V různých studiích narážíme na zkoumání délky spánku a její vliv na zdravotní kondici jedince. Také jsme se již setkali se sociálním jet lagem, který je odrazem nesouladu biologické potřeby spánku jedince a odlišných požadavků společnosti. Nová studie českých sociologů zkoumala vliv změn délky spánku, kvality spánku a sociálního jet lagu na spokojenost se životem, štěstí, pracovní stres, subjektivní zdraví a pohodou respondentů.
Michaela Kudrnáčová a Aleš Kudrnáč ze Sociologického ústavu AV ČR ve svém výzkumu, realizovaném v rámci společné aktivity s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy, zkoumali, jak spánek souvisí s kvalitou života. Za využití dat od více jak 5 tisíc respondentů a respondentek srovnávali, jak se pociťovaná kvalita života liší mezi lidmi dle jejich spánku. Zároveň zkoumali, jak změny spánku souvisí se změnami v kvalitě života. Studie1 vychází v odborném recenzovaném časopise s otevřeným přístupem PLOS ONE.
Autoři využili data z Českého panelového šetření domácností (CHPS), která byla sbírána v letech 2018 až 2020. Pozdější dotazníková šetření oslovovala tytéž osoby k opětovné účasti: v roce 2018 v průzkumu odpovědělo 5132 dospělých Čechů a Češek, v roce 2019 to bylo 2046 osob a v posledním roce 2161 osob. Analýza se zaměřila na otázky týkající se životní spokojenosti, pohody, štěstí, subjektivního zdraví a pracovního stresu spolu s otázkami týkajícími se délky spánku, kvality spánku a načasování spánku nebo „sociálního jet lagu" (tj. míry nesouladu sociálně řízeného a biologického spánkového rytmu). Autoři článku zkoumali výsledky v rámci odpovědí týchž osob v čase a zároveň porovnávali mezi sebou i výsledky jednotlivých respondentů. Jedná se o první studii, která testovala dlouhodobý vliv „sociálního jet lagu" na kvalitu života.
...............................
V posledních desetiletích se v populaci výrazně zkrátila délka spánku, a to především v pracovní dny. To je dáno tím, že se denní aktivity populace postupně posouvají do pozdějších hodin, avšak začátek pracovní doby se nemění. Tento fenomén se především týká jedinců s večerním chronotypem (pozdě vstávají, jsou nejvýkonnější spíše ve večerních hodinách a chodí pozdě spát), u osob pracujících ve směnném provozu a u jedinců, kteří do pozdních hodin tráví čas u monitorů a displejů elektronických zařízení. Jedinci se sociálním jet lagem jsou ráno nevyspalí, nesnídají a k jídlu si sednou až velmi dlouho po probuzení.
...............................
Na individuální úrovni uváděná kvalita spánku souvisela se všemi pěti ukazateli kvality života s výjimkou pracovního stresu. Jinými slovy lidé, kteří hodnotí svůj spánek jako kvalitnější, zároveň vykazují pozitivnější vnímání své kvality života než ti, kteří uvedli, že jejich spánek není kvalitní. Souvislost kvality spánku byla také prokázána se všemi ukazateli kvality života při porovnání odpovědí jednotlivých osob v čase (meziroční změny v ukazatelích spánku souvisejí se změnami v kvalitě života). V tomto případě také délka spánku významně souvisela s pocitem zdraví a štěstím a „sociální je tlag" zase se životní spokojeností a pracovním stresem. Délka spánku ani „sociální jet lag" však nevykazovaly vzájemnou souvislost v čase.
Podle autorů se příčiny „sociálního jet lagu" (např. nové zaměstnání s jinou pracovní dobou) mění zřídka a tříleté období zkoumané v rámci studie tak nemuselo být dostatečně dlouhé na to, aby zachytilo některé změny. Poslední vlna dotazníkového šetření navíc mohla být ovlivněna i zkušeností s pandemií na jaře 2020, která představuje mimořádnou situaci pro spánkový režim i kvalitu života. Výsledky analýz ukazují, že délka spánku nebo jeho načasování nemusí být pro kvalitu života tak důležité jako jeho kvalita.
„Lepší spánek znamená lepší kvalitu života. I když je důležité, kdy spíme a jak dlouho spíme, jedinci, kteří mají kvalitnější spánek, mají také lepší kvalitu života, a to bez ohledu na dobu a délku spánku. Sledováním 4253 osob po dobu tří let jsme navíc zjistili, že u těch, jimž se zlepšil spánek, se také zlepšila kvalita života," uvádí autoři.
Zdroj: Tiskové oddělení AV ČR
Literatura:
1. Kudrnáčová M, Kudrnáč A (2023) Better sleep, better life? Testing the role of sleep on quality of life. PLoS ONE 18(3): e0282085. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0282085
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.