který nemusí být ve vakcíně přítomen, nebo je v neznámé koncentraci, je úspěšnost léčby mnohem nižší," vysvětluje MUDr. Karašivskyj. 

......

Vyšetření s využitím pokročilé technologie přístroje ImmunoCAP ISAC nabízejí v rámci speciálního laboratorního balíčku „Alergie" EUC Laboratoře. Testováno je široké spektrum alergenů, od vajec nebo luštěnin až po plísně či roztoče. Vyšetření je vhodné rovněž pro pacienty v dětském věku. Před testem by pacient neměl 12 hodin jíst a kouřit. Těsně před vyšetřením by měl vypít aspoň ¼ litru vody. Výsledky jsou do 2 týdnů po odběru. K laboratornímu vyšetření se pacienti mohou snadno objednat prostřednictvím EUC Lékárny.

......

Udržovat nemoc pod kontrolou

Hlavním cílem léčby alergie je udržet onemocnění pod kontrolou. V případě astmatu jde především o snížení rizika záchvatů. Preventivní léčba je však často zanedbávána a mnoho pacientů řeší problém až ve chvíli, kdy se jejich obtíže zhorší. Neléčené alergie a astma však omezují běžné denní aktivity pacienta a způsobují trvalé poškození průdušek a plic. Léčba proto musí být pravidelná a dlouhodobá. Kromě vhodné medikace je také důležité rozpoznat a vyvarovat se faktorů, které alergie nebo astma vyvolávají. Při správné léčbě tak mohou tito pacienti vést plnohodnotný život bez větších omezení. Mít nemoc plně pod kontrolou je navíc i jedním ze základních doporučení, jak se co nejlépe chránit před onemocněním covid-19.⁵

„Především astmatici by měli i nadále důsledně dodržovat léčbu, chodit na kontroly a v případě zhoršení stavu se poradit s lékařem. Rozhodně není vhodné přerušovat preventivní inhalační léčbu z obavy z oslabení imunity a zhoršení průběhu infekce covid-19," radí MUDr. Andrij Karašivskyj. 

Zdroj: Tisková zpráva EUC, STRATENGERS

Reference:
1. https://ginasthma.org/world-asthma-day-2022/
2. https://www.ipsos.com/cs-cz/projevy-alergie-zaznamenalo-9-z-10-cechu
3. https://medicina.cz/clanky/9426/34/Svetovy-den-astmatu-1-kveten/
4. https://www.zdravotnickydenik.cz/2018/09/roku-2025-bude-mit-nekterou-formu-alergie
5. https://www.researchgate.net/publication/343439450_Asthma_and_COVID-19_What_do_we_know