Nehojící se rány postihují stovky tisíc obyvatel ročně a počet bude narůstat v souvislosti se stárnutím populace. Rizikoví jsou z hlediska jejich výskytu například diabetici, pacienti s ischemickými chorobami nebo lidé se sníženou pohyblivostí. Celosvětově se odhaduje, že nehojící se rány postihují přibližně 2,21 pacienta na 1 000 obyvatel.¹

„S přibývajícím věkem se redukuje buněčná aktivita a zpomalují fyziologické funkce, což bývá příčinou delšího a méně kvalitního hojení ran u nemocných vyššího věku," vysvětluje MUDr. Ivo Bureš, předseda České společnosti pro léčbu rány a primář Geriatrického centra Nemocnice Pardubice.

Přesná čísla o pacientech s nehojícími se ranami donedávna neměli k dispozici ani lékaři. Dnes už se evidují jak hospitalizovaní, tak i pacienti v ambulantní péči. Dlouhodobě chybějící souhrnný registr tak zůstává důkazem, jak podceňovaným problémem chronické rány a péče o ně jsou.

Povědomí veřejnosti o chronických ranách je často omezeno na základní znalost bércových vředů či dekubitů. Sami pacienti nemají dostatek informací, které by jim pomohly nepříjemný zdravotní problém řešit, nebo mu předcházet. Chronické rány ale postihují i lidi v nižším věku. Mezi rizikové skupiny patří zejména onkologičtí pacienti, invalidé nebo lidé po úrazech a náročnějších operacích. 

V roce 2017 podstoupilo operaci 669 000 hospitalizovaných.

Z toho 15 000 pacientů potřebovalo podle Národního registru hospitalizovaných po propuštění domácí ošetřovatelskou péči a část souvisela právě s chronickými ranami.

„O tom, jak je téma tabuizované, svědčí mimo jiné to, že přesné počty lidí trpících chronickými ranami neznají ani lékaři. V České republice chybí centrální registr, který by se této problematice komplexněji věnoval. V současné době je možné získat od Ústavu zdravotních informací a statistiky přesné údaje pouze o hospitalizovaných pacientech s ranami. Lidé s takto závažným průběhem onemocnění ale mohou představovat jen pověstnou špičku ledovce," upozorňuje Michaela Tůmová, ředitelka společnosti Dialog Jessenius o.p.s., která iniciovala projekt Zahojíme.cz.

Navzdory vysoké kvalitě českého zdravotnictví se ještě někdy těmto pacientů dostává péče, která nevede k jejich úplnému vyléčení. Řada případů pak končí dlouhodobými problémy či dokonce amputacemi. Více než polovina pacientů v průzkumu provedeném agenturou Ipsos* přiznala, že chronické rány ovlivňují kvalitu jejich života. Nemohou se věnovat svým zálibám, přicházejí o práci, někdy i o rodinu. Situaci hůře zvládají mladší ročníky a muži. Část z nich dokonce potřebuje psychologickou podporu nebo bere léky na podporu duševního stavu. S kvalitou současné poskytované péče a jejími výsledky je více či méně spokojeno 81 % dotázaných. Více než polovina dotázaných ale v průzkumu uvedla, že by si představovala rychlejší proces hojení a lepší výsledky.  

O průzkumu:

Průzkum byl realizován výzkumnou společností Ipsos ve dnech 29. 5. - 5. 6. 2020.

Zapojilo se do něj 330 pacientů s chronickými ranami ve věku od 18 do 65 let. 

Z toho bylo 216 mužů a 114 žen.

V době šetření se s chronickou ránou léčilo nebo jí trpělo 250 respondentů.  

SPECIALIZOVANÁ A CERTIFIKOVANÁ CENTRA

Garanci kvality pro hojení nehojících se ran získávají pracoviště, která plní kritéria stanovená výborem České společnosti pro léčbu rány. Certifikace mají platnost až tři roky. Udělovány jsou od roku 2007.² Certifikace je dobrovolná, pracoviště jí pouze deklarují ochotu a schopnost poskytovat péči na určité úrovni.

V lékařském zařízení s certifikací České společnosti pro léčbu rány jsou léčeni jen čtyři z deseti pacientů. Třetina (33 %) využívá péče v jiném zařízení a 27 % dotázaných pak netuší, o jaké zařízení se jedná. Na prvotní výběr nebo změnu zdravotnického zařízení má přitom tato základní informace zásadní vliv. V zařízeních s certifikací odborné společnosti je léčena jen třetina (32,5 %) pacientů z nejstarší věkové skupiny, která patří k nejohroženějším a mnohdy také nejzávažnějším.  

Téměř polovina pacientů (45,8 %) se neobejde bez prášků tišících bolest a 12,7 % dotázaných přiznalo užívání léků na podporu psychického stavu a na spaní. Největší spotřeba léků proti bolesti, ale také těch na spaní či podporujících psychiku, je u mladších pacientů. Skoro pětina (17,5 %) lidí ve věku 36-44 let bere léky na psychiku. Nejvíce léků tišících bolest berou lidé mezi 27-35 lety. V nejstarší oslovené věkové skupině (54-65 let) je spotřeba těchto léků o 20 % nižší.  

Pacientská organizace nabídne podporu i osvětu

Díky snahám České společnosti pro léčbu rány, zdravotnických týmů a dalších veřejných i soukromých subjektů se situace zlepšuje.

„Medicínsky jsme se v poslední dekádě velmi posunuli. Máme k dispozici materiály respektující potřeby všech typů ran, zvýšila se mezioborová spolupráce a tím pádem i péče o pacienty. Zásadním nedostatkem nadále zůstává nízká informovanost o prevenci a léčbě nehojících se ran. Právě s tímto nám pacientská organizace může významně pomoci," oceňuje snahy o zviditelnění problematiky nejen mezi pacienty MUDr. Ivo Bureš.

Kromě edukace veřejnosti budou představitelé Projektu Zahojíme zastupovat pacienty při jednání se stakeholdery, odbornými společnostmi i v rámci pacientské rady při ministerstvu zdravotnictví.

„Jsme přesvědčeni, že pacientská organizace je správnou cestou. Právě ti, kterých se problém týká, se totiž mohou nejlépe podílet na zlepšování péče a přispět ke vzdělávání laické i odborné veřejnosti," vysvětluje Michaela Tůmová.

Podle předsedy České společnosti pro léčbu rány MUDr. Iva Bureše je důležitá také možnost propojení pacientů a sdílení zkušeností. Prospěje to jejich psychice, která hraje v léčbě podstatnou roli: „Někteří dlouhodobí pacienti nejsou spokojeni s výsledky léčby, odmítají spolupracovat, nemění svůj životní styl nebo na léčbu rezignují. Nejen pro ně bude dobrým impulzem možnost sdílení a vědomí, že v tom nejsou sami." Na webu Zahojíme.cz se mohou pacienti stále zapojit do průzkumu a poskytnout tak další cenné údaje. 

Pacientská organizace pro lidi s chronickými ranami bude úzce spolupracovat s dalšími organizacemi, které zaštiťují zájmy pacientů s jinými zdravotními problémy a jsou více ohroženi vznikem chronických ran. Vznik a plánované aktivity nové pacientské organizace podporuje Česká společnost pro léčbu rány, Sekce podpůrné léčby České onkologické společnosti ČLS JEP, Česká asociace sester a další partneři a odborní garanti. 

Reference: 

1. Martinengo L, Olsson M, Bajpai R, et al. Prevalence of chronic wounds in the general population: systematic review and meta-analysis of observational studies. Ann Epidemiol. 2019;29:8-15. doi:10.1016/j.annepidem.2018.10.005

2. Certifikát kvality péče ČSLR - ČSLR - Česká společnost pro léčbu rány. ČSLR - Česká společnost pro léčbu rány, http://www.cslr.cz/Informace-pro-praxi/Certifikat-kvality-pece-CSLR/%205

*Průzkum ve dnech 29. 5. - 5. 6. 2020 realizovala společnost Ipsos na vzorku 330 pacientů s nehojícími se ranami.