Učili jsme se, že základní stavební „kameny" bílkovin jsou aminokyseliny. V přírodě pro potřeby tvorby bílkovin existují stovky různých aminokyselin, člověk přitom využívá přibližně 21 typů. Z nich si organismus sestavuje proteinové řetězce, které představují zásadní prvek pro růst a obnovu tkání, správnou funkci imunity i tvorbu hormonů a enzymů. Několik aminokyselin si tělo dokáže syntetizovat z jiných látek, ale v případě esenciálních aminokyselin, které syntetizovat neumí, velmi záleží na skladbě a kvalitě jídelníčku. Dokáže třeba vegetariánská strava pokrýt celé spektrum?

Aminokyseliny jsou zapojené do všech klíčových procesů, které se v organismu odehrávají - od tvorby tkání a svalů přes činnost imunitního systému až po syntézu hormonů a enzymů. Svou roli rovněž plní při hojení ran, regeneraci, přenosu signálů v nervové soustavě a transportu látek.

„Neesenciální aminokyseliny si tělo samo vyrábí. Jedná se například o alanin, asparagin, kyselinu asparagovou a kyselinu glutamovou," vysvětluje Mgr. Kateřina Provázková, která vystudovala obor molekulární biologie a genetika na Masarykově univerzitě v Brně a nyní je součástí týmu společnosti Chromozoom.

„Naopak ty, které si vytvářet nedokážeme, označujeme jako esenciální aminokyseliny a je potřeba je přijímat hlavně ze stravy, popřípadě suplementů. Patří mezi ně leucin, lysin, threonin, methionin nebo také tryptofan, jenž se mimo jiné podílí i na tvorbě serotoninu, tedy hormonu dobré nálady," dodává. 

Co se stane, když důležité aminokyseliny chybí?

Únava, snížená výkonnost nebo zhoršená kvalita vlasů a pokožky - i to jsou signály, kterými nám organismus dává najevo právě nedostatečné zastoupení aminokyselin. Na první pohled zanedbatelné projevy však v případě dlouhodobého deficitu mohou přerůst ve značně vážnější zdravotní problémy. Řeč je například o úbytku na váze, narušené funkci imunity, zpomalení procesu hojení nebo o hormonální nerovnováze a problémech s trávením. Podle bioložky Provázkové může v krajních případech organismus začít i „rozebírat sám sebe": „Nemá totiž z čeho potřebné látky vytvářet."

Do hry vstupuje také genetika

Vedle vstřebávání a rychlosti využití aminokyselin může do jisté míry ovlivňovat i to, jaký příjem je pro člověka dostatečný. „U některých lidí může být vyšší nárok na určité aminokyseliny při stresu, nemoci nebo fyzické zátěži," popisuje Provázková.

Každá bílkovina na talíři se počítá!

Základem by měla být vždy vyvážená strava bohatá na kvalitní bílkoviny. Na talíři by proto neměly chybět vejce, ryby, maso, mléčné výrobky, ale také luštěniny, ořechy, nejrůznější semena a celozrnné obiloviny. Přestože živočišné potraviny obvykle nabízejí kompletní spektrum esenciálních aminokyselin, neexistuje typ, který by se vyskytoval výhradně v mase. Proto i vegetariáni mohou velmi jednoduše získat všechny potřebné aminokyseliny skrze rostlinnou stravu - jen je potřeba vhodně potraviny vybírat a kombinovat.

Při vyšší zátěži, stresu nebo v jinak náročnějším období se nabízí pestrý jídelníček obohatit také o doplňky stravy.

„Suplementy umožňují cílené a přesné doplnění konkrétní aminokyseliny. Hodí se například při sportu, stresu, rekonvalescenci nebo trávicích potížích," popisuje význam suplementace Kateřina Provázková. „Ideální doba užívání se vždy odvíjí od cíle - nejčastěji ráno, po fyzické zátěži nebo večer. Některé aminokyseliny je navíc vhodné užívat samostatně, aby se lépe vstřebaly. Například L-glutamin se doporučuje dávkovat nalačno, zejména po fyzické zátěži, kdy se jeho potřeba může zvyšovat," uzavírá.

Dát aminokyselinám v rámci jídelníčku prostor zkrátka dává smysl. Pokud je cílem podpora zdraví jako provázaného systému, v němž se jednotlivé procesy navzájem ovlivňují, je v našem nejlepším zájmu dopřát tělu jejich nejkvalitnější zdroje.

L-glutamin si naše tělo dokáže vyrobit samo, ale při stresu nebo intenzivního tréninku se stává podmíněně esenciální? Tělo tuto aminokyselinu spotřebovává rychleji, než ji stíhá produkovat.
Imunitní buňky využívají glutamin jako zdroj energie? Při jeho nedostatku, například po náročném výkonu, může dojít k dočasnému oslabení imunity a k vyšší náchylnosti k infekcím.
Nejvíce L-glutaminu je v hovězím mase, vejcích, mléčných výrobcích, ale také v tofu, kukuřici nebo bílém zelí.

Zdroj: Media:list