V různých studiích narážíme na zkoumání délky spánku a její vliv na zdravotní kondici jedince. Také jsme se již setkali se sociálním jet lagem, který je odrazem nesouladu biologické potřeby spánku jedince a odlišných požadavků společnosti. Nová studie českých sociologů zkoumala vliv změn délky spánku, kvality spánku a sociálního jet lagu na spokojenost se životem, štěstí, pracovní stres, subjektivní zdraví a pohodou respondentů.
Michaela Kudrnáčová a Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR ve svém výzkumu, realizovaném v rámci společné aktivity s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, zkoumali, jak spánek souvisí s kvalitou života. Za využití dat od více jak 5 tisíc respondentů a respondentek srovnávali, jak se pociťovaná kvalita života liší mezi lidmi dle jejich spánku. Zároveň zkoumali, jak změny spánku souvisí se změnami v kvalitě života. Studie1 vychází v odborném recenzovaném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE.
Autoři využili data z Českého panelového šetření domácností (CHPS), která byla sbírána v letech 2018 až 2020. Pozdější dotazníková šetření oslovovala tytéž osoby k opětovné účasti: v roce 2018 v průzkumu odpovědělo 5132 dospělých Čechů a Češek, v roce 2019 to bylo 2046 osob a v posledním roce 2161 osob. Analýza se zaměřila na otázky týkající se životní spokojenosti, pohody, štěstí, subjektivního zdraví a pracovního stresu spolu s otázkami týkajícími se délky spánku, kvality spánku a načasování spánku nebo „sociálního jet lagu" (tj. míry nesouladu sociálně řízeného a biologického spánkového rytmu). Autoři článku zkoumali výsledky v rámci odpovědí týchž osob v čase a zároveň porovnávali mezi sebou i výsledky jednotlivých respondentů. Jedná se o první studii, která testovala dlouhodobý vliv „sociálního jet lagu" na kvalitu života.
...............................
V posledních desetiletích se v populaci výrazně zkrátila délka spánku, a to především v pracovní dny. To je dáno tím, že se denní aktivity populace postupně posouvají do pozdějších hodin, avšak začátek pracovní doby se nemění. Tento fenomén se především týká jedinců s večerním chronotypem (pozdě vstávají, jsou nejvýkonnější spíše ve večerních hodinách a chodí pozdě spát), u osob pracujících ve směnném provozu a u jedinců, kteří do pozdních hodin tráví čas u monitorů a displejů elektronických zařízení. Jedinci se sociálním jet lagem jsou ráno nevyspalí, nesnídají a k jídlu si sednou až velmi dlouho po probuzení.
...............................
Na individuální úrovni uváděná kvalita spánku souvisela se všemi pěti ukazateli kvality života s výjimkou pracovního stresu. Jinými slovy lidé, kteří hodnotí svůj spánek jako kvalitnější, zároveň vykazují pozitivnější vnímání své kvality života než ti, kteří uvedli, že jejich spánek není kvalitní. Souvislost kvality spánku byla také prokázána se všemi ukazateli kvality života při porovnání odpovědí jednotlivých osob v čase (meziroční změny v ukazatelích spánku souvisejí se změnami v kvalitě života). V tomto případě také délka spánku významně souvisela s pocitem zdraví a štěstím a „sociální je tlag" zase se životní spokojeností a pracovním stresem. Délka spánku ani „sociální jet lag" však nevykazovaly vzájemnou souvislost v čase.
Podle autorů se příčiny „sociálního jet lagu" (např. nové zaměstnání s jinou pracovní dobou) mění zřídka a tříleté období zkoumané v rámci studie tak nemuselo být dostatečně dlouhé na to, aby zachytilo některé změny. Poslední vlna dotazníkového šetření navíc mohla být ovlivněna i zkušeností s pandemií na jaře 2020, která představuje mimořádnou situaci pro spánkový režim i kvalitu života. Výsledky analýz ukazují, že délka spánku nebo jeho načasování nemusí být pro kvalitu života tak důležité jako jeho kvalita.
„Lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy spíme a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také lepší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku. Sledováním 4253 osob po dobu tří let jsme navíc zjistili, že u těch, jimž se zlepšil spánek, se také zlepšila kvalita života," uvádí autoři.
Zdroj: Tiskové oddělení AV ČR
Literatura:
1. Kudrnáčová M, Kudrnáč A (2023) Better sleep, better life? Testing the role of sleep on quality of life. PLoS ONE 18(3): e0282085. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0282085
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.