Rok 2023 byl podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) z hlediska kvality ovzduší mimořádně příznivý. Koncentrace většiny látek znečišťujících ovzduší v roce 2023 opět poklesly a za hodnocené období 2013-2023 dosáhly nejnižších hodnot.

Poprvé za celou historii měření nebyl překročen žádný z imisních limitů pro suspendované částice tzv. polétavého prachu PM10 a PM2,5 (PM z anglického názvu "particulate matter"). K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2023 nedošlo na žádné stanici s automatizovaným měřicím programem. Stalo se tak poprvé od zavedení tohoto limitu v roce 2005, který byl navíc v roce 2020 zpřísněn. Koncentrace PM10 rostou v chladnějším období roku, především v závislosti na sezonnímu využití tepelných zdrojů a dále z důvodu zhoršených rozptylových podmínek, které jsou obvykle častější v zimních měsících.

Navíc v roce 2023, podobně jako v minulých letech, nebyly překročeny ani imisní limity pro NO₂, SO₂ a CO.

„Na zlepšování kvality ovzduší se dlouhodobě podílejí i průběžně realizovaná opatření pro zlepšení kvality ovzduší, jako jsou výměny kotlů v domácnostech, opatření na významných zdrojích nebo obnova vozového parku," říká Václav Novák z ČHMÚ.

........................

Polétavý prach (PM z anglického názvu "particulate matter") je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají své specifické označení podle velikosti - například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 µm. Částice atmosférického aerosolu se usazují v dýchacích cestách. Místo záchytu závisí na jejich velikosti.

Větší částice se zachycují na chloupcích v nose a nezpůsobují větší potíže.

Částice menší než 10 µm (PM10) se mohou usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy.

Částice menší než 1 µm mohou vstupovat přímo do plicních sklípků, proto jsou tyto částice nejnebezpečnější.

Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky látky (VOC - z anglického názvu volatile organic compounds), které pak v organismu působí toxicky.

........................

A co ozon a smog?

Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2013 výrazný trend jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace v roce 2023 (maximální denní 8hodinové a 26. maximální denní 8hodinové průměrné koncentrace) byly v rámci jedenáctiletého období 2013-2023 čtvrté, resp. šesté nejnižší. Průměrné měsíční koncentrace O₃ se od dubna do srpna roku 2023 pohybovaly mírně pod hodnotou měsíčního desetiletého průměru. V září byly koncentrace nadprůměrné, a to s ohledem na meteorologické podmínky - teplotně mimořádně nadnormální a srážkově silně podnormální září 2023.

V roce 2023 byly vyhlášeny tři smogové situace z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v celkové délce trvání 4,4 dní a jedna smogová situace z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu v délce trvání 0,7 dní.

V dubnu 2024 bude zveřejněna II. část této předběžné zprávy ČHMÚ, v rámci které budou hodnoceny celorepublikové koncentrace látek, které jsou zjišťovány manuálními metodami. Jedná se především o benzo[a]pyren, u kterého lze (stejně jako v minulých letech) předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit.

Jak nám škodí polétavý prach?

Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. V důsledku absorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.

Významným zdrojem prachových částic jsou automobily s dieselovými motory, které nemají katalyzátor a jejich výfukové plyny obsahují množství malých prachových částic vznikajících nedokonalým spalováním nafty.

Polétavý prach vzniká téměř výhradně jako produkt lidské činnosti - při spalovacích procesech, tavení rud, ale také z půdy zbavené vegetačního krytu. Čím menší průměr částice má, tím déle zůstává v ovzduší.

Zdroj: Tisková zpráva ČHMÚ