Porucha čichu je v současnosti řazena k základním příznakům covidu-19. Typicky se objevuje u jinak bezpříznakových pacientů, obvykle v mladší či střední věkové skupině.

 „V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře," říká prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. 

Poruchu čichu udává na základě metaanalýz přes 60 % osob, které se nakazily virem SARS-CoV-2. Může se jednat o jediný symptom, kterým se onemocnění projevuje, proto se jedná o důležitý varovný signál. Pacienti, u kterých v současné době vznikne porucha čichu a chuti bez zřejmé příčiny, proto musejí být testováni na covid-19.

„Porucha čichu se v souvislosti s koronavirem typicky vyskytuje u mladších jedinců s lehkým nebo bezpříznakovým průběhem, zatímco pacienti na jednotkách intenzivní péče poruchu čichu udávají daleko méně často. Jinak nevysvětlitelná porucha čichu může být ale spojena i s ostatními hlavními příznaky covidu-19, tedy s dušností, kašlem a podobně," vysvětluje prof. Jan Plzák. 

Poruchy chuti jsou také pacienty popisovány, dle literatury se jedná především o postižení vjemu pro hořkou chuť. 

Lidé s poruchou čichu se nyní mohou sami vyšetřit pomocí parfémovaných fixů, které jsou k dostání zdarma.

„V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře. Snažíme se proto pacienty informovat o příznacích, prognóze a možnostech léčby při přetrvávajících obtížích. Nabízíme pacientům možnost samovyšetření čichu pomocí parfemovaných fixů. Přestože pacienti často vnímají poruchu čichu jako úplnou (anosmie), jedná se obvykle pouze o částečnou poruchu čichu (hyposmie), což je prokazatelné právě vyšetřením pomocí parfémovaných fixů," vysvětluje prof. Plzák, který se spolu s dalšími kolegy z rinologické skupiny České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP zapojuje v rámci Evropské rinologické společnosti do celoevropských studií věnujících se poruchám čichu v souvislosti s covidem-19.

Základním léčebným postupem je čichový trénink, až další v pořadí je farmakologická léčba, kterou musí vést lékař. Čichový trénink se ukazuje jako úspěšný a probíhá tak, že pacient čichá dvakrát denně minimálně po dobu pěti minut ke čtyřem vůním (růže, eukalyptus, hřebíček, citrón). Trénink je doporučeno provádět dlouhodobě, alespoň po dobu 32 týdnů. 

„Dobrou zprávou je, že pouze u cca 10 % postižených porucha čichu přetrvává déle než čtyři týdny. Tím se covid-19 výrazně liší od jiných povirových poruch čichu, u kterých dochází ke spontánní úpravě jen přibližně v jedné třetině případů," vyzdvihuje prof. Plzák.

Zatímco u poruch čichu je patofyziologický mechanizmus popsán, jedná se o vstup viru do podpůrných buněk čichového epitelu přes ACE2 receptory, u poruch chuti není příčina přesně popsána.

Obecně však u poruch čichu dochází i k zhoršení chuti.

Současně většina pacientů zaměňuje chuť (tedy vjem pro slanou, sladkou, hořkou a kyselou) s retronazální poruchou čichu (tedy pachového vjemu, který vzniká při konzumaci stravy).

Podrobnější informace, návod, jak získat sadu parfémovaných fixů, návod na rehabilitaci pomocí čichového tréninku a pacientské dotazníky, prostřednictvím kterých se mohou zájemci zapojit do stále probíhajících studií, najdete na https://cich.info/.

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK