Svaly je nebolí, přesto náhle nezvednou ruku nad hlavu či nedají nohu na obrubník. Řeč je o pacientech s myozitidou, zánětlivým autoimunitním onemocněním, které napadá svalstvo a může působit i horečky nebo kožní vyrážky. V Česku chorobou trpí přibližně 2 000 pacientů a přibližně 30 % z nich nemoc téměř úplně znemožňuje pohyb. Lékaři upozorňují na to, že je klíčová včasná diagnóza - často však není snadné myozitidu rozlišit od dalších nemocí s podobnými projevy.
V květnu na chorobu upozorňují pacienti a lékaři u příležitosti Měsíce povědomí o myozitidě.
Různé druhy autoimunitních chorob způsobují to, že imunitní systém začne „útočit" na vlastní tělo a jeho tkáně.
„V případě myozitidy se bavíme o příčně pruhovaném svalstvu, ve kterém choroba způsobuje záněty. Ty pak mají za důsledek svalovou slabost, kvůli níž pacient mnohdy ani nezvládne vstát z postele. Nemoc může doprovázet horečka nebo specifická vyrážka, to pak mluvíme o tzv. dermatomyozitidě," říká prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., vedoucí Vědeckovýzkumného centra Revmatologického ústavu v Praze. Zatím se podle něj nepodařilo objevit příčinu choroby, nebo co autoimunitní reakci v těle spouští.
Vzhledem k tomu, že stav pacientů se může i poměrně rychle zhoršovat, je důležité nasadit léčbu co nejdříve. To se však vždy nedaří.
„Pokud se neobjeví vyrážka, je někdy extrémně těžké stanovit správnou diagnózu, protože příznaky se podobají celé řadě dalších onemocnění, která však mají úplně jinou povahu. Svalovou slabost řada lidí v okolí pacientů odsoudí s tím, že se prostě jen dost nesnaží a pozornost tomu pak nevěnují ani sami pacienti," vysvětluje prof. Vencovský.
Finální verdikt většinou přinese až biopsie svalů, tedy odebrání části tkáně a její laboratorní rozbor. Tím si prošla i Olga Drápalová, předsedkyně pacientské skupiny Myozitida, která spadá pod organizaci Revma Liga Česká republika. Sama totiž chorobou trpí.
„V mém případě měla nemoc poměrně rychlý spád, během několika týdnů, kdy jsem začala poprvé pozorovat slabost, jsem už nemohla vystoupit z auta nebo si vyfoukat vlasy. Bohužel cesta k diagnóze byla dlouhá. Přes svého revmatologa jsem se nakonec dostala do Revmatologického ústavu, kde jsem se po 8 měsících konečně dozvěděla, co mi je," říká.
Olga Drápalová má navíc nemocí postižené i plíce, což je jedna z možných komplikací myozitidy. Nasazená léčba jí však podle jejích slov pomohla vrátit se do života a nadále chodit do práce - to se však netýká všech pacientů.
„Vzhledem k povaze nemoci je cílem léčby snižovat autoimunitní reakci organismu a tlumit zánět ve svalových tkáních. To se ve většině případů daří a pacienti mohou i nadále žít relativně normálním životem, přestože mají nějaká omezení. Bohužel u části pacientů i přes terapii dochází ke zhoršování projevů až do té míry, že se o sebe nedokážou postarat a jsou upoutáni na lůžko," říká prof. Vencovský. Podle něj asi 10 % pacientů na projevy choroby umírá, dalších 40 % její projevy výrazně omezují. U 10 % se pak podaří léčbou dostat nemoc pod kontrolu tak, že už nemusí nadále užívat žádné léky.
Pohyb je důležitý
Vedle farmakologické léčby je ale pro pacienty důležitá i druhotná terapie - svaly je podle odborníků nutné posilovat a namáhat.
„Pacienti se musí naučit s nemocí žít. My je podporujeme v tom, aby zůstali aktivní, ale zároveň v nějaké rozumné míře naslouchali svému tělu a řídili se jím. Snažíme se také podporovat vzájemnou důvěru mezi lékaři a pacienty, protože věříme, že pak může být léčba mnohem úspěšnější," říká Olga Drápalová.
.......................
V minulosti bylo cvičení s pacienty trpící myozitidou zakázané kvůli obavám ze zhoršení aktivity nemoci a zvýšení již přítomného zánětu svalů.
Nicméně, v dnešní době je publikováno více než 35 studií o vlivu cvičení na průběh a aktivitu této nemoci.
Výsledky všech těchto studií demonstrovaly, že fyzická aktivita je předpokládanou bezpečnou volbou nefarmakologické terapie.
Dokonce u některých studií výsledky naznačují i benefit ze cvičení, ve smyslu snížení aktivity onemocnění.
https://www.revmaliga.cz/
.......................
Aktivní přístup pacienta, pravidelné cvičení a pohyb jsou proto velice důležité k úspěšné léčbě.
Rehabilitace a cvičení u myozitidy
Pacienti mohou také nově využít služeb tzv. Revmaporadny, která se zaměřuje na psychologickou podporu lidí s myozitidou a nabízí zdarma pomoc psycholožky. Ta je k dispozici v ordinaci v Praze nebo on-line. Podle Olgy Drápalové je také důležité, aby se o nemoci dozvěděli i další odborníci, například z oblasti fyzioterapie, protože pacienti mnohdy vyžadují speciální přístup, a málokde se jim ho dostává.
MaVePR
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz