Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KVALITA SPÁNKU ÚZCE SOUVISÍ S KVALITOU ŽIVOTA



V různých studiích narážíme na zkoumání délky spánku a její vliv na zdravotní kondici jedince. Také jsme se již setkali se sociálním jet lagem, který je odrazem nesouladu biologické potřeby spánku jedince a odlišných požadavků společnosti. Nová studie českých sociologů zkoumala vliv změn délky spánku, kvality spánku a sociálního jet lagu na spokojenost se životem, štěstí, pracovní stres, subjektivní zdraví a pohodou respondentů.

Michaela Kudrnáčová a Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR ve svém výzkumu, realizovaném v rámci společné aktivity s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, zkoumali, jak spánek souvisí s kvalitou života. Za využití dat od více jak 5 tisíc respondentů a respondentek srovnávali, jak se pociťovaná kvalita života liší mezi lidmi dle jejich spánku. Zároveň zkoumali, jak změny spánku souvisí se změnami v kvalitě života. Studie1 vychází v odborném recenzovaném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE. 

Autoři využili data z Českého panelového šetření domácností (CHPS), která byla sbírána v letech 2018 až 2020. Pozdější dotazníková šetření oslovovala tytéž osoby k opětovné účasti: v roce 2018 v průzkumu odpovědělo 5132 dospělých Čechů a Češek, v roce 2019 to bylo 2046 osob a v posledním roce 2161 osob. Analýza se zaměřila na otázky týkající se životní spokojenosti, pohody, štěstí, subjektivního zdraví a pracovního stresu spolu s otázkami týkajícími se délky spánku, kvality spánku a načasování spánku nebo „sociálního jet lagu" (tj. míry nesouladu sociálně řízeného a biologického spánkového rytmu). Autoři článku zkoumali výsledky v rámci odpovědí týchž osob v čase a zároveň porovnávali mezi sebou i výsledky jednotlivých respondentů. Jedná se o první studii, která testovala dlouhodobý vliv „sociálního jet lagu" na kvalitu života.

...............................

V posledních desetiletích se v populaci výrazně zkrátila délka spánku, a to především v pracovní dny. To je dáno tím, že se denní aktivity populace postupně posouvají do pozdějších hodin, avšak začátek pracovní doby se nemění. Tento fenomén se především týká jedinců s večerním chronotypem (pozdě vstávají, jsou nejvýkonnější spíše ve večerních hodinách a chodí pozdě spát), u osob pracujících ve směnném provozu a u jedinců, kteří do pozdních hodin tráví čas u monitorů a displejů elektronických zařízení. Jedinci se sociálním jet lagem jsou ráno nevyspalí, nesnídají a k jídlu si sednou až velmi dlouho po probuzení. 

...............................

 

Na individuální úrovni uváděná kvalita spánku souvisela se všemi pěti ukazateli kvality života s výjimkou pracovního stresu. Jinými slovy lidé, kteří hodnotí svůj spánek jako kvalitnější, zároveň vykazují pozitivnější vnímání své kvality života než ti, kteří uvedli, že jejich spánek není kvalitní. Souvislost kvality spánku byla také prokázána se všemi ukazateli kvality života při porovnání odpovědí jednotlivých osob v čase (meziroční změny v ukazatelích spánku souvisejí se změnami v kvalitě života). V tomto případě také délka spánku významně souvisela s pocitem zdraví a štěstím a „sociální je tlag" zase se životní spokojeností a pracovním stresem. Délka spánku ani „sociální jet lag" však nevykazovaly vzájemnou souvislost v čase.

Podle autorů se příčiny „sociálního jet lagu" (např. nové zaměstnání s jinou pracovní dobou) mění zřídka a tříleté období zkoumané v rámci studie tak nemuselo být dostatečně dlouhé na to, aby zachytilo některé změny. Poslední vlna dotazníkového šetření navíc mohla být ovlivněna i zkušeností s pandemií na jaře 2020, která představuje mimořádnou situaci pro spánkový režim i kvalitu života. Výsledky analýz ukazují, že délka spánku nebo jeho načasování nemusí být pro kvalitu života tak důležité jako jeho kvalita.

„Lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy spíme a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také lepší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku. Sledováním 4253 osob po dobu tří let jsme navíc zjistili, že u těch, jimž se zlepšil spánek, se také zlepšila kvalita života," uvádí autoři.

Zdroj: Tiskové oddělení AV ČR

Literatura:
1. Kudrnáčová M, Kudrnáč A (2023) Better sleep, better life? Testing the role of sleep on quality of life. PLoS ONE 18(3): e0282085. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0282085

Zpět

NOVÁ HLAVNÍ HYGIENIČKA ČR

Vláda 12. 6. 2024 rozhodla, že na pozici hlavní hygieničky nastoupí ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) MUDr. Barbora Macková. Jejím hlavním úkolem je realizace transformace hygienické služby ke stabilnímu a funkčnímu systému ochrany veřejného zdraví. Nadále také zůstane v pozici ředitelky SZÚ. Podle ministra Válka je vzhledem k úzké spolupráci obou institucí volba Mackové velkou výhodou. Barbora Macková vystudovala 3. lékařskou fakultu UK v Praze a do SZÚ nastoupila v roce 1995 jako klinická mikrobioložka. V rámci praxe prošla všemi odbornými centry SZÚ, klinickou laboratoří v nemocnici i praxí na krajské hygienické stanici. V období pandemie Covidu-19 působila v Integrovaném centrálním řídícím týmu jako koordinátor vyšetřujících laboratoří.

PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB ONLINE

Od 29. května do 27. června 2024 můžete vystudovat odborný program kongresu KARDIO 2024, osvojit si aktuální poznatky z problematiky kardiovaskulárního zdraví, obohatit vaše poradenské programy v lékárně, seznámit se s novinkami lékárenského trhu nebo posílat své dotazy na přednášející tak, abyste měli takové informace, které pro vás budou využitelné v praxi. Na akreditovanou akci pro zaměstnance lékáren (celkem můžete získat 13 bodů do systému CV), kterou pořádá Healthcomm Professional, se můžete stále registrovat na www.healthcomm.cz/online-akce

2. ČÁST ZÁKONA O LÉČIVECH VSTOUPILA V PLATNOST

Od června by se měla díky novele zákona o léčivech č. 456/2023 Sb. výrazně zvýšit ochrana pacientů před dopady výpadků dodávek léčiv a zpřísní se i pravidla exportu léčiv do zahraničí. Kombinace povinnosti distributorů držet zásoby vybraných léčiv a držitelů licence dodávat léčiva ještě v období po nahlášení výpadku také povede k překlenutí kratších výpadků a poskytne čas pro řešení výpadků dlouhodobějšího charakteru. Zásadní změnou, která vstupuje 1. 6. 2024 v účinnost, je povinnost držitele rozhodnutí o registraci zajistit pro pacienty v ČR dodávky léčivého přípravku, pro který oznámil přerušení nebo ukončení uvádění na trh v ČR, v množství odpovídajícím 1-2 průměrným měsíčním dodávkám, příp. léku, který jej může nahradit. SÚKL bude omezeně dostupná léčiva a nahrazující léčiva označovat příznakem „omezená dostupnost“. Ministerstvo zdravotnictví může nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Více na mzd.gov.cz

DOPORUČUJEME


JAKÉ TÉMA BY VÁS ZAUJALO V ČLÁNKU ČI PŘEDNÁŠCE?

ANDROPAUZA
MODRÉ SVĚTLO A STÁRNUTÍ KŮŽE
CHRONICKÉ ZÁNĚTY