KVALITNÍ SPÁNEK CHRÁNÍ SRDCE

Lidem, kteří málo a špatně spí, hrozí, že dostanou srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici. Naopak ti, kteří denně stráví kvalitním spánkem 7-8 hodin, mají riziko vzniku infarktu i mrtvice mnohem nižší.

Na souvislost mezi spánkem a nemocemi srdce upozorňují čeští kardiologové a zaštiťují se jak vlastními letitými zkušenostmi, tak nejnovější francouzskou studií the Paris Prospective Study III (PPS3)¹, s níž se seznámili na letošním srpnovém kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) v Barceloně.

Předchozí studie o spánku a srdečních onemocněních se obecně zaměřovaly na jeden spánkový návyk, jako je délka spánku nebo spánková apnoe. Kromě toho předchozí studie často hodnotily spánek pouze na počátku. Současná studie používala skóre zdravého spánku kombinující pět spánkových návyků.

„Studie jasně prokázala, co už léta tušíme. Ti, kdo spí dobře, dostatečně dlouho a ideálně před půlnocí, mají výrazně nižší riziko vzniku kardiovaskulárních chorob a mozkové mrtvice. Na důležitost kvalitního spánku bychom měli myslet také u našich pacientů," říká předseda České kardiologické společnosti, prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.

Studie Skóre zdravého spánku a výskyt kardiovaskulárních onemocnění (Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases) zkoumala po dobu 10 let 7 200 zdravých lidí ve věku od 50 do 75 let. Průměrný věk byl 59,7 let a 62 % byli muži. Účastníci studie nejdříve podstoupili prohlídku a vyplnili dotazníky o životním stylu, osobní a rodinné anamnéze, zdravotním stavu a poskytli informace o pěti klíčových spánkových kritériích:

délka spánku
nespavost (Pittsburgský dotazník)
časný chronotyp
spánková apnoe (Berlínský dotazník)
subjektivní denní ospalost (Epworthův dotazník)

Každé dimenzi spánku byl přiřazen 1 bod, pokud je optimální. 0 bodů, pokud je s kritériem problém. Bylo vypočteno skóre zdravého spánku v rozmezí od 0 do 5 (čím vyšší, tím lepší).

Vědci analyzovali souvislost mezi kvalitou spánku a kardiovaskulárními příhodami s ohledem na další faktory, jako byl například věk, pohlaví, zaměstnání, kouření, hmotnost nebo výskyt infarktu, mrtvice či náhlého srdečního úmrtí v rodině. Lidé ve studii procházeli kontrolou každé 2 roky po dobu 10 let.

„Francouzští kolegové hned zpočátku zjistili, že optimálně spí pouze 10 % lidí. V prvních osmi letech se u 274 účastníků rozvinulo ischemické onemocnění srdce nebo cévní mozková příhoda," seznamuje s výsledky prof. Linhart. „Dobří spáči měli o 75 % nižší riziko infarktu a dalších chorob srdce a mrtvice než ti, kdo spali opravdu velmi špatně."

Studie také ukázala, že lépe jsou na tom „ranní ptáčata".

Tato studie podpořila potřebu intenzivní spolupráce mezi spánkovou a kardiovaskulární medicínou. Nárůst o 1 bod v průběhu času byl spojen se 7% snížením rizika ischemické choroby srdeční nebo mrtvice.

Co se v mládí naučíš...

Ke kvalitnímu spánku by se podle českých kardiologů měly vést už malé děti, aby si zvyk odnesly do dospělosti.

„Spánek je nejdůležitějším mechanismem pro regeneraci těla, nastavení a udržení optimálního režimu nejen kardiovaskulárního systému, ale i klíčových metabolických pochodů v těle. Kvalita spánku má zásadní vliv na dlouhověkost a zdraví," vysvětluje kardiolog doc. MUDr. Tomáš Kára, Ph.D. „Pokud nemá spánek dostatečnou délku a hloubku, zvyšuje se aktivita sympatického systému, zrychluje srdeční frekvence, stoupá krevní tlak, vyplavuje se adrenalin, a může tak dojít k rozvoji nejrůznějších srdečních nemocí, včetně např. hypertenze či arytmií, a to už od raného dětství. Zvýšená aktivita sympatiku rovněž významně zvyšuje riziko vzniku cukrovky či rozvoje aterosklerózy, což dále potencuje riziko vzniku vážných onemocnění, jako je infarkt myokardu či mozková mrtvice."

Lékař také upozorňuje na často nerozpoznanou poruchu spánku - tzv. spánkovou apnoe, kdy dochází k občasným zástavám dechu při spaní. Krev se tak méně okysličuje, dochází opět k silné aktivaci sympatiku, nejprve v noci, později i ve dne, což srdci a cévám škodí. „Podle našich zkušeností trpí nerozpoznanou, a tedy neléčenou spánkovou apnoe polovina našich pacientů, třetina z nich klinicky významnou formou," dodává doc. Kára.

Kardiologové apelují na veřejnost, aby spánkovou hygienu nepodceňovala. Podle doc. Káry je dobré například usínat a vstávat v přibližně stejnou dobu, minimálně hodinu před usnutím nesledovat televizi, nepoužívat počítač nebo mobil, snížit hladinu denního stresu a nočního hluku. Spánku také prospívá pohyb, ale ne těsně před spaním. Je dobré se celkově zklidnit, například četbou, hovorem se svými blízkými, poslechem klidné hudby či meditací.

„Vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění jsou celosvětově hlavní příčinou úmrtí a Česká republika se řadí k evropským zemím s nejvyšším počtem nemocí kardiovaskulárního systému, je dobré si význam kvalitního spánku více připomínat a uvědomovat," uzavírá prof. Linhart.

Zdroj: Tisková zpráva Dobrým spáčům se infarkt vyhýbá, MaVe PR

Reference:
1. Nambiema, Aboubakari & Lisan, Quentin & Perier, M & Thomas, Frédérique & Danchin, N & Boutouyrie, Pierre & Jouven, X & Empana, J. (2022). Healthy sleep score and incident cardiovascular diseases: the Paris Prospective Study III (PPS3). 10.13140/RG.2.2.30445.26084.