
Porucha čichu je v současnosti řazena k základním příznakům covidu-19. Typicky se objevuje u jinak bezpříznakových pacientů, obvykle v mladší či střední věkové skupině.
„V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře," říká prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Poruchu čichu udává na základě metaanalýz přes 60 % osob, které se nakazily virem SARS-CoV-2. Může se jednat o jediný symptom, kterým se onemocnění projevuje, proto se jedná o důležitý varovný signál. Pacienti, u kterých v současné době vznikne porucha čichu a chuti bez zřejmé příčiny, proto musejí být testováni na covid-19.
„Porucha čichu se v souvislosti s koronavirem typicky vyskytuje u mladších jedinců s lehkým nebo bezpříznakovým průběhem, zatímco pacienti na jednotkách intenzivní péče poruchu čichu udávají daleko méně často. Jinak nevysvětlitelná porucha čichu může být ale spojena i s ostatními hlavními příznaky covidu-19, tedy s dušností, kašlem a podobně," vysvětluje prof. Jan Plzák.
Poruchy chuti jsou také pacienty popisovány, dle literatury se jedná především o postižení vjemu pro hořkou chuť.
Lidé s poruchou čichu se nyní mohou sami vyšetřit pomocí parfémovaných fixů, které jsou k dostání zdarma.
„V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře. Snažíme se proto pacienty informovat o příznacích, prognóze a možnostech léčby při přetrvávajících obtížích. Nabízíme pacientům možnost samovyšetření čichu pomocí parfemovaných fixů. Přestože pacienti často vnímají poruchu čichu jako úplnou (anosmie), jedná se obvykle pouze o částečnou poruchu čichu (hyposmie), což je prokazatelné právě vyšetřením pomocí parfémovaných fixů," vysvětluje prof. Plzák, který se spolu s dalšími kolegy z rinologické skupiny České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP zapojuje v rámci Evropské rinologické společnosti do celoevropských studií věnujících se poruchám čichu v souvislosti s covidem-19.
Základním léčebným postupem je čichový trénink, až další v pořadí je farmakologická léčba, kterou musí vést lékař. Čichový trénink se ukazuje jako úspěšný a probíhá tak, že pacient čichá dvakrát denně minimálně po dobu pěti minut ke čtyřem vůním (růže, eukalyptus, hřebíček, citrón). Trénink je doporučeno provádět dlouhodobě, alespoň po dobu 32 týdnů.
„Dobrou zprávou je, že pouze u cca 10 % postižených porucha čichu přetrvává déle než čtyři týdny. Tím se covid-19 výrazně liší od jiných povirových poruch čichu, u kterých dochází ke spontánní úpravě jen přibližně v jedné třetině případů," vyzdvihuje prof. Plzák.
Zatímco u poruch čichu je patofyziologický mechanizmus popsán, jedná se o vstup viru do podpůrných buněk čichového epitelu přes ACE2 receptory, u poruch chuti není příčina přesně popsána.
Obecně však u poruch čichu dochází i k zhoršení chuti.
Současně většina pacientů zaměňuje chuť (tedy vjem pro slanou, sladkou, hořkou a kyselou) s retronazální poruchou čichu (tedy pachového vjemu, který vzniká při konzumaci stravy).
Podrobnější informace, návod, jak získat sadu parfémovaných fixů, návod na rehabilitaci pomocí čichového tréninku a pacientské dotazníky, prostřednictvím kterých se mohou zájemci zapojit do stále probíhajících studií, najdete na https://cich.info/.
Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK
Druhý březnový týden tradičně startuje festival Týden mozku, který přibližuje veřejnosti nejnovější poznatky o fungování lidské mysli. Akademie věd ČR zve zájemce od 9. do 15. března 2026 na přednášky, workshopy, debaty i interaktivní vystoupení v Praze, Brně a v dalších městech po celé ČR. Festival je součástí celosvětové iniciativy Brain Awareness Week. Do Týdnu mozku se zapojují nejen ústavy Akademie věd ČR, ale také univerzity a další instituce. Vstup na všechny akce je zdarma, na některé je nutná předchozí registrace. Kompletní a průběžně aktualizovaný program je k dispozici na webu www.tydenmozku.cz.
První prezenční Pharmacy event roku 2026 se konal 11. února v srdci Brna, v hotelu International. Vzdělávací akce byla určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům nejen z Brna. Účastníci mohli za obě části programu, dopolední a odpolední, získat rekordních 15 bodů do CVL od ČLnK. Brněnský kongres zaznamenal rekordní počet přihlášených od roku 2019. Dopolední program absolvovalo 197 účastníků, odpolední program přilákal 176 odborníků. Největší zastoupení měli lékárníci z nezávislých lékáren, následovali je zaměstnanci z řetězců BENU a Dr.Max.
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.