Úmrtnost pacientů na srdeční zástavu je v Česku velmi vysoká. Většina pacientů neodpovídá na standardní resuscitaci a umírá na místě, kde k srdeční zástavě došlo. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou (ZZS HMP) zahájila loni pilotní projekt, ve kterém se snaží včas ošetřit pacienta již v přednemocniční fázi.
Specializovaný tým zasahuje přímo na ulici
Napojením na život zachraňující metodu mimotělního oběhu ECMO dostanou pacienti další šanci na přežití. Náhlá srdeční smrt je totiž jednou z nejčastějších příčin úmrtí, nejen v Česku. Pro přežití těchto kriticky nemocných pacientů je stěžejní kvalitně nastavený systém přednemocniční a časné nemocniční péče: včasná identifikace náhlé zástavy oběhu, vedení laické pomoci dispečerem zdravotnické záchranné služby, co nejrychlejší zásah posádky ZZS na místě, kvalitní nepřerušovaná resuscitace, rychlý převoz do nemocnice. A ve speciálních případech právě i napojení na mimotělní oběh (ECMO). Specializovaný ECPR (extrakorporální kardiopulmonální resuscitace) tým VFN nově dokáže pacienta se srdeční zástavou rychleji napojit na mimotělní oběh přímo v terénu, což je cílem projektu přednemocniční ECPR v Praze.
......................
Extrakorporální membránová oxygenace (ECMO) dočasně nahrazuje funkci plic a srdce a funguje tak, že krev pacienta je odváděna mimo tělo, okysličována přes speciální membránu a následně se vrací zpět do krevního oběhu. Tím se zajišťuje okysličení organismu, dokud se vlastní srdce nebo plíce nezotaví, nebo dokud není možné přistoupit k definitivní léčbě. Přístroj byl vyvinut v 50. letech 20. stol. Americkým chirurgem Johnem Gibbonem.
......................
ECMO program ve VFN byl zahájen v roce 2007. Dnes je ECMO tým VFN celosvětově uznávaným expertním pracovištěm. Je schopen ošetřit pacienty všech věkových kategorií a pyšní se prestižním mezinárodním oceněním kvality péče odborné společnosti ELSO (Extracorporeal Life Support), Centre od Excellence - platinová úroveň.
„Pacienti, které připojujeme k mimotělnímu oběhu, mají v okamžiku napojení vysokou pravděpodobnost úmrtí, pokud jim tento způsob péče není poskytnut. Přežití na ECMO se v celkovém průměru pohybuje kolem 55 procent, od začátku programu jsme napojili přes 1000 pacientů," vysvětluje prof. MUDr. Jan Bělohlávek, Ph.D., vedoucí lékař ECMO programu VFN a primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN.
ECMO tým VFN spolupracuje s významnými evropskými i světovými centry a aktivně se podílí na mezinárodním výzkumu a vzdělávání. Pokročilé metody léčby při srdeční zástavě jako je ECPR1 využívá tým v situacích, kdy pacienti již nereagují na běžné resuscitační úsilí.
„Část pacientů je po odborné konzultaci se záchranáři a za neustálé resuscitace, kterou zajišťuje přístroj pro mechanickou nepřímou srdeční masáž, převezena do VFN a zde napojena na ECMO. Tímto způsobem přežívá 30 až 40 procent pacientů bez následků, a především bez závažného poškození mozku. Dříve, pokud se nepodařilo u pacienta obnovit oběh, umíral v místě kolapsu," popisuje prof. Bělohlávek.
VFN ročně ošetří kolem 50 takových pacientů z celkového počtu cca 600-700 pacientů s oběhovou zástavou v Praze.
„U srdeční zástavy rozhodují doslova vteřiny. Jsem hrdá, že právě v Praze dokážeme poskytnout pacientovi to nejlepší, co dnešní medicína nabízí - a to díky špičkovému týmu z VFN, který společně s našimi záchranáři vyráží přímo do terénu jako ECMO tým s mobilním zařízením. Takto pokročilou péči mají lidé jen na několika místech na světě - v Paříži, Sydney, Londýně, Regensburgu, Minneapolis nebo Rotterdamu. Na práci tohoto týmu může být naše metropole právem hrdá, protože každý jejich zásah znamená šanci na život tam, kde byla ještě nedávno téměř nemyslitelná. Tito lidé si zaslouží naši nejhlubší úctu, protože zachraňují to nejcennější, co máme - naše životy, " říká náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Ing. Alexandra Udženija.
Jak připomíná MUDr. Daniel Rob, Ph.D., kardiolog II. interní kliniky - kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN, cílem projektu je zvýšit šance na přežití s dobrým neurologickým výsledkem a zároveň zajistit následnou komplexní, dlouhodobou specializovanou péči pro tuto vysoce rizikovou populaci resuscitovaných pacientů. Takový systém resuscitační péče a ECPR je určen pro pacienty, kteří by standardním způsobem měli malou šanci na přežití.
„Díky precizní koordinaci dispečinkem záchranné služby a transportu sanitním vozem může nemocniční ECMO tým rychle navázat na práci našich posádek přímo na místě zásahu. Dosavadní případy ukazují, že pacient je na mimotělní oběh napojen téměř o 20 minut dříve, než kdyby byl k tomuto úkonu transportován za probíhající resuscitace na operační sál. Naším cílem je nyní společně dosáhnout toho, aby byly mobilní ECMO týmy dostupné v Praze v terénu v režimu 24/7," říká Petr Kolouch, ředitel ZZS HMP.
Klíčovou roli hraje spolupráce
Pokud pražští záchranáři resuscitují pacienta a nedaří se obnovit oběh, dispečink ZZS HMP aktivuje tzv. ECPR protokol a spojí se se specializovanými týmy, poskytujícími ECPR. Dosavadní způsob poskytování této služby v režimu 24/7 v nemocnici tak byl rozšířen i o přednemocniční: tým využívá mobilní ECMO zařízení a transportní vůz. Skládá se z kardiologa / intenzivisty, perfuzionisty, vyškolených sester z intenzivní péče a katetrizačního týmu a někdy i cévního chirurga.
„V letošním roce jsme poskytované služby rozšířily ve spolupráci se ZZS HMP i o přednemocniční ECPR. To znamená, že pokud si potvrdíme, že se jedná o vhodného kandidáta k napojení na mimotělní oběh, nastupuji já, můj kolega a perfuzionista s mobilním ECMO zařízením do záchranářského auta a zhruba do 15 minut jsme na místě. Po domluvě a odsouhlasení indikace s týmem ZZS HMP pacienta ihned kanylujeme, napojíme na mimotělní oběh a následně ho odvezeme společně s týmem ZZS do VFN, většinou na katetrizační sál," vysvětluje prof. Bělohlávek a doplňuje, že se systém ECPR péče od nás učí spousta dalších center ve světě.
Ve VFN aktuálně probíhá velká mezinárodní studie, které se účastní 15 evropských kardiocenter. Předpokladem úspěchů je podle specialistů z VFN dokonalá spolupráce se ZZS HMP. V rámci Projektu přednemocniční ECPR, který byl schválen v červenci 2025, bude i kurz simulace přednemocniční ECPR určený pro posádky ZZS realizovaný v simulačním centru, které umožňuje aktivní nácvik na trenažerech.
„Cílem je prokázat, že tento systém zlepšuje přežití pacientů s refrakterní zástavou oběhu," uzavírá prof. Bělohlávek.
Zdroj: Tisková zpráva VFN
Srdečně vás zveme na první fyzický Pharmacy event roku 2026, který se bude konat 11. února v srdci Brna - v hotelu INTERNATIONAL BRNO. Akce je určena lékárníkům, farmaceutickým asistentům a dalším nelékařským zdravotnickým profesionálům z Brna i z celé ČR. Program bude tradičně rozdělen na dopolední a odpolední část, každá bude samostatně akreditována u ČLnK, ČKFA a POUZP. Budete si tak moci vybrat část, která vás nejvíce zajímá, nebo se zúčastnit obou bloků a získat maximum bodů. Nabízíme i možnost rezervace obědu přímo v hotelu, objednat a zaplatit ho můžete při registraci. Tým Healthcomm Professional se těší na společně strávený den plný odborného vzdělávání, inspirace a příjemné atmosféry. K přihlášení můžete využít i banner na Magazínu, který vás přesměruje přímo na registraci.
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.