Svaly je nebolí, přesto náhle nezvednou ruku nad hlavu či nedají nohu na obrubník. Řeč je o pacientech s myozitidou, zánětlivým autoimunitním onemocněním, které napadá svalstvo a může působit i horečky nebo kožní vyrážky. V Česku chorobou trpí přibližně 2 000 pacientů a přibližně 30 % z nich nemoc téměř úplně znemožňuje pohyb. Lékaři upozorňují na to, že je klíčová včasná diagnóza - často však není snadné myozitidu rozlišit od dalších nemocí s podobnými projevy.
V květnu na chorobu upozorňují pacienti a lékaři u příležitosti Měsíce povědomí o myozitidě.
Různé druhy autoimunitních chorob způsobují to, že imunitní systém začne „útočit" na vlastní tělo a jeho tkáně.
„V případě myozitidy se bavíme o příčně pruhovaném svalstvu, ve kterém choroba způsobuje záněty. Ty pak mají za důsledek svalovou slabost, kvůli níž pacient mnohdy ani nezvládne vstát z postele. Nemoc může doprovázet horečka nebo specifická vyrážka, to pak mluvíme o tzv. dermatomyozitidě," říká prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc., vedoucí Vědeckovýzkumného centra Revmatologického ústavu v Praze. Zatím se podle něj nepodařilo objevit příčinu choroby, nebo co autoimunitní reakci v těle spouští.
Vzhledem k tomu, že stav pacientů se může i poměrně rychle zhoršovat, je důležité nasadit léčbu co nejdříve. To se však vždy nedaří.
„Pokud se neobjeví vyrážka, je někdy extrémně těžké stanovit správnou diagnózu, protože příznaky se podobají celé řadě dalších onemocnění, která však mají úplně jinou povahu. Svalovou slabost řada lidí v okolí pacientů odsoudí s tím, že se prostě jen dost nesnaží a pozornost tomu pak nevěnují ani sami pacienti," vysvětluje prof. Vencovský.
Finální verdikt většinou přinese až biopsie svalů, tedy odebrání části tkáně a její laboratorní rozbor. Tím si prošla i Olga Drápalová, předsedkyně pacientské skupiny Myozitida, která spadá pod organizaci Revma Liga Česká republika. Sama totiž chorobou trpí.
„V mém případě měla nemoc poměrně rychlý spád, během několika týdnů, kdy jsem začala poprvé pozorovat slabost, jsem už nemohla vystoupit z auta nebo si vyfoukat vlasy. Bohužel cesta k diagnóze byla dlouhá. Přes svého revmatologa jsem se nakonec dostala do Revmatologického ústavu, kde jsem se po 8 měsících konečně dozvěděla, co mi je," říká.
Olga Drápalová má navíc nemocí postižené i plíce, což je jedna z možných komplikací myozitidy. Nasazená léčba jí však podle jejích slov pomohla vrátit se do života a nadále chodit do práce - to se však netýká všech pacientů.
„Vzhledem k povaze nemoci je cílem léčby snižovat autoimunitní reakci organismu a tlumit zánět ve svalových tkáních. To se ve většině případů daří a pacienti mohou i nadále žít relativně normálním životem, přestože mají nějaká omezení. Bohužel u části pacientů i přes terapii dochází ke zhoršování projevů až do té míry, že se o sebe nedokážou postarat a jsou upoutáni na lůžko," říká prof. Vencovský. Podle něj asi 10 % pacientů na projevy choroby umírá, dalších 40 % její projevy výrazně omezují. U 10 % se pak podaří léčbou dostat nemoc pod kontrolu tak, že už nemusí nadále užívat žádné léky.
Pohyb je důležitý
Vedle farmakologické léčby je ale pro pacienty důležitá i druhotná terapie - svaly je podle odborníků nutné posilovat a namáhat.
„Pacienti se musí naučit s nemocí žít. My je podporujeme v tom, aby zůstali aktivní, ale zároveň v nějaké rozumné míře naslouchali svému tělu a řídili se jím. Snažíme se také podporovat vzájemnou důvěru mezi lékaři a pacienty, protože věříme, že pak může být léčba mnohem úspěšnější," říká Olga Drápalová.
.......................
V minulosti bylo cvičení s pacienty trpící myozitidou zakázané kvůli obavám ze zhoršení aktivity nemoci a zvýšení již přítomného zánětu svalů.
Nicméně, v dnešní době je publikováno více než 35 studií o vlivu cvičení na průběh a aktivitu této nemoci.
Výsledky všech těchto studií demonstrovaly, že fyzická aktivita je předpokládanou bezpečnou volbou nefarmakologické terapie.
Dokonce u některých studií výsledky naznačují i benefit ze cvičení, ve smyslu snížení aktivity onemocnění.
https://www.revmaliga.cz/
.......................
Aktivní přístup pacienta, pravidelné cvičení a pohyb jsou proto velice důležité k úspěšné léčbě.
Rehabilitace a cvičení u myozitidy
Pacienti mohou také nově využít služeb tzv. Revmaporadny, která se zaměřuje na psychologickou podporu lidí s myozitidou a nabízí zdarma pomoc psycholožky. Ta je k dispozici v ordinaci v Praze nebo on-line. Podle Olgy Drápalové je také důležité, aby se o nemoci dozvěděli i další odborníci, například z oblasti fyzioterapie, protože pacienti mnohdy vyžadují speciální přístup, a málokde se jim ho dostává.
MaVePR
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.