V této sérii článků bych se rád věnoval přírodním látkám, které mohou přispět k prodloužení aktivního lidského věku a jsou označovány jako "longevity". Je třeba zdůraznit, že jsou jedním ze stavebních kamenů, které mohou dohromady posílit naše fyzické a duševní zdraví (k dalším patří zdravý životní styl, přiměřeně vhodné pohybové aktivity, duševní rovnováha zejména související se zvládáním stresu, zdravý spánek atd.). Druhá věc, o které je třeba se na začátku zmínit, je to, že řeč bude vždy o přírodních látkách jako takových, nikoliv o doplňcích stravy ve formě produktů. V takovém případě vždy záleží na solidnosti výrobce, kvalitě toho či onoho doplňku stravy a také transparentnosti údajů, které výrobce poskytuje na veřejnosti. A také samozřejmě - doplňky stravy nemohou nahrazovat registrované léky předepsané lékařem (ale ani ty volně dostupné).

Nyní se již můžeme věnovat úvodnímu tématu seriálu - omega-3 nenasyceným mastným kyselinám.

Do skupiny patří tři kyseliny:

• ALA - kyselina alfa-linolenová,
• EPA - kyselina eikosapentaenová (dále EPA),
• DHA - kyselina dokosahexaenová (dále DHA).

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny patří k základním přírodním látkám, které jsou velmi důležité pro naše zdraví. Jedná se o mastné kyseliny, jejichž „vnitřní" (chemická) struktura se vyznačuje jednou nebo více tzv. dvojných vazeb mezi atomy uhlíku. Jsou obvykle řazeny mezi esenciální mastné kyseliny. Tedy takové, které lidské tělo neumí vytvořit samo, ale musíme je přijímat z potravy. Je to trochu složitější, ale nejprve si řekneme přesně, co to znamená „esenciální".

O tom, zda je mastná kyselina esenciální či nikoliv, rozhoduje fakt, zda lidský organismus dokáže jejich molekuly desaturovat maximálně na pozici devátého uhlíku. Desaturace mastných kyselin je enzymatický proces, při kterém jsou do řetězce mastné kyseliny zavedeny dvojné vazby, čímž se nasycená mastná kyselina mění na nenasycenou. To je klíčové pro biologické funkce jako je tvorba membrán a signalizace a umožňuje vznik esenciálních (nepostradatelných) mastných kyselin (např. omega-3 a omega-6) v těle.

Pokud se druhá vazba nachází dále, tělo ji neumí vytvořit. Takové mastné kyseliny musíme přijímat v potravě a nazýváme je esenciální mastné kyseliny. Takovou je jednoznačně z "trojky" uvedených kyselina kyselina alfa-linolenová (dále ALA). Někdy je řazena mezi polynenasycené mastné kyseliny.

Postavení EPA a DHA

Tyto kyseliny jsou řazeny mezi podmíněně esenciální - lidské tělo si je dokáže vytvořit, ale jen ve velmi omezeném množství, a to přeměnou z ALA, která je esenciální. Tato přeměna je ovšem velmi neefektivní - u většiny lidí se jen malé procento ALA skutečně přemění na EPA, a ještě menší na DHA. Protože jsou EPA a DHA důležité pro řadu funkcí (např. protizánětlivé procesy, zdraví mozku, očí a kardiovaskulárního systému), ale tělo si jich vytváří málo, je vhodné je přijímat přímo ve stravě (ryby, mořské plody, řasy).

Zdroje

Nejvíce je můžeme najít ve větším množství hlavně v tučných rybách, jako je losos, tuňák, halibut, sardinky, makrely a také v ořeších (vlašské ořechy. mandle). Jsou také obsaženy v některých rostlinných olejích (například pupalkovém, lněném, arašídové nebo řepkovém), mořských řasách, chia semínkách, ústřicích, vejcích nebo korýších (krevety).

Jednotlivé nenasycené omega-3 mastné kyseliny

• EPA (kyselina eikosapentaenová) se přirozeně vyskytuje v rybím oleji, který se získává hlavně z čerstvých jater některých druhů tresek. Nicméně vhodným zdrojem mohou i samotné ryby. Tato kyselina podporuje snížení hladiny cholesterolu, tedy jeho "špatné" frakce LDL (lipoproteinu, přenášejícího cholesterol s nízkou hustotou), nebo také pozitivně působí v případě kardiovaskulárních nemocí. Zde působí na kvalitu cév, má protizánětlivý efekt.
• DHA (kyselina dokosahexaenová) se stejně, jako EPA vyskytuje v rybím oleji nebo i v rybách jako takových. Je důležitá pro správnou činnost buněčných stěn, oka, nervového a kardiovaskulárního systému. Právě tato kyselina také hraje roli při vzniku hormonů, jako jsou serotonin nebo dopamin. Serotonin pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a dobré nálady, zlepšuje spánek a v neposlední řadě zmírňuje příznaky projevující se u deprese, tedy také u té poporodní. Mechanismus účinku není ještě zcela jasný. Odborníci předpokládají, že DHA zvyšuje prostupnost membrán mozkových buněk, což umožňuje serotoninu snadněji dosáhnout receptorů. Má dále velký význam pro paměť, a je tím pádem také důležitá u dětí pro rozvoj mentálních funkcí (proto generace dětí dostávaly lžičku odporně chutnajícího rybího tuku - ale nejen z tohoto důvodu). DHA se vyskytuje i v lidském mateřském mléku. Pokud matka nemá problémy s kojením, tak by příjem DHA v mateřském mléka měl plně pokrýt potřeby dítěte.
• Z kyseliny alfa-linolenové (ALA) vznikají i další mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (HUFA), kyselina eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA). Kyselina eikosapentaenová (EPA) má protizánětlivé účinky, reguluje tlak a cholesterol v krvi a má vliv na srážlivost krve. Kyselina dokosahexaenová (DHA) je hlavní složkou šedé kůry mozkové. Pokud jí máme málo, může dojít k rozvoji deprese.

Význam ALA pro vegany a vegetariány

Problémem je příjem těchto kyselin pro vegany a vegetariány. V rostlinné stravě, na rozdíl od živočišné, nenajdeme dostatek kyselin EPA a DHA (ty jsou zejména v rybím oleji). Proto je nutné zvýšit příjem ALA, z které pak v těle vzniknou zmíněné potřebné omega-3 mastné kyseliny. Dobrým zdrojem ALA je, například, lněné a chia semínko. Odborníci doporučují optimálně konzumaci dvou polévkových lžic drceného lněného nebo chia semínka denně (pozor chia semínko nesmí konzumovat lidé s poruchou krevní srážlivosti). K dalším zdrojům ALA patří konopné semínko, vlašské ořechy, řepkový olej nebo sójové boby.

Celkový význam:

1. Snížení hladiny LDL-cholesterolu: podporují snížení hladiny cholesterolu, tedy jeho "špatné" frakce LDL (lipoproteinu, přenášejícího cholesterol s nízkou hustotou),

2. pozitivně působí v případě kardiovaskulárních nemocí (zde působí na kvalitu cév),

3. mají protizánětlivý efekt,

4. jsou důležité pro správnou činnost buněčných stěn, oka, nervového a kardiovaskulárního systému,

5. mají velký význam pro paměť, a proto je také důležitá u dětí pro rozvoj mentálních funkcí,

6. příznivě ovlivňují imunitní systém a obecně řídící procesy v organismu, což pomáhá například při lupénce, ekzému, alergických reakcích kůže,

7. mohou pomocí svého působení v hormonálním regulačním systému tlumit u žen nežádoucí účinky v klimakteriu či u premenstruačního syndromu,

8. mají klíčový význam pro zdravý růst a vývoj,

9. vědci prokázali, že omega-3 mastné kyseliny mohou snižovat riziko vzniku chronických chorob, jako jsou artritidy a zhoubné nádory,

10. odborníci uvažují o jejich pozitivní roli ve stravě při ovlivnění autoimunitních onemocnění.

Význam podávání pro děti

V mozku je vysoká koncentrace omega-3 mastných kyselin a zdají se nezbytné pro poznávací funkce jako je paměť a výkonnost mozku, také mají vliv i na chování. Je faktem, že pokud děti během těhotenství nemají od matky dostatečný přísun omega-3 mastných kyselin, mají zvýšené riziko nervových a očních komplikací po narození. Rovněž u hyperaktivních dětí byla zjištěna nižší hladina omega-3 MK v krvi.

Jaký je význam omega-3 nenasycených mastných kyselin v rámci trendu Longevity?

1. Mohou potenciálně prodloužit délku života. Výsledky klinických studií ukázaly, že vysoká hladina EPA a DHA v krvi je spojena s delší délkou života.

2. Mohou přispět ke snížení rizika předčasného úmrtí u pacientů, které mají různé zdravotní problémy. Zejména to souvisí se stavem kardiovaskulárního systému nebo s chronickým onemocněním ledvin.

3. Z odborného hlediska můžeme konstatovat, že tzv. meta-analýzou některých klinických studií se zjistilo, že konzumace omega-3 nenasycených mastných kyselin může pozitivně ovlivnit délku telomerů.

...................
Telomery jako biologické hodiny
V medicíně jsou telomery ochranné „čepičky" na koncích chromozomů (DNA), které se s každým buněčným dělením zkracují, fungují jako „biologické hodiny" a ovlivňují stárnutí buněk; když se zkrátí na kritickou délku, buňka umírá nebo přestává fungovat. Jejich délka a zkracování jsou klíčové pro pochopení stárnutí, regenerace, ale i pro výzkum léčby rakoviny (nádorové buňky často prodlužují telomery pomocí enzymu telomerázy, čímž se stávají nesmrtelnými) a chorob souvisejících se stárnutím.
...................

4. Zkracují dobu zánětu a omezují jeho rozsah.

5. Snižují oxidační stres, což souvisí, stejně jako předchozí bod, také se stárnutím.

....................
Oxidační stres je stav nerovnováhy v těle, kdy vzniká více škodlivých volných radikálů (nestabilních molekul), než dokáže tělo pomocí antioxidantů neutralizovat, což vede k poškození buněk, proteinů a DNA, urychluje stárnutí a podílí se na rozvoji chronických onemocnění (cukrovka, rakovina, Alzheimerova choroba).
Vzniká přirozeně při metabolismu, ale zhoršuje ho stres, špatná strava, kouření, alkohol, znečištění a UV záření. 
....................

Nedostatek omega-3 mastných kyselin

Příznaky nedostatku zahrnují únavu, špatnou paměť, srdeční problémy, změny nálady, deprese. V případě nedostatku DHA (a další nenasycených mastných kyselin) dochází také ke zhoršení kvality pokožky, vlasů a nehtů. Snižuje se i nespecifická imunita a jedinec je méně odolný proti infekci z okolního prostředí. V případě vážnějšího nedostatku může dojít ke zhoršení paměti, vidění a k nervovým poruchám. Důležité je si ale uvědomit, že nedostatek nenasycených mastných kyselin může být jednou z příčin uvedených zdravotních potíží.

Interakce s léky

Z hlediska interakcí s léky je třeba dávat pozor, pokud se léčíme na poruchu srážlivosti krve - pak můžeme rybí olej užívat jen po dohodě s lékařem. Totéž platí u pacientů s diabetem.

Špatná snášenlivost

Někteří jedinci také snášejí špatně rybí olej jako takový (možnost žaludečních potíží).

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny a životospráva

Důležitá je obecně správná životosprávě. Negativně mohou ovlivňovat přeměnu kyseliny alfa-linolenové na EPA a DHA některé faktory jako cigarety, alkohol a kofein. Přeměnu ALA na EPA a DHA také negativně ovlivňuje několik dalších faktorů. Nedostatek zinku, hořčíku, niacinu, vitaminu B6 (pyridoxinu) a C snižuje funkci enzymů potřebných pro přeměnu. Konzumace vajec a ryb také může zpomalit vznik EPA a DHA z ALA. Naopak vhodná je nízkotučná rostlinná strava. Na závěr je možné pro zajímavost zmínit, že ženy jsou schopny přeměňovat ALA na EPA a DHA efektivněji než muži (přibližně o 20 %).

Poměr omega-6 / omega-3 MK

Naše strava obsahuje nadbytek omega-6 mastných kyselin, z nichž některé provokují vznik zánětů, naopak omega-3 mastné kyseliny mají protizánětlivý účinek. Poměr omega-6/omega-3 mastných kyselin je v naší stravě přibližně 20:1, optimální poměr je asi 2:1. Tento nepoměr hraje roli v rozvoji civilizačních chorob (nemoci srdce a cév, autoimunní choroby, artritidy, alergie, zhoubné nádory apod). Většina omega-6 MK stimuluje zánětlivé reakce. Při podávání omega-3 MK se tzv. hladina zánětlivých markerů jako např. CRP, TNF-alfa v krvi snižuje. Příkladem omega-6 mastných kyselin je kyselina gama-linolenová (GLA).

PharmDr. Tomáš Arndt