Proč doporučit k receptu s antibiotiky i koupi probiotika?

V trávicím traktu tvoří bakterie ekosystém, ve kterém všechny bojují o svůj životní prostor. Pokud jsou v rovnováze, systém funguje správně. Různé plísně a bakterie však toto prostředí narušují. K oslabení může dojít i vlivem užívání některých léků, infekcí, zánětu, stresu či nesprávným stravováním. A právě probiotika dokážou tento nežádoucí stav vrátit znovu do zdravé rovnováhy. Navíc pomáhají vytvářet přirozenou bariéru trávicího traktu proti vpádu škodlivých bakterií zvenčí, což lze využít zejména v době chřipkových epidemií či nepříjemných střevních viróz.

Probiotika mají pro naše tělo mnoho prospěšných funkcí. Pomáhají nám trávit, ovlivňují naši imunitu, chrání nás před patogenními bakteriemi... A díky produkci vitaminu K jsou užitečné při srážení krve. Celkové množství bakterií v těle je jen těžko představitelné, odhaduje se, že jich je 10x více než buněk v lidském těle.¹ Pokud jsou bakterie v rovnováze, vše funguje tak, jak má. Někdy ale začne počet „špatných" bakterií převyšovat počet těch „dobrých", a vznikají zdravotní potíže.

Podpora léčby

Probiotika sama neléčí, ale dokážou léčbu podpořit: lékař či lékárník jejich užívání doporučí v případě, že má pacient průjem, zácpu, intoleranci laktózy, zánětlivé či autoimunitní onemocnění střev, ekzém, kvasinkovou infekci v ústech či pochvě, nebo v případě užívání antibiotik.

„Pacienti se s užíváním probiotik nejčastěji setkávají ve chvíli, kdy jim lékař předepíše antibiotika. Ta mají za úkol zlikvidovat patogenní bakterie, ale často s nimi zničí i ty prospěšné. Pacienta pak začnou trápit střevní potíže. Užíváním probiotik se tomu dá předejít," říká PharmDr. Ivana Lánová z lékáren BENU.

Zařadit probiotika do jídelníčku je vhodné také ve chvíli, kdy se chystáme na cestu do zahraničí, zejména do exotických destinací.

„Ideální je začít užívat probiotika alespoň 14 dní před cestou," dodává Ivana Lánová.

Jak vybrat ta správná?

Na trhu najdeme probiotika jako léčivé přípravky i doplňky stravy v různých lékových formách. Každý přípravek obvykle obsahuje více kmenů bakterií. Na obalu se často setkáme se zkratkou CFU (z anglického Colony Forming Units), což jsou jednotky, které tvoří kolonie. Toto číslo udává počet jednotek, které jsou schopné se množit a tvořit nové kolonie. Ideální jsou hodnoty od 108 do 1011 životaschopných jednotek.

Nejčastější druhy, se kterými se ve složení probiotik setkáme, jsou bakterie mléčného kvašení, které mění laktózu a další cukry na kyselinu mléčnou a jsou důležité například při léčbě průjmů a salmonelózy. Často se objevují v kombinaci s bifidobakteriemi, které podporují imunitní systém. Dále ve složení můžeme najít i kvasinky, konkrétně se jedná o kvasinku Saccharomyces boulardii, která se osvědčila i při cestovatelských průjmech.

„Probiotika může pacient užívat jak při akutních problémech, tak i preventivně. Jsou vhodná pro všechny věkové kategorie, a pokud je třeba, lze je užívat i dlouhodobě," uvádí Ivana Lánová. 

Prebiotika a postbiotika

V doplňkové léčbě se s těmito výrazy setkáváme celkem často. Prebiotika jsou nápomocné látky, které tvoří jakousi potravu pro probiotika, a vytvářejí tak vhodné prostředí pro jejich růst a množení. Jako prebiotikum funguje např. rozpustná vláknina, kterou naše tělo neumí strávit. Přirozeně se nachází třeba v ovoci a zelenině jako jsou jablka, cibule, čekanka a banán.

Kombinace probiotik a prebiotik se nazývá synbiotikum.

V souvislosti s kojeneckou výživou je často zmiňován i pojem postbiotikum. Jedná se o metabolity probiotik vzniklé fermentací, které mají pozitivní vliv na funkci imunitního systému.

Reference:

1. Kohout, P.: Probiotika v rukou praktického lékaře. Medicína pro praxi 2009; 6(3): 135-139. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2009/03/04.pdf

Zdroj: Stratengers s.r.o.