První srpnový den si v rámci Světového dne rakoviny plic připomínáme význam prevence, včasné detekce a léčby této zhoubné choroby. Světový den rakoviny plic byl poprvé vyhlášen v roce 2012 iniciativou Fóra mezinárodních respiračních společností (FIRS) ve spolupráci s dalšími zdravotnickými organizacemi a pacientskými skupinami. Vznikl z potřeby upozornit na toto závažné onemocnění. Rakovina plic je celosvětově hlavní příčinou úmrtí na onkologické onemocnění.

Léčit za každou cenu?

Lékaři stojí před touto otázkou u pacientů s pokročilou rakovinou plic. Každá onkologická léčba s sebou totiž nese rizika. Může prodloužit život, ale také snížit jeho kvalitu. Lidé tak často čelí rozhodnutí, zda podstoupit někdy toxickou terapii, nebo zvolit kratší, ale klidný závěr života.

 „Každý rok rakovinou plic onemocní přibližně 6 600 lidí. Většina k nám přichází pozdě, v době, kdy už nelze nádor operovat, a naděje na plné uzdravení je tak téměř nulová. U těchto pacientů se snažíme o prodloužení života v co nejlepší kvalitě, k čemuž nám pomáhá řada moderních léků. Účinná terapie však často bývá zároveň toxická a provází ji nežádoucí účinky. Ty mohou nemocné velmi potrápit, a přitom prodloužit život jen o několik měsíců. Bohužel nemocní občas nedostávají dost srozumitelných informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout, jak dál. Lékaři by měli s pacienty důkladně a otevřeně hovořit o tom, co léčba skutečně obnáší - fyzicky, psychicky i časově," říká doc. MUDr. Martin Svatoň, Ph.D., přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.

Mezi nežádoucí projevy účinné léčby mohou patřit například nevolnost, únava, vyrážka, zažívací obtíže a řada dalších.

„Moderní léky jsou velmi účinné a pacientům umí prodloužit život. Je však potřeba vždy zvážit, jak člověka ovlivní. Zejména u starších lidí se setkáváme s ostychem, bojí se zeptat. A někdy my sami hovoříme jazykem, kterému pacienti pořádně nerozumí. U nás v nemocnici úzce spolupracujeme s paliativním týmem na tom, abychom pochopili, jak chce člověk závěr svého života prožít, jaký je jeho cíl, a podle toho léčbu citlivě uzpůsobili," pokračuje doc. Svatoň. Připomíná, že nelehkému rozhodnutí čelí i nejbližší příbuzní nemocných.

Program časného záchytu

Pneumologové dlouhodobě usilují o co nejčasnější záchyt rakoviny plic, která zpočátku nebolí ani se nijak neprojevuje. Proto se na ni ve více než 70 % přijde pozdě. Od roku 2022 pomáhá program časného záchytu rakoviny plic zaměřený na současné či bývalé kuřáky mezi 55. a 74. rokem. Podle přednostky Pneumologické kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice a 1. LF UK prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., lékaři od roku 2022 do 2024 vyšetřili 20 349 lidí. Nízkodávkové CT na akreditovaných pracovištích absolvovalo 14 989 osob.

„U 3,7 % vyšetřených byl výsledek rizikový. Ze zápisu v Národním onkologickém registru (NOR) víme, že 126 z nich má rakovinu plic, na zápis do NOR ještě čeká 35 % osob s nálezem. U 48 % lidí se díky programu našel nádor včas, ve stadiu 1. Přibližně u 34 % už to bylo v pokročilých stadiích 3 a 4," přibližuje dosavadní výsledky prof. Koziar Vašáková.

Nezbytnou součástí diagnostiky rakoviny plic je bronchoskopie. Slouží k přesnému určení polohy, typu či velikosti nádoru v plicích. Jak říká doc. MUDr. Jiří Votruba, Ph.D., přednosta I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN v Praze, Česká republika pokulhává za západním světem v kvalitě technologií, které umožňují precizní vyšetření.

 „V poslední letech došlo k prudkému rozvoji v diagnostice plicních nádorů. K přesnému zobrazení a cílenému odběru vzorků se stále častěji využívá kombinace 3D zobrazení a navigované bronchoskopie. Metoda umožňuje vyšetřit i periferní plicní ložiska, lépe navigovat při odběru vzorků. Zobrazuje anatomii dýchacích cest s vysokým rozlišením a do budoucna bychom díky ní mohli provádět i léčebné zákroky, což by pro pacienta bylo výrazně komfortnější," říká doc. Votruba. V ČR ale tato technologie dosud chybí, i kvůli neochotě plátců péče výkony hradit.

........................

Symptomy zhoubného nádoru na plicích:

• úporný kašel, který navzdory léčbě neustupuje (toto je často první příznak)
• zhoršující se „kuřácký kašel", který existuje již delší dobu
• dušnost a další potíže s dýcháním
• příměs krve ve vykašlaném hlenu
• bolest na hrudi při kašli a dýchání
• zhubnutí
• únava
• horečka
• noční pocení
• bolesti v boku
• bolesti zad

........................

Garantem programu časného záchytu karcinomu plic je Ministerstvo zdravotnictví a na provedení se podílí Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR s odbornými společnostmi a dalšími institucemi.

Informace o programu lze nalézt na https://prevenceproplice.cz

Cesta pacienta s karcinomem plic

Plicní lékaři se také snaží o to, aby měli všichni nemocní s rakovinou plic stejný přístup k léčbě ve všech částech republiky. Ve spolupráci s pacientskou organizací Hlas onkologických pacientů tak vznikla Cesta pacienta s karcinomem plic. Ta pomáhá nově diagnostikovaným lépe se zorientovat, na koho se při potížích obrátit a jaká vyšetření a kde absolvovat.

„Když člověk onemocní, je obvykle v šoku a řadu informací vůbec nevnímá. Neví, kam má jít, co má dělat - v tom by měl tento návod pomoci. Víme o krajích, kde záchyt pacientů s rakovinou plic a jejich následné rychlé převzetí do specializovaného centra vázne. Abychom situaci zlepšili, objíždíme tyto kraje a domlouváme se se všemi zodpovědnými, jak zlepšení dosáhnout," vysvětluje předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D. Připomíná, že na karcinom plic v tuzemsku ročně zemře téměř 5 400 lidí.

Pomoc pacientům přináší i Český občanský spolek proti plicním nemocem, který letos na podzim zakládá Klub pacientů s rakovinou plic.

MaVe PR