Léto je tu! Sluníčko nás láká ven a připomíná nám, že naše dovolená je již blízko. Čeká nás několik dní bez pracovních povinností, které chceme naplnit zážitky a radostí s rodinou a přáteli, na které nám v pracovním zápřahu nezbývá tolik času, kolik bychom si přáli mít. A co naši lektoři a autoři článků v Magazínu, jak se sami připravují na letní cesty? Nenaplňují ono okřídlené pravidlo o kováři a jeho kobyle? Umí zapomenout na prostředí za tárou, nebo je naopak zajímá, jak to chodí v lékárnách jinde ve světě?
Zeptali jsme se:
Mgr. Michaela Dobrá, vedoucí lékárník a majitel lékárny u Červeného kostela v Olomouci. Vyučuje Farmakologii a Lékárenství na VOŠ E. Pottinga. Přednáší na online i fyzických kongresech Healtcomm Professional a vidět ji můžete na e-learningovém portálu Educomm.
1. Tady asi nebudu úplně originální, ale rozhodně vozím dvě nezbytné věci a to je přípravek na průjem a přípravek na teplotu. No, akorát teď jsem to posledních pár let zpět musela upravit na takové síly, aby vyhovovaly především dítěti a my dospělí si prostě dávky zvedáme.
2. Přiznám se, že u nás v lékárně máme na nástěnce spoustu fotek z dovolených, kde se já nebo moje kolegyně vždycky fotíme se „zdejší lékárnou". Jestli mě překvapila? Určitě ano - hlavně množstvím přípravků, které jsou u nás vázány na lékařský předpis a tam volně prodejné.
Jedno malé foto z velké sbírky z lékárenské nástěnky...
PharmDr. Josef Suchopár, Ph.D., statutární ředitel společnosti DrugAgency, a.s., která se zaměřuje na poskytování informací o lécích. Věnuje se teoretické i praktické problematice bezpečnosti léčiv od roku 1999 a od roku 2003 se zaměřuje pouze na lékové interakce. Na kongresech Healthcomm Professional jste letos měli možnost vyslechnout si jeho přednášku „Bezpečnost antivirotik na Covid-19".
1. Ano, mám. Ačkoliv se nikdy nechci konkrétně vyjadřovat k názvům, udělám v tomto případě výjimku, protože se vlastně ani nejedná o registrovaný léčivý přípravek. Jde o Hemagel, který považuji přímo za geniální z hlediska ovlivnění rychlosti hojení povrchové rány. Při cestách mimo domov se taková pomoc vždy může hodit.
2. Ze zvědavosti jsem navštívil lékárny ve všech zemích, ve kterých jsem v dospělosti pobýval, z těch exotických zemí to byl Vietnam, Indie, Pákistán, Singapur, Arménie. Ve všech těchto případech to byl vždy docela zážitek, žádná z těchto zemí nezklamala mé očekávání. Největší zklamání z lékárny v Evropě pro mě byl Londýn. Největší nadšení z lékárny jsem měl z nemocniční lékárny v Toronto Western Hospital. Největší překvapení ovšem opakovaně zažívám v našich lékárnách, takže vlastně ani nemusím cestovat.
Mgr. Ondřej Šimandl pracuje jako farmaceut ve veřejné lékárně na poliklinice v pražských Malešicích, kde se kromě standardních aktivit lékárníka věnuje různým typům odborného poradenství. Zároveň působí na Ústavu farmakologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze jako pedagogický a vědecký pracovník. Letos si pro Vás spolu s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, připravil na portálu Educomm hned několik odborných přednášek na téma „Moderní terapie v diabetologii".
1. Samozřejmě. S přibývajícím věkem a „počtem cestujících" se cestovní lékárnička, ať už jedeme na víkend za rodinou nebo třeba do Skotska, postupně rozrůstá. Dříve stačilo pár tablet Ibalginu odstřižených z blistru a rulička glukózových bonbonů, později jsme přidali Prednison - poučeni bodnutím vosy na horách, kde ani Horská služba není dosažitelná ...nesmí chybět ani mnou oblíbené Algifenové kapky a dětské náplasti s obrázky pro nejmenší členy našich výprav. Bez téhle „základní výbavy" necestuji ani do práce.
2. V tomto smyslu cestuji spíše prstem po mapě a na fotografiích mých přátel zapálených pro náš krásný obor, ale nikdy si nenechám ujít příležitost navštívit lékárnu, kterou na svých cestách potkám, a to nejen v zahraničí. Někdy mne v ní překvapí krásný zachovalý historický nábytek, jindy moderní řešení prostoru - například prosklená stěna do laboratoře lékárny v Rakousku, jindy zase „netradiční sortiment" od cukrovinek vystavených hned vedle zubních past a toaletního papíru, až po lokální tradiční přípravky v podobě „kapek z agamy límcové".
Do lékáren přicházím hledat i vůni apatyky, kterou si pamatuji ze svého dětství, ale také nasát tamní atmosféru. Někdy je to dehonestující kout v obchoďáku, jindy téměř magické místo, v němž vládne obřadní duch ztělesněný takřka éterickou bytostí lékárnice či lékárníka připomínajícího spíše tisíciletého druida ...jen zlatý srp mu u pasu chybí!
PharmDr. Jan Martin, Ph.D. je farmaceut se specializací na přírodní léčiva. V současné době pracuje jako vedoucí fytoterapeutické ordinace České fytoterapeutické akademie. Spolupracuje s několika společnostmi na vývoji nových produktů, školí jejich zaměstnance a vyučuje studenty zdravotních škol. V programu jarního cyklu kongresů Healthcomm Professional vystoupil s přednáškami: „Tradiční čajové směsi: Mýty a fakta o synergickém účinku" a „Magické středověké receptury pohledem současné farmacie."
1. Když cestuji sám, tak celkem nic nepotřebuji. A protože preferuji spíše civilizovanější kraje, kde jsou lékárny snadno dostupné, spoléhám na místní sortiment. Při cestování s malými dětmi je to „jiné kafe". To máme brašnu s léky vždy v pohotovosti a jejich výčet by byl dlouhý. Vzhledem k tomu, že mám velmi odvážné a akční děti, tak hlavní roli hrají náplasti a obvazy.
2. Lékárny obvykle navštěvuji jen, když musím. Ze zvědavosti se dívám spíše v Čechách, zda nepotkám nějakou známou tvář za tárou. Ale pár zážitků z cizozemských lékáren mám. V Maďarsku mě překvapilo, že lékárník nejen že neuměl ani základy angličtiny, ale nepochodil jsem ani se základními latinskými názvy jako Carbo adsorbens či Carbo medicinalis. Mě v zahraničí vždy spíše zajímaly obchůdky a trhy s léčivými rostlinami. Ale třeba v některých oblastech východní Asie se často ani nepozná, zda je to lékárna nebo tržiště...
Všem lektorům děkujeme za odpovědi a přejeme jim krásné prožití letních dní, ať je prožívají kdekoli, nejen na cestách.
Chramst
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.