
V zimě se nám do tmy a chladu špatně vstává z postele. Ranní vstávání je v zimním období může být obtížné i pro ty, kteří se jinak řadí k ranním ptáčatům. Spousta lidí se po probuzení cítí unavená a malátná a celkově ve špatné náladě. Existují však tipy, které můžete vyzkoušet, abyste vstávali plní energie.
Pravidelný denní rytmus
Dodržování pravidelného denního rytmu znamená, že se jídlu, práci, odpočinku i spánku věnujete pokaždé v podobnou dobu, a to včetně víkendu. Pokud chodíte spát pokaždé v přibližně stejnou dobu, tak si na to váš organismus „navykne" a začne se v tu dobu připravovat na chvíle odpočinku a nastartuje usínání. Stejně tak to funguje i se vstáváním, protože díky pravidelnému režimu začne být spánek asi hodinu před plánovaným probuzením lehčí a organismus je na start dne lépe nachystaný.
Zakažte si posouvání budíku
Když budík zazvoní, odkládat ho o pět nebo deset minut, třeba i několikrát za sebou, je velmi rozšířený zlozvyk, kterému podléhá hodně lidí. Pro ranní vstávání je to však to nehorší, co může být. Když se na chvíli proberete, a pak zase upadnete do spánku, a to několikrát po sobě, způsobí jedině to, že se budete cítit unavenější a budete se probouzet pomaleji, než kdybyste vstali rovnou. Vyzkoušet můžete chytrá zařízení, která monitorují hloubku vašeho spánku a zbudí vás ve chvíli, kdy je to pro organismus nepříjemnější.
Ranní doušek povzbudí
Sousta lidí by bez ranní kávy nezvládla nastartovat den. Sáhnout ale můžete i po bylinkách, které vás také povzbudí. Kromě čajů můžete vyzkoušet tinktury, které jsou koncentrovanější a rychleji zaberou.
„Známé jsou účinky kustovnice, která je na Dálném východě značně využívaná jako prostředek harmonizující a tonifikující. Dále je tu eleuterokok, který působí jako adaptogen a harmonizátor zvyšující obranyschopnost a působí proti stresu. Z bylin rostoucích v našem pásmu můžeme využít rozmarýn, který pomáhá překonávat únavu i zlepšovat depresivní stavy," doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná.
Probouzecí rituály
Po probuzení ještě mozek nefunguje na sto procent, je proto dobré mít naučený sled činností, které následují po odchodu z ložnice. Stejně jako u režimu celého dne je dobré mít zažitý postup ranních příprav. Dobré je rovněž si ranní „chystání „co nejvíce usnadnit. K posteli si nachystat bačkory a župan, abyste zůstali v teple i po opuštění lůžka. Mít dopředu rozmyšlené oblečení, které si na sebe ráno vezmete. Nebo mít kompletně sbalenou tašku, kufřík nebo batoh, který budete ten den potřebovat. Kvůli ranní zmatenosti byste mohli snadno něco zapomenout.
Více na www: http://www.nadeje-byliny.eu
V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz