
V klimakteriu se v těle ženy objeví jak obvyklé a očekávané, tak i některé nečekané změny. Často souvisejí se zdravím pánevního dna. Návaly horka, neobvyklé pocení, někdy i depresivní nálady a další potíže známe. Patří sem i suchost vaginální sliznice, špatný spánek a nabírání na váze, které může postupně dospět až k obezitě.
Tělo si problémy načítá
Mezi ty méně očekávané patří například počínající inkontinence, pocity tíhy v podbřišku, bolesti v oblasti perinea v důsledku poranění při porodu nebo atrofie tkání, anebo i prolapsy pánevních orgánů. Počítat je třeba i s poklesem elasticity tkání a stále sušší kůží, takže mohou být citlivé i případné jizvy, o které je třeba pečovat.
Postupně se mohou i odvápňovat kosti až k osteoporóze a vlivem nižšímu obsahu estrogenů hrozí i riziko infarktu.
„Tyto změny na sobě žena nijak výrazně nepociťuje, ale vlivem snížení hladiny estrogenů v krvi může dojít k poklesu orgánů a močové inkontinenci," vysvětluje urogynekolog a porodník MUDr. Martin Němec, primář Centra pro léčbu endometriózy a bolestí pánevního dna z Nemocnice ve Frýdku-Místku.
Na fotografii z tiskové konference společně s fyzioterapeutkou Ingrid Palaščákovou-Špringrovou.
Trochu anatomie
Pánevní dno tvoří je tři vrstvy svalů: první - povrchová souvisí s funkcí svěračů. Možná jsme se setkaly s názorem, že je vhodné tzv. přerušované močení, ale opak je pravdou. Tyto praktiky mohou narušit přirozené mechanismy vyprazdňování.
Druhá vrstva svalů má podpůrnou funkci a není možné ji nijak vědomě posilovat.
Nejvíce zájmu bychom měly věnovat třetí, nejhlubší vrstvě svalů, protože poskytuje oporu močovému měchýři, děloze, střevům a konečníku. Dokonce je výrazně důležitá pro správnou funkci trupu.
Co je důvodem prolapsu
Příčin oslabení hluboké vrstvy pánevního dna a sestupu orgánů je víc. Nejsou to jen hormonální změny doprovázející menopauzu, ale i zvedání těžkých břemen, dlouhodobé přetěžování těla, špatné pohybové stereotypy, ale třeba i chronický kašel. Terapie závisí na stupni potíží a patří k ní cílené cvičení, fyzioterapie, používání pesarů a v krajních případech operace.
Jak se starat o pánevní dno?
„Začíná základní péčí o své tělo," zdůrazňuje PhDr. Ingrid Palaščáková-Špringrová, Ph.D., fyzioterapeutka se specializací na urologicko-gynekologicko-anorektální fyzioterapii.
„Pohyb a cvičení, které jste si oblíbily, je důležitou součástí denního režimu. Ovšem pánevní dno, které je také sval, potřebuje jiný typ cvičení, potřebuje cílený trénink, ideálně se zatížením vlastního těla," říká Ingrid Palaščáková-Špringrová, vedoucí centra Rehaspring, které navštěvují ženy s bolestivou menstruací, s únikem moči, s endometriózou a právě s prolapsy orgánů.
Cílené cvičení
Nespoléhejte na univerzální rady na internetu, lepší možností je poradit se s terapeutem, který má znalosti funkční anatomie a podle vaginálního a ultrazvukového vyšetření připraví správný typ cvičení v podstatě na míru.
Chronická pánevní bolest
Není úplně typická pro ženy v klimakteriu, obvykle se vyskytne u žen v reprodukčním věku a může signalizovat například endometriózu. U žen v klimakteriu se může objevit pálení v oblasti vagíny a suchost vaginální sliznice, častost močení a někdy i záněty močových cest, které se mohou opakovat. Tento genitourinální syndrom je také způsoben ochabováním vaginální sliznice a opět důsledkem klesající hladiny estrogenů. Ale i tyto problémy se dají léčit.
Centrum, které vede PhDr. Ingrid Palaščáková-Špringrová, Ph.D., je vybaveno nejmodernějšími přístroji a má akreditaci MZ ČR pro výuku některých speciálních znalostí v tomto oboru.
Mgr. Jana Ulíková
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.