
Sezóna klíšťat u nás vrcholí od dubna do října, avšak kvůli změnám klimatu dochází k nárůstu počtu infekcí i v dalších měsících roku. Období, kdy bychom měli být před klíšťaty na pozoru, se stále prodlužuje. Například u onemocnění klíšťovou encefalitidou se v loňské sezóně 2019 překročil o 40 % pětiletý průměr předcházejících let a trvala od března do listopadu. I další nemocí přenášenou klíšťaty - Lymskou boreliózou se díky vlhkému počasí můžete nakazit právě v říjnu nebo v listopadu, kdy spadané listí poskytuje klíšťatům bezpečný úkryt.
Aktuální předpověď aktivity klíšťat na našem území můžete sledovat od dubna do října na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem ZDE
Jako u každé další nemoci, je proti borelióze nejlepším řešením prevence. Zatím nelze proti ní účinně očkovat. Pokud se pohybujeme v rizikovějších oblastech, vhodnější je na ven volit dlouhé kalhoty a oblečení světlé barvy, na kterém jsou klíšťata dobře vidět. Ještě důležitější je prohlídka celého těla, nejlépe dvojí. Ihned po návratu z přírody máme šanci na kůži najít ještě nepřisátá klíšťata. Druhá kontrola by měla proběhnout večer před spaním - pokud jsme některé klíště přehlédli, a přece jen se zvládlo přisát, při včasném odstranění se nemoc do těla nestihne rozšířit.
Oblečení zvenku je dobré vytřepat nad vanou. Obzvláště obezřetní by potom měli být majitelé psů. Nejen, že klíšťata číhají i na psích výbězích a na trávnících uprostřed sídlišť, ale navíc mohou klíšťata z čtyřnohého miláčka na lidi přelézt i po několika dnech. Tohoto cizopasníka tak na sobě můžete nalézt, i když jste celý den trávili doma.
Je potřeba si také uvědomit, že borelie nepřenášejí jen klíšťata, ale také komáři, muchničky a další hmyz. Pokud používáte ochranné spreje, dejte si pozor zvláště u těch, které se nanášejí přímo na kůži. Šetrnější jsou většinou ty s přírodním složením.
Jako přírodní repelent lze použít levanduli, citronovou trávu a tymián.
Táhlý průběh a nepříjemné následky
Místo po přisátém klíštěti kontrolujeme, jedním z příznaků boreliózy je totiž červená skvrna, která se může objevit v řádu dnů i týdnů. Neobjeví se ale vždy, takže je vhodné nepodceňovat ani další příznaky.
„Pokud se nákaza rozšíří, doprovázejí ji příznaky typické pro chřipku - zvýšená teplota, třesavka, bolest svalů a kloubů a celková slabost a únava," popisuje symptomy bylinkářka Jarmila Podhorná. Tyto příznaky bychom rozhodně neměli podceňovat, neléčená borelióza totiž může přejít v chronickou infekci, kterou doprovází závažná onemocnění kloubů, srdce nebo nervové soustavy.
Nasazení antibiotik je nejvhodnější v ranném stadiu, ve většině případů po nich infekce odezní. S jejich pozdním nasazením se ale účinnost léčby snižuje. V ranné, ale i pozdější fázi je proto vhodné je doplnit doprovodnou bylinnou léčbou, která pomůže organismus od nežádoucích bakterií očistit.
„Pro pomoc organismu můžeme z přírodních prostředků využít topol a štětku soukenickou. Je ovšem třeba se zaměřit též na následky boreliózy. Napadá především játra, a tak zde můžeme využít tinkturu z jalovce a ostropestřce. Vždy je též napaden pohybový aparát - klouby, záda. V tomto ohledu nám pomůže olše, třezalka na záněty a gemmoterapeutikum z vrby na bolestivé stavy," radí bylinkářka.
Zdroje a reference: SZÚ, nadeje-byliny.eu
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz