
Období pandemie koronaviru mělo mimo jiné negativní vliv na prevenci i včasnou léčbu kardiovaskulárních onemocnění. Možnosti sportování i vycházek do přírody byly omezené, výrazně stoupla spotřeba alkoholu, lidi více ovládá stres a přibylo duševních onemocnění. Pacienti se v obavě před nákazou báli navštívit se svými problémy lékaře, odkládali pravidelné kontroly, vyšetření a někdy i plánované operace.
Co můžeme udělat pro dobrou kondici srdce?
Vyšetření tzv. lipidového profilu ukáže, jak jste na tom s kardiovaskulárním rizikem:
Laboratoře běžně z naměřených hodnot lipidů vypočítávají i další ukazatele kardiovaskulárního rizika, z nichž za nejdůležitější se považuje tzv. non-HDL cholesterol. Výpočet je jednoduchý, je to hodnota celkového cholesterolu mínus hodnota HDL-cholesterolu. Celkový cholesterol totiž není pouhý součet HDL-cholesterolu a LDL-cholesterolu - jsou zde ještě lipoproteiny velmi nízké hustoty (VLDL), které mohou přispívat k ateroskleróze. Proto se hodnota non-HDL cholesterolu pro zjištění rizika srdečního onemocnění či mozkové mrtvice ukazuje jako další důležitá informace k hodnotě LDL-cholesterolu.
Zvyšují i některá další onemocnění kardiovaskulární riziko?
Laboratorní biochemické vyšetření může odhalit i další rizika, která prokazatelně souvisí s rizikem onemocnění cév a srdce. Důležité je vyšetření hladin krevního cukru, které může signalizovat případné onemocnění cukrovkou (diabetes), nejlépe spolu s vyšetřením glykovaného hemoglobinu (HbA1c). To zase ukazuje, jak organismus zvládl regulovat hladinu glukózy v uplynulých cca 2 měsících. Další informací může být vyšetření hladin homocysteinu, jehož zvýšená hladina je nezávislým rizikovým faktorem aterosklerózy. Je důležité si uvědomit, že pokud se více těchto rizikových faktorů vyskytne společně, celkové riziko výrazně vzrůstá. Výrazně roste například u současného výskytu změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity označované jako metabolický syndrom.
Balíčky preventivních laboratorních vyšetření EUC
Úhrada laboratorních vyšetření
Pokud vyšetření ordinuje lékař, je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádí laboratoře i na žádost pacienta za přímou úhradu ve formě specializovaného balíčku vyšetření. Laboratoře se snaží zájemcům usnadnit rozhodování „co si nechat vyšetřit", a tak sdružují laboratorní vyšetření do formy balíčků, které jsou zacíleny na typ rizika nebo na širší celkovou prevenci.
I když laboratoře k výsledku konkrétního vyšetření udávají ke srovnání i hodnoty pro zdravou populaci, řada lidí si s vyhodnocením svých výsledků, zvláště tam, kde bylo vyšetřeno více parametrů, neví úplně rady. Prostřednictvím služby Lékař online 24/7, kterou provozuje zdravotnická skupina EUC, mají zájemci možnost získat přímo ke konkrétnímu balíčku laboratorních vyšetření online konzultaci praktického lékaře .
„Po obdržení laboratorního výsledku zabezpečeným emailem dostává pacient i přístupové údaje pro online konzultaci s lékařem ve službě Lékař online 24/7. Ta probíhá formou chatu nebo videohovoru," uvádí MUDr. Podroužek.
Příprava k odběru a dostupnost výsledků
Vyšetření se provádí ze žilní krve, většinou v ranních hodinách, pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10-12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem je nutné nesnídat, nekouřit, je dobré vypít asi ¼ litru vody či neslazeného čaje. Výsledky vyšetření kardiovaskulárního rizika jsou dostupné následující pracovní den po odběru.
Mgr. Eva Pánová, tisková mluvčí EUC
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz