Ačkoli odběr krve trvá obvykle jen několik vteřin, část Čechů se kvůli němu zcela vyhýbá lékařské péči. Obavy z tohoto nezbytného zdravotnického úkonu přiznal v novém průzkumu laboratoří SYNLAB každý pátý dotázaný. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos a z výsledků vyplynulo, že nejčastějšími důvody jsou strach z jehly, bolest, nevolnost nebo pohled na krev.

Pokud vám odběry nedělají dobře, osvojte si těchto 7 kroků vedoucích k jejich klidnějšímu průběhu:

1. Večer vezměte zlehka

Příprava na odběr krve by měla ideálně začít již den předem. Odpoledne a večer relaxujte, eliminujte fyzickou námahu včetně sportování na minimum a nezatěžujte tělo těžkým jídlem či alkoholem. Vynechte také kouření, které může umocnit úzkost a nepohodlí.

2. Přijďte včas a odpočinutí

Stres z časového presu případné negativní pocity z odběru krve jen zhoršuje. Vyhraďte si na něj proto dostatek prostoru a nespěchejte. Jste-li po noční směně či večírku, odložte odběr krve raději na jindy.

„Spánek je velmi důležitý pro stabilizaci celého organismu. Nejen, že odpočatí se budete celkově cítit lépe. Během noci se mění a vyrovnávají hladiny mnoha parametrů - například hormonů, železa nebo kreatininu - a výsledky vyšetření tak po spánku nebudou zkreslené," říká MUDr. Kateřina Pinterová z laboratoře SYNLAB.

3. Lačněte pro přesné výsledky

Neurčí-li ošetřující lékař jinak, na odběr krve byste měli přijít vždy nalačno - vynechte snídani, kávu i sladké nápoje.

„Referenční meze, podle kterých se posuzuje výsledek vyšetření, jsou nastavené pro ranní odběry nalačno. Cokoli tučného, včetně mléčných výrobků, navíc může způsobit zakalení krve, kterou pak nelze vyšetřit a odběr je nutné opakovat," říká MUDr. Pinterová.

Řádným dodržením lačnění tak eliminujete zkreslení výsledku a potřebu provedení nového odběru. Je-li vám hladovění nepříjemné, dorazte na krev co nejdříve ráno. Něco k zakousnutí si můžete vzít s sebou a najíst se bezprostředně po úkonu.

4. Urychlete proces hydratací

Lačnění neznamená, že se nesmíte napít. Naopak, ráno před odběrem na pitný režim obzvlášť dbejte. Ideální je obyčejná voda, případně neslazený čaj.

„Dostatek tekutin pomáhá správnému proudění krve, a tedy ke zrychlení průběhu odběru a celkové pohodě pacienta," říká vedoucí odběrových pracovišť SYNLAB Martina Vršková.

5. Řekněte si o podporu

Není tajemstvím, že u citlivějších jedinců může mozek vyvolat takzvanou vazovagální synkopu neboli reakci na stresový podnět. Jeho důsledkem je krátkodobý pokles krevního tlaku, pocit slabosti či nevolnost. Pokud již takovou zkušenost máte, nebo se odběrů obáváte z jakéhokoli jiného důvodu, mluvte o tom. Včasná komunikace pomůže zdravotníkům přizpůsobit postup vašim potřebám.

„Přístup zdravotnického personálu hraje při odběru naprosto zásadní roli. Téměř polovině lidí (46,4 %) pomáhá překonat obavy z odběru krve právě vlídné chování, profesionalita a jistota, kterou zdravotník během výkonu navodí," říká Martina Vršková a dodává: „Pokles krevního tlaku lze minimalizovat provedením odběru krve v leže. Nestyďte se o něj požádat."

.....................................

Jak předejít modřinám po odběru?

• Po odběru přidržte místo vpichu tamponkem nebo gázou, ideálně po dobu cca 2-5 minut
• Vyhněte se silnému mačkání - jemný tlak bohatě stačí
• Ruku pokud možno neohýbejte v lokti a nenoste na ní žádné těžké věci (kabelku, tašku apod.)

.....................................

6. Odvraťte pozornost

Hlavní příčinou obav z odběrů krve je podle účastníků průzkumu SYNLABu jehla (40,2 %)

Téměř 28 % lidí vadí pohled na krev.

Patříte-li mezi ně, zkuste jednoduchou taktiku - zaměřte svou pozornost jinam. Zavřete oči, počítejte si, nebo si do uší pusťte oblíbenou písničku. Mozek zaměstnaný jinou činností tělu uleví od tenze. 

7. Po odběru si dopřejte relax

Po úkonu dejte tělu prostor ke zklidnění. Posaďte se na chvíli v čekárně, vypijte sklenici vody a naslouchejte svému tělu. Pokud se cítíte dobře, můžete odejít. V den odběru se vyhněte fyzické námaze, cvičení, ale i sauně, aby zbytečně nedošlo k poklesu krevního tlaku.

.....................................

Odběr krve patří k nejčastějším odběrům biologického materiálu. Odebírat lze venózní (žilní), arteriální (tepennou) a kapilární krev. Odběr kapilární krve se provádí nejčastěji z bříška prstů ruky nebo z ušního lalůčku. Arteriální krev slouží převážně ke stanovení parametrů acidobazické rovnováhy a odběr se provádí do stříkaček s heparinem nejčastěji z vřetenní nebo stehenní tepny. Na jednotkách intenzivní péče se často zavádí arteriální katetr, který umožňuje opakované odběry. 

Laboratorně se analyzuje plná krev (při biochemickém vyšetření), plazma (například při vyšetření koagulačních faktorů), nebo sérum (například při mikrobiologickém vyšetření).

Při biochemickém vyšetření se stanovují hodnoty tuků, cukrů, bílkovin, minerálů, enzymů, hormonů a dalších chemických látek, acidobazická rovnováha a krevní plyny.

Hematologické vyšetření se zaměřuje na krevní buňky, imunohematologické vyšetření určí krevní skupiny, Rh-faktoru koncentraci a typ protilátek a krevní obraz, kterým získáme základní informace o počtu a kvalitě jednotlivých krevních buněk - slouží k posouzení celkového zdraví a odhaluje infekce, oslabenou imunitu nebo anémii.

Zdroj: Oddělení komunikace SYNLAB