
Pro někoho možná překvapivá informace - k úmrtí rizikových seniorů a chronicky nemocných přispívají nejčastěji pneumokokové infekce, chřipka a v poslední době koronavirus.
Nadcházející podzim opět přinese vyšší výskyt zánětů horních dýchacích cest. Je to nejběžnější důvod návštěv lékaře.
MUDr. Zuzana Blechová, CSc., infektoložka Kliniky infekčních nemocí 2. LF UK a FN Bulovka upřesňuje: „Nejčastěji jde o pneumokokové infekty; bakterie tohoto typu jsou všude kolem nás. Nejvíc se vyskytují v nosohltanech dětí. Pro ně obvykle nejsou nijak zvlášť nebezpečné, ale pro některé nemocné seniory - například při kontaktu s malými vnoučaty - mohou znamenat vysoké riziko vážného průběhu nemoci i úmrtí."
Nebezpečný pneumokok
Nejčastějším bakteriálním původcem zápalu plic, který znamená velké nebezpečí pro oslabené seniory, je právě pneumokok, který často zkomplikuje původně virové onemocnění.
U starších osob se potíže často neprojevují typickým způsobem; laboratorní hodnoty nemusejí signalizovat zánět, neobjeví se vysoká teplota, ale pacient může mít kromě selhávání dechu poruchy vědomí nebo i průjem. Na plicích se může objevit absces, do kterého špatně pronikají antibiotika. Výsledkem bývá vážný a obtížně léčitelný stav.
Kdo je rizikový pacient
K rizikovým pacientům obvykle i s oslabenou imunitou patří diabetici, nemocní s CHOPN, se srdečními a cévními problémy, s onemocněním jater, ledvin, s poruchami nebo absencí sleziny, málo pohybliví a dlouhodobě ležící.
Věřme očkování
Mezi infekce a onemocnění postihující starší osoby se sníženou imunitou patří kromě covidu a pneumokokových zánětů plic také chřipka, černý kašel, a také klíšťový zánět mozku s nebezpečným průběhem, tetanus a pásový opar. Proti všem těmto rizikům existuje očkování.
Chřipka letos hrozí
V loňské sezoně jsme byli „díky" covidu velmi opatrní ve styku s okolím, nosili jsme roušky, a tak chřipka byla prakticky bez šance. Letos se epidemie očekává, a proto by se všichni, především ti rizikoví, měli vážně zamyslet nad očkováním.
„U nás je, na rozdíl od ostatních zemí, velmi nízké procento proočkovanosti, jen 6 až 7 procent," říká doc. MUDr. Václava Bártů, Ph.D., pneumoložka a vedoucí lékařka plicního oddělení Polikliniky Budějovická v Praze. „Je připravena čtyřvalentní vakcína, protilátky se vytvoří po dvou týdnech a vydrží půl roku."
Dezinformace o očkování proti covidu
Podle sdělení Rady seniorů dezinformacím ohledně očkování nejčastěji věří právě starší občané. Paradoxem je, že obvykle ovládají práci s internetem a bohužel pečlivě čtou všechny přeposílané zprávy. Některé z nich se zašťiťují jmény a tituly existujících kapacit a citacemi vytrženými ze souvislostí. Hoaxy tohoto typu by mohl vyvrátit praktičtí lékaři - starší pacienti „svým doktorům" věří, mají jejich důvěru, ale lékaři obvykle nemají dostatek času, aby svým pacientům vyvraceli všechny fámy a nesmysly, které kolem očkování a covidu kolují. Nicméně bude hlavně na nich, aby své starší pacienty přesvědčili o vhodnosti třetí dávky očkování.
V současné době stále ještě není chráněno proti covidu více než 430 tisíc seniorů. Spoléhat pouze na získané protilátky po případném onemocnění infektologové nepokládají za rozumné, protože získaná imunita časem slábne. Vakcíny navíc nevyvolají pouze úzce zaměřenou ochranu, jako prodělaná infekce.
Infektoložka Zuzana Blechová k tomu doplňuje:
„Antiinfekční imunita je kombinací vytvořených protilátek a specifické paměti organismu. V případě nového setkání s mikrobem dochází díky této paměti k rychlé tvorbě protilátek. U seniorů - vzhledem k častým přidruženým onemocněním a snížené obranyschopnosti - nemusí očkování ve všech případech infekci zabránit, ale zmírní její průběh a zlepší tak její prognózu a rekonvalescenci."
Pro Magazín zpracovala z tiskové konference Jak senioři chrání své zdraví v době po pandemii
Mgr. Jana Ulíková