
V zimě se nám do tmy a chladu špatně vstává z postele. Ranní vstávání je v zimním období může být obtížné i pro ty, kteří se jinak řadí k ranním ptáčatům. Spousta lidí se po probuzení cítí unavená a malátná a celkově ve špatné náladě. Existují však tipy, které můžete vyzkoušet, abyste vstávali plní energie.
Pravidelný denní rytmus
Dodržování pravidelného denního rytmu znamená, že se jídlu, práci, odpočinku i spánku věnujete pokaždé v podobnou dobu, a to včetně víkendu. Pokud chodíte spát pokaždé v přibližně stejnou dobu, tak si na to váš organismus „navykne" a začne se v tu dobu připravovat na chvíle odpočinku a nastartuje usínání. Stejně tak to funguje i se vstáváním, protože díky pravidelnému režimu začne být spánek asi hodinu před plánovaným probuzením lehčí a organismus je na start dne lépe nachystaný.
Zakažte si posouvání budíku
Když budík zazvoní, odkládat ho o pět nebo deset minut, třeba i několikrát za sebou, je velmi rozšířený zlozvyk, kterému podléhá hodně lidí. Pro ranní vstávání je to však to nehorší, co může být. Když se na chvíli proberete, a pak zase upadnete do spánku, a to několikrát po sobě, způsobí jedině to, že se budete cítit unavenější a budete se probouzet pomaleji, než kdybyste vstali rovnou. Vyzkoušet můžete chytrá zařízení, která monitorují hloubku vašeho spánku a zbudí vás ve chvíli, kdy je to pro organismus nepříjemnější.
Ranní doušek povzbudí
Sousta lidí by bez ranní kávy nezvládla nastartovat den. Sáhnout ale můžete i po bylinkách, které vás také povzbudí. Kromě čajů můžete vyzkoušet tinktury, které jsou koncentrovanější a rychleji zaberou.
„Známé jsou účinky kustovnice, která je na Dálném východě značně využívaná jako prostředek harmonizující a tonifikující. Dále je tu eleuterokok, který působí jako adaptogen a harmonizátor zvyšující obranyschopnost a působí proti stresu. Z bylin rostoucích v našem pásmu můžeme využít rozmarýn, který pomáhá překonávat únavu i zlepšovat depresivní stavy," doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná.
Probouzecí rituály
Po probuzení ještě mozek nefunguje na sto procent, je proto dobré mít naučený sled činností, které následují po odchodu z ložnice. Stejně jako u režimu celého dne je dobré mít zažitý postup ranních příprav. Dobré je rovněž si ranní „chystání „co nejvíce usnadnit. K posteli si nachystat bačkory a župan, abyste zůstali v teple i po opuštění lůžka. Mít dopředu rozmyšlené oblečení, které si na sebe ráno vezmete. Nebo mít kompletně sbalenou tašku, kufřík nebo batoh, který budete ten den potřebovat. Kvůli ranní zmatenosti byste mohli snadno něco zapomenout.
Více na www: http://www.nadeje-byliny.eu
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.