Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LIDÉ SE SVALOVOU ATROFIÍ POTŘEBUJÍ POMOC 24 HODIN DENNĚ



Odemknout dveře, vyčistit zuby, obléct se, najíst se nebo vyzvednout léky...

S řadou běžných činností potřebují lidé se spinální svalovou atrofií (SMA) pomoci. Kvůli nemoci mají ochablé svaly a jsou většinou upoutáni na elektrický vozík, který ovládají pouze prsty. Na asistenci, již potřebují 24 hodin denně, jim zdravotní pojišťovna přispívá částkou, která pokrývá jen čtyři hodiny této služby denně. Pro pacienty se SMA neexistují ani speciální zařízení, kde by se jim dostávalo potřebné péče.

V České republice žije asi 250 lidí s onemocněním SMA. Přibližně polovinu z nich tvoří děti. Lékaři rozlišují čtyři typy onemocnění podle toho, v jakém věku nemoc propukla.

U každého ze čtyř typů dochází k postupnému ochabování svalů, kvůli němuž pacienti přicházejí o svoji hybnost. Začíná to svalstvem horních a dolních končetin, postupně pak nemoc napadá všechny kosterní svaly," říká MUDr. Stanislav Voháňka, CSc., MBA, primář Neurologické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno.

V pokročilé fázi nemoci potřebují pacienti také dechovou podporu. Sami však nejsou schopni obsluhovat speciální dechové přístroje, které je třeba pravidelně čistit a odsávat. Kromě pomoci s běžnými denními činnostmi potřebují pacienti také pravidelně polohovat, protahovat a rehabilitovat. Bez asistence se neobejdou ani při návštěvě lékaře, kam mnozí přicházejí mimo jiné i pro pravidelnou dávku léku, který brzdí další postup nemoci.

„Za posledních pět let jsme v léčbě spinální svalové atrofie významně pokročili. Dnes jsou k dispozici tři léčivé přípravky, které ji umí zastavit. Pokud tedy zahájíme léčbu u dítěte, u kterého se ještě nestačily projevit první příznaky, existuje velká pravděpodobnost, že bude žít normální život," dodává doc. MUDr. Jana Haberlová, Ph.D., primářka Kliniky dětské neurologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

Léčbu mohou využít i pacienti v pokročilých fázích nemoci - hybnost již zpátky nevrátí, ale lék zvládne zastavit další postup a alespoň mírně jejich stav zlepšit.

„Právě teď probíhá pilotní projekt novorozeneckého screeningu, kdy z kapky krve zjišťujeme přítomnost genetické poruchy prozrazující nemoc. Předpokládáme, že od příštího ledna se stane automatickou součástí standardního programu novorozeneckého screningu," doplňuje doc. Haberlová. 

Asociace muskulárních dystrofiků je pacientská organizace, která sdružuje osoby se svalovou dystrofií a jinými nervosvalovými onemocněními, jejich rodinné příslušníky, přátele a podporovatele. Dlouhodobě pracuje na zkvalitnění a zpřístupnění péče pro všechny nemocné, kteří ji potřebují. Organizace pořádá pro své členy rehabilitační kurzy, rekondiční ozdravné pobyty, ale také semináře nebo například šachové turnaje. Svým členům poskytuje také sociálněprávní poradenství. Aktuálně asociace vypsala sbírku, jejíž výtěžek použije na zaplacení dalších hodin potřebné asistence.

„Řada lidí nemá ochotné příbuzné nebo známé a je zcela odkázána na pomoc placených asistentů. Z peněz od pojišťovny si však mohou dovolit pomoc jen omezeně, a asistent k nim proto dochází pouze na dvě hodiny ráno a následně na dvě hodiny večer. Přes den si musí poradit sami, což je zcela nemožné, když se téměř nemohou hýbat. Pacienti postižení muskulární atrofií navíc potřebují péči i v noci, kdy by měli po 3-4 hodinách změnit v posteli polohu, aby se zabránilo proleženinám. To je něco, co také sami nezvládnou," vyjmenovává důvody, proč navýšit počet hodin osobní asistence u nemocných, Mgr. Dona Jandová, předsedkyně Asociace muskulárních dystrofiků.

Peníze na asistenty pacienti často shánějí prostřednictvím různých nadací. Některým z nich pomáhají rodinní příslušníci nebo přátelé, řada pacientů ale takové štěstí nemá. Obecně horší situace je podle Dony Jandové mimo větší města, kde chybí dostatečné množství asistentů.

„Kraj má povinnost tuto službu ve svém regionu zavést, pokud tam není zřízena. Jde ale o velmi náročnou práci, a proto se tu lidé shání obtížně - i když není potřeba mít žádné speciální vzdělání," vysvětluje Mgr. Jandová.


PŘISPĚJTE I VY NA OSOBNÍ ASISTENCI

Více informací o tom, jak se zapojit do sbírky na osobní asistenty, je na www.amd-mda.cz.

Příspěvky mohou lidé posílat na transparentní účet Asociace muskulárních dystrofiků v ČR: 4045780379/0800, nebo k platbě mohou použít QR kód, který najdou na téže stránce.


Zdroj: MaVe PR

Zpět

ZAPOJTE SE DO PROJEKTU PODPORY DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ LÉKÁRNÍKŮ

Hrozí lékárníkům syndrom vyhoření? Jak jste na tom s duševním zdravím? Ve spolupráci s ČLnK vznikl anonymní dotazník, který můžete vyplnit do 17. 5. 2024. Vaše účast je zásadní pro získání cenných informací. Každý respondent hraje nezastupitelnou roli při identifikaci faktorů, které mohou vést k syndromu vyhoření mezi farmaceuty.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete registrovat již nyní na www.healthcomm.cz/online-akce

KONČÍ HLAVNÍ HYGIENIČKA SVRČINOVÁ

Vláda odvolala 24. dubna na vlastní žádost z funkce hlavní hygieničku Pavlu Svrčinovou. Do jmenování nového hlavního hygienika převezme kompetence ředitel odboru ochrany veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum. Výběrové řízení na tuto funkci bude vypsáno v nejbližších dnech. Pavla Svrčinová uvedla, že se chce v dalším období věnovat především pedagogické činnosti na Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity.

NOVÝ ŘEDITEL SÚKL

MUDr. Tomáše Boráně jmenoval ministr zdravotnictví k 1. květnu 2024 novým ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Má mj. zajistit hladkou implementaci novely zákona o léčivech a zlepšení spolupráce se zástupci lékáren a dalšími aktéry lékového trhu. MUDr. Tomáš Boráň má zkušenosti z vědecké činnosti na Akademii věd ČR i akademické činnosti na 3. LF UK. Od roku 2009 je zaměstnán v SÚKL, naposledy na pozici ředitele sekce registrací léčiv. Od roku 2024 je také členem pracovní skupiny Ministerstva zdravotnictví pro posílení dostupnosti strategicky významných léčiv.

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY