KALEIDOSKOP



MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ HLEDÁ DÁRCE ANTI-COVIDOVÉ REKONVALESCENTVÍ PLAZMY

Ministerstvo zdravotnictví děkuje všem, kteří se rozhodnou pomoci dalším pacientům. Podání plazmy odebrané osobě, která prodělala onemocnění COVID-19, je jednou z možností, jak nemocné s touto novou infekcí léčit. V průběhu infekce s původcem SARS-CoV-2 se v těle nemocného vytvářejí specifické protilátky proti tomuto viru, které v krvi vyléčené osoby přetrvávají delší dobu po uzdravení. Rekonvalescentní plazma může být prospěšná pro pacienty se závažným stupněm onemocnění COVID-19. Cílem je zvýšení schopnosti organismu bojovat s virem.

Kdo může darovat?

  • osoba po prodělání onemocnění COVID-19 kvůli vytvoření protilátek v jeho krvi (nejlépe muž či žena, která dosud nerodila)
  • plazmu či krev je možné darovat nejdříve za 14 dní po uzdravení
  • dárce musí být v dobrém zdravotním stavu a splňovat podmínky dárcovství

Odběry rekonvalescentní plazmy provádějí vybraná zařízení transfuzní služby. Jako dárci jsou přednostně vhodní muži, kteří v minulosti nedostali transfuzi, a ženy, které nebyly těhotné a také v minulosti nedostaly transfuzi. Průběh onemocnění COVID-19 by u potenciálních dárců měl být optimálně s příznaky „běžné respirační infekce" (tj. zvýšená teplota, kašel apod.).  

Plazma se odebírá od dárců procesem zvaným aferéza, kdy speciální přístroj oddělí plazmu a ostatní složky krve jsou vráceny do těla dárce. Bližší informace poskytnou zařízení transfuzní služby, které může zájemce o darování kontaktovat.

Seznam zařízení transfuzní služby, která rekonvalescentní plazmu aktuálně odebírají, naleznete na stránkách ministerstva zdravotnictví ZDE


TŘI „R" UŽ NESTAČÍ

Heslem koronavirové pandemie se stala 3R, tedy nutnost nosit roušky, dodržovat rozestupy a mýt a dezinfikovat si ruce. Kvůli negativnímu vlivu pandemie na duševní svět lidí přidává Psychologický ústav Akademie věd další 3R: respekt, rozum a resilienci, tedy odolnost a schopnost překonávat krize. Jak konkrétně další R3 zařadit do svého života?

Respekt - Psychologové radí respektovat vlastní potřeby, obavy a prožívání, ale také potřeby, obavy a prožívání ostatních lidí. Důležité je být pečlivými a empatickými posluchači a oporou ostatních.

Rozum - Toto R podle odborníků zahrnuje snahu chránit sebe a své blízké před nepodloženými a hloupými informacemi.

Resilience - Třetí R naráží na skutečnost, že psychická odolnost je lidem nejen dána, ale také ji lze cvičit a zlepšovat. Nezbytné je mít k sobě vstřícný přístup a pečovat o sebe - dobrým a kvalitním jídlem a pitím či dostatečným odpočinkem. (Psychologický ústav AV ČR)


JE NUTNÉ OMEZIT KONTAKTY, UKAZUJÍ MATEMATICKÉ MODELY

Centrum pro modelování biologických a společenských procesů, z.ú. (BISOP) je nezisková organizace, jejíž náplní je nezávislý interdisciplinární výzkum a výzkumná činnost spojená s aplikací matematického modelování na oblast lidského chování a společenských jevů, zejména modelování epidemií a jejich dopadu na společnost. Ve své situační zprávě z 28. 10. varuje, že současný stav omezení není dostatečný.

„Z našich modelů, ale i z jarní zkušenosti, vyplývá, že bezpečná cesta k tomu, aby se v perspektivě 6-8 týdnů mohly restrikce začít uvolňovat, je v omezení mezilidských kontaktů a dodržování osobní ochrany na úrovni března 2020. To znamená 60-70% redukci kontaktů, redukci přítomnosti na pracovišti o 50-60 % (home office, dovolená, ošetřování atd.), takřka bezvýhradné nošení roušek, a vysoká míra dodržování dalších osobních ochranných opatření. Pokud by tento stav nastal včas (míněno v řádu týdne), je reálná šance, že by denní přírůstky koncem prosince mohly klesnout na úroveň okolo jednoho tisíce, což je počet, při kterém by se díky znovunabyté možnosti trasování mohly restrikce začít postupně uvolňovat," uvádí ve své zprávě René Levínský, výkonný ředitel BISOP. Celá zpráva ZDE 


GRANTOVOU AGENTURU POVEDE ŘEDITEL CEITEC

Vláda České republiky jmenovala 26. 10. 2020 na základě návrhu Rady pro výzkum, vývoj a inovace na pozici předsedy Grantové agentury (GA ČR) strukturního biologa, prof. RNDr. Jaroslava Koču, DrSc. Tuto roli převezme od jaderné fyzičky RNDr. Alice Valkárové, DrSc, která v následujícím funkčním období zůstává členkou předsednictva. Jaroslav Koča je v současné době vědeckým ředitelem centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. GA ČR je organizační složkou státu, která jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. V rámci vyhlášených programů financuje vědecké projekty jak pro erudované vědce a týmy, tak pro mladé a začínající vědecké pracovníky. (https://gacr.cz/)


PADESÁTNÍKY A CHRONICKY NEMOCNÉ CHRÁNÍ PŘED PNEUMOKOKEM VAKCINACE

Mezi nejnebezpečnější nemoci způsobené pneumokoky se řadí těžká invazivní pneumonie (IPO) a u mladších lidí pak meningitida. Loni zaznamenali čeští lékaři téměř 500 těchto případů. Kromě dětí a seniorů mají zvýšené riziko nákazy i jedinci nad 50 let, zejména ti s chronickým onemocněním. Nejúčinnější prevencí je vakcinace.

„Pacienti bohužel často o vhodnosti očkování vůbec neví. Letos je však - oproti minulým rokům - o vakcinaci prokazatelně větší zájem. Jenom v naší ordinaci jsem naočkovala o 30 % pacientů víc. Nárůst přisuzuji zejména koronavirové pandemii, kdy jsou pacienti nejistí a více dbají o své zdraví. Právě kombinace nákazy virem, který způsobuje onemocnění covid-19, nebo jiným virem a pneumokokovou bakterií může být velmi nebezpečná, a dokonce i smrtelná," říká prim. MUDr. Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů. 


Pneumokok se šíří kapénkami.

Nemoc má krátkou inkubační dobu a projevuje se především horečkou s třesavkou a zimnicí, někdy i dušností, dále řadou příznaků vyplývajících z orgánového poškození.

Léčba je možná za pomoci antibiotik, ale pneumokok je vůči antibiotikům často rezistentní.


Pneumokokové onemocnění nazýváme invazivním ve chvíli, kdy se bakterie nachází v krevním řečišti nebo v mozkomíšním moku - tedy v primárně sterilním prostředí. IPO vždy vyžadují hospitalizaci.

Nejohroženějším skupinám - kojencům, seniorům starším 65 let a rizikovým skupinám - hradí očkování proti pneumokokům (PCV13) zdravotní pojišťovny. I přes doporučení lékařů a odborných lékařských společností je ale proočkovanost v České republice stále velmi nízká. Ve skupině seniorů starších 65 let činí pouze 13,7 %. O možnosti vakcinace totiž podle průzkumu společnosti IPSOS v populaci nad 50 let ví jen 17 % dotázaných. Zvýšené riziko IPO mají všichni lidé 50+, kuřáci a zejména jedinci s chronickými onemocněními - chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), astmatem a kardiovaskulárními chorobami. U diabetiků a pacientů s kardiovaskulárním onemocněním je riziko nákazy asi třikrát vyšší, u nemocných s CHOPN pak dokonce sedmkrát vyšší.

Na trhu je kromě 13valentní konjungované vakcíny opět také 23valentní polysacharidová vakcína. Podle MUDr. Čierné Peterové je očkování důležité obzvláště v této době. Očkování proti chřipce a pneumokokovým infekcím zahrnuje i Národní strategie očkování proti nemoci covid-19 MZČR. (MaVe PR)


 

PANDEMIE ZVÝRAZNILA ROZDÍLY MEZI MĚSTY A VENKOVEM

Špatná dostupnost odběrových míst, až desetidenní čekací doby na testování, horší přístup ke specializované péči a někdy i nemožnost dovolat se na přetížené telefonní linky praktických lékařů - toto nyní trápí obyvatele venkova v souvislostí s pandemií COVID-19.

Na mimořádné tiskové konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) to řekl MUDr. David Halata, předseda Pracovní skupiny venkovského lékařství a praktický lékař z Hošťálkové na Vsetínsku. Podle něj řeší denně praktici 70-150 telefonátů s pacienty, kromě toho vyšetřují objednané.

„Na venkově se přístupnost ke zdravotní péči liší od té ve městech - to tak bylo vždy, ale pandemie tyto rozdíly zvýraznila. Ve fakultních nemocnicích jsou vybaveni dobře, zatímco v regionálních dochází rychleji k vyčerpání personálních možností a přesunu péče na praktické lékaře. Pacienti se na náš často obracejí s problémy, které by se za normálních okolností řešily hospitalizací. Je také zavřena řada specializovaných ambulancí - i tyto věci se nás dotýkají," říká MUDr. Halata.

Lidé jsou v době pandemie zmatení. Neví, jak se zachovat v případě nákazy. Praktičtí lékaři proto vytvořili základní pokyny pro pacienty, jak se chovat v konkrétní situaci: https://www.svl.cz/informace-pro-pacienty/. (MaVe PR)


ROUŠKY V PODZIMNÍM ČASE POMÁHAJÍ „PLICAŘŮM"

V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se léčí s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví, neboť potíže s dechem lidé přičítají často věku nebo špatné kondici. U svých pacientů s CHOPN zaznamenali v těchto týdnech čeští pneumologové nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů či hospitalizaci. A to díky nošení roušek, které do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pneumologové na to upozorňují u příležitosti Světového dne CHOPN, který připadá na 18. listopadu.

„Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací než je v tomto období obvyklé," říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Projevy akutního zhoršení CHOPN lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů - tyto obtíže jsou typické pro covid-19. „Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci provedl test k vyloučení nákazy covid-19," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.

„CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem - ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret," popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covid-19, mají podle doc. Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky.

Na vyhledávání a následnou léčbu pacientů s CHOPN v raném stádiu se u nás zaměřuje program včasného záchytu CHOPN, který zajišťují praktičtí a plicní lékaři.

„Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie," vysvětluje MUDr. Kos. I tradiční přednášková konference Den pro zdravé plíce bude letos online, lidé ji mohou sledovat 19. listopadu. Odkaz na stránkách ČOPN.


SKAUTI POMŮŽOU S VYZVEDÁVÁNÍM LÉKŮ

S ohledem na současnou epidemiologickou situaci a komplikace se zajištěním léků u pacientů z rizikových skupin iniciovala a spustila organizace Junák - český skaut speciální projekt „Skautská pomoc lékárnám". O odborný dohled požádala Českou lékárnickou komoru. Projekt umožní pacientům prostřednictvím skautských dobrovolníků vyzvednout a doručit léky i zdravotnické prostředky v situacích, kdy si je pacienti nemohou osobně vyzvednou ve své lékárně.

„Česká lékárnická komora velmi uvítala nabídku organizace Junák - český skaut na konzultační spolupráci při realizaci projektu Skautská pomoc lékárnám. Projekt umožňuje organizovanou, transparentní a cílenou pomoc přesně těm pacientům, kteří nemohou požádat například zdravého rodinného příslušníka nebo svého ošetřovatele, aby jim léky vyzvedl ve své lékárně, kterou obvykle navštěvuje. Kromě karanténních pacientů jsou to zejména senioři a lidé z rizikových skupin. Díky tomuto projektu se k takovým lidem napříč republikou dostanou nejen potřebné léky, ale s nimi i nezbytné informace, které lékárník běžně sděluje přímo pacientovi. Lékárník tedy i v tomto případě provede dispenzaci, díky proškolenému dobrovolníku může přímo kontaktovat pacienta a zajistit i předání kompletní informace pacientovi spolu s léčivy," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

„Pokud pacient zavolá do své lékárny, kterou obvykle navštěvuje a z pohovoru s lékárníkem vyplyne, že není jiná možnost, jak by si mohl pacient léky obstarat, lékárník mu předá kontakt na telefonickou linku projektu Skautská pomoc lékárnám. Pacient pak sám na linku zavolá a s vyškoleným operátorem projektu se domluví na dalších podrobnostech," vysvětluje proces zapojení lékáren PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident ČLnK.

„V poslední fázi dobrovolník vyzvedne léky v lékárně a společně s informacemi od lékárníka je předá bezkontaktní metodou pacientovi. Díky tomu je zajištěno, že se spolu s léky k pacientovi dostanou i všechny potřebné informace. V případě nejasností může pacient lékárníka kdykoliv telefonicky kontaktovat a upřesnit si k léčbě vše potřebné. Některá upřesnění mohou být potřeba už před samotným výdejem léku, ale některé otázky vyplynou až ve chvíli, kdy má pacient začít lék užívat, například i v kombinaci s jinou léčbou," dodává PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

Více o projektu na www.skautskapomoclekarnam.cz


DAPAGLIFLOZIN SCHVÁLEN K LÉČBĚ SRDEČNÍHO SELHÁNÍ

Evropská komise vydala v listopadu rozhodnutí o registraci dapagliflozinu (Forxiga, výrobce AstraZeneca) pro léčbu dospělých pacientů se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí. V Evropě je tak prvním zástupcem ze skupiny gliflozinů, který indikaci pro tuto nemoc získal. Dosud se dapagliflozin používal pro léčbu diabetu 2. typu. 1,2

Od 5. listopadu letošního roku jej mohou diabetologové, internisté a kardiologové využít i pro léčbu dospělých pacientů se symptomatickým chronickým srdečním selháním, a to nezávisle na tom, jestli má pacient diabetes 2. typu nebo ne.2 Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské lékové agentury (EMA) doporučil Evropské komisi schválení na základě výsledků studie DAPA-HF fáze III publikované v The New England Journal of Medicine. Tato mezinárodní multicentrická randomizovaná dvojitě zaslepená studie hodnotila účinek a bezpečnost léčivého přípravku Forxiga 10 mg u 4744 pacientů se srdečním selháním, sníženou ejekční frakcí (LVEF ≤ 40 %) a s diabetem 2. typu nebo i bez něj. Dapagliflozin v ní, jako první Inhibitor sodíko-glukózového kontransportéru 2 (SGLT2), prokázal statisticky významné snížení výskytu   kardiovaskulární smrti či zhoršení srdečního selhání (hospitalizace či ekvivalentní událost, např. urgentní návštěva lékaře). 3

Podle prof. Linharta, přednosty II. interní kliniky - kardiologie a angiologie VFN v Praze a předsedy České kardiologické společnosti se v podobě dapagliflozinu dostává lékařům do ruky velmi šetrný, a přitom mimořádně účinný prostředek pro zlepšení kvality života a jeho prodloužení u nemocných s touto závažnu diagnózou.

„Vedle příznivého vlivu na srdce je třeba zdůraznit i příznivý efekt gliflozinů na ledviny, které u nemocných se srdečním selháním rovněž významně trpí," říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti ČLS JEP.

Studie DAPA-HF je součástí robustního programu klinických studií DapaCare. V něm jsou zařazeny například klinické studie zkoumající léčbu dapagliflozinem u pacientů s chronickým onemocněním ledvin (DAPA-CKD) nebo se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí (DELIVER). Výsledky studie DELIVER autoři očekávají v druhé polovině roku 2021.

Srdeční selhání postihuje přibližně 64 milionů lidí na celém světě (z nichž alespoň polovina má sníženou ejekční frakci).4,5,6 V ČR je to přibližně 230 tisíc nemocných.7,8 Jde o závažné chronické onemocnění, které je hlavní příčinou hospitalizace u osob starších 65 let a na které bohužel umírá do pět let diagnostiky polovina pacientů.9 (MaVe PR)

Reference:
1. https://www.astrazeneca.com/content/astraz/media-centre/press-releases/2020/forxiga-approved-in-the-eu-for-heart-failure.html
2. SPC Forxiga
3. McMurray JJV et al. Dapagliflozin in Patients with Heart Failure and Reduced Ejection Fraction. N Engl J Med 2019.
4. Dickstein K, et al. ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure 2008: the Task Force for the Diagnosis and Treatment of Acute and Chronic Heart Failure 2008 of the European Society of Cardiology. Developed in collaboration with the Heart Failure Association of the ESC (HFA) and endorsed by the European Society of Intensive Care Medicine (ESICM). Eur Heart J 2008; 29:2388-2442.
5. Travessa AMR, Menezes Falcão LF de. Treatment of Heart Failure With Reduced Ejection Fraction-Recent Developments. Am J Ther 2016; 23(2):e531-49.
6. Vos T et al. Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 328 diseases and injuries for 195 countries, 1990-2016: A systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. The Lancet 2017; 390(10100):1211-59.
7. Pavlušová M et al. Cor Vasa. 2018;60(3):e224-233
8. Zdravotnická statistika ČR - Hospitalizovaní v nemocnicích ČR 2017
9. Azad N, Lemay G. Management of chronic heart failure in the older population. J Geriatr Cardiol 2014; 11(4):329-37.

Zpět
Ochrana osobních údajů
©2015-20 Health communication s.r.o., magazin@hcom.cz