JE eROUŠKA 2.0 BEZPEČNOU APLIKACÍ?

K obavám o zneužití citlivých dat z mobilních telefonů, které provází aplikace eRouška, se vyjádřil expert na kyberbezpečnost a bývalý technický ředitel antivirové společnosti AVG Karel Obluk.

"Nová verze aplikace eRouška je z bezpečnostního hlediska naprosto v pořádku a není důvod se její instalace a používání obávat. Pochopitelně nějaká chyba se nedá nikdy vyloučit, ale pokud vím, byl celý systém podroben dostatečnému bezpečnostnímu auditu. Rozhodně také není důvod se bát, že skrz aplikaci nás může někdo sledovat. Systém pracuje pouze s anonymními daty a upozorní nás jen v případě, že se v naší blízkosti bude pohybovat někdo, kdo je posléze označen jako Covid pozitivní. Přitom ale eRouška neví, kdo přesně to byl - data jsou skutečně anonymní. Neukládá ani neodesílá žádné citlivé osobní údaje, takže ani v případě ztráty telefonu nikdo nemůže určit, s kým jsem se a kdy potkal. oproti první verzi navíc aplikace může využívat nových funkcí operačních systémů telefonů, takže je velmi dobře optimalizovaná z hlediska dopadu na výkon a především výdrž baterie telefonu." (23. 9. 2020, zdroj: MaVe PR)

AKADEMIE VĚD PŘEDALA 9 TITULŮ „DOKTOR VĚD"

Diplomy doktora věd, což je v současnosti nejvyšší vědecká kvalifikace v České republice, předala 23. září předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová devíti výjimečným vědeckým osobnostem, osm z nich působí na pracovištích Akademie věd. Vědecký titul DSc. (z latinského doctor scientiarum) uděluje Akademie věd od roku 2003 na základě rozhodnutí Vědecké rady AV ČR. Nositelé titulu doktor věd musí prokázat zvláště vysokou vědeckou kvalifikaci, a to vytvořením zásadních a vědecky originálních prací, důležitých pro rozvoj bádání v určitém vědním oboru. 

„Jsou to bez výjimky velice vyhraněné vědecké osobnosti. I proto je škoda, že titul doktor věd stále není zakotven v legislativě České republiky. Budeme o to nadále usilovat," zdůrazňuje předsedkyně Akademie věd.

Pravidla udělování vědeckého titulu doktor věd jsou zveřejněna ZDE.

Mezi nové doktory věd nyní patří například prof. RNDr. Tomáš Cajthaml, Ph.D., DSc. z Mikrobiologického ústavu AV ČR, doc. RNDr. Radomíra Vaňková, DSc. - vědkyně Ústavu experimentální botaniky AV ČR, která obhájila disertaci nazvanou Úloha cytokininů při odezvě na abiotické a biotické stresy, a další výjimečné osobnosti z oborů archeologie, sociologie, fyziky, biologie nebo historie.  

MEDICI SE NECÍTÍ NA PŘECHOD DO PRAXE

Drtivá většina dotázaných studentů lékařských fakult v ČR se necítí být připravena vstoupit po škole do praxe. Největší obavy mají ze zvládnutí administrativy a z práce s informačními systémy. Ukázal to dotazníkový průzkum Medici 2020, který mezi studenty všech osmi lékařských fakult provedl o prázdninách spolek Mladí lékaři. Z průzkumu také vyplynulo, že 10 % mediků nehodlá naskočit do českého zdravotnictví. 

„Dosud neexistoval průzkum, který by systematicky mapoval připravenost mediků 4.- 6. ročníků lékařských fakult na výkon lékařské profese. Tato zpětná vazba je však nesmírně důležitá jak pro samotné fakulty, tak pro celé zdravotnictví. Když studenti dostanou, co potřebují, nebudou se bát vkročit do praxe a svobodně si vybrat obor a nebudou utíkat za hranice za lepším vzděláváním," říká MUDr. Martin Kočí, předseda Mladých lékařů.

V průzkumu oslovili 4575 studentů, a dostali 1400 platných odpovědí. Když se ptali na připravenost mediků na první rok klinické praxe, dozvěděli se, že 80 % studentů šestého ročníku (tedy včetně těch, kteří letos absolvovali) se necítí připraveno. Častým důvodem je nezkušenost v práci se zdravotnickou dokumentací. Přesně 78 % dotázaných studentů šestého ročníku uvedlo, že se necítí na to, že by zvládlo ihned pracovat s informačními systémy nemocnic, 82 % děsí „papírování" spojené s přijetím, přemístěním nebo propuštěním pacienta, 73 % dělá těžkou hlavu předepisování léků.

Průzkum ukázal, že při volbě místa, kde chtějí medici po atestaci setrvat, nehraje plat tak velkou roli, jako spíše vztahy na pracovišti a dobrý školitel. Za přiměřený nástupní čistý plat (bez služeb a příplatků) považují medici přibližně 35 tisíc korun. Realita je ovšem taková, že tento plat nyní činí 35 480 korun hrubého, rozdíl oproti představě mediků je tedy přibližně o 13 000 korun nižší.  

S COVID-19 A TBC POMÁHAJÍ V ROMSKÝCH OSADÁCH ASISTENTI

Na Slovensku žije v segregovaných osadách 300 tisíc Romů, vzdálených mnoho kilometrů od většinové společnosti, bez přístupu k vodě a v nedobrých hygienických podmínkách. Je téměř nemožné zde dohledat kontakty, a to jak u covidu, tak u tuberkulózy.

„Existuje projekt Asistentů osvěty zdraví. Jsou to Romové, kteří žijí v osadách, umí číst a psát a mají alespoň hotovou základní školu. Tito lidé nám pomáhají k tomu, aby TBC zůstala v osadách pod kontrolou. Bez nich bychom se neměli šanci dozvědět, kdo s kým bydlí, kdo je matkou a kdo otcem dítěte apod. Pokud bychom se řídili oficiálními záznamy na obecním úřadě, tak zjistíme, že v jedné maringotce má nahlášeno trvalý pobyt 110 lidí. Projekt dobře fungoval na TBC a asistenty nyní regionální hygiena i armáda využívají pro detekci covidu-19," říká doc. MUDr. Ivan Solovič, primář I. oddelenia pneumoftizeológie Národného ústavu tuberkulózy, pľúcnych chorôb a hrudníkovej chirurgie.

Asistenti tvoří prostředníky mezi jednotlivci v komunitě a mezi zdravotníky. Využívají edukační materiály v romském jazyce s obrázky.

U tuberkulózy se daří slovenským plicním lékařům držet čísla na stejné úrovni jako v letech předchozích, letos je lehce zvedají navrátilci z Velké Británie. V roce 2019 to bylo 214 případů TBC a 30 recidiv, z toho 76 u Romů, což je 35 % z celkového počtu, z toho z vyloučených romských osad to bylo 95 %. „V posledních letech klesá počet nemocných, ale to neplatí u těchto minoritních skupin, zde zůstávají čísla stabilní," pokračuje docent Solovič. Podle něj se ale lidé v osadách zalekli koronaviru. „Když dříve kašlali delší dobu, neřešili to. Nyní stačí, aby někdo kašlal jen chvíli, a ostatní z osady jej hned vyšlou k lékaři. Svou roli v tom hraje i to, že nechtějí do karantény. Tento stav zažili, když se některé osady zavřely kvůli nákaze na 42 dní," dodává doc. Solovič s tím, že zatím neznají ani jeden případ souběhu nákazy covidem a TBC. (MaVePR)

SODEXO: TEST NA COVID-19 JAKO BENEFIT

Benefity z oblasti zdravotnictví patří v současnosti u většiny firem mezi nejvíce poptávané. Sodexo nabízí firmám i institucím služby v oblastech zaměstnaneckých benefitů, motivačních programů a řešení pro veřejnou správu, ať už prostřednictvím elektronických karet a poukázek na stravování a volný čas, dárkových poukázek nebo systému na správu benefitů Cafeteria.

Zaměstnanci, kteří mají od svého zaměstnavatele Flexi Pass CARD (s dostatečným kreditem), si s ní mohou uhradit test na COVID-19 a další zdravotní testy.

„Jsme rádi, že se nám podařilo tuto službu pro naše klienty a jejich zaměstnance domluvit a věříme, že jim pomůže v péči o jejich zdraví," říká Aleš Vaverka ze společnosti Sodexo.

Laboratoře AeskuLab nabízí PCR test na COVID-19, tedy detekci přítomnosti viru v organismu výtěrem z nosu a krku, samoplátcům již několik týdnů.

„Výsledky testů jsou k dispozici do 24, maximálně do 48 hodin, rychleji to kvůli nezbytným laboratorním postupům není možné," vysvětluje Ing. Tomáš Gašpar, obchodní ředitel laboratoří AeskuLab.

Cena testu je 1756 korun, což je částka stanovená už na jaře Ministerstvem zdravotnictví, která zahrnuje samotný laboratorní test (1674 korun) a náklady na odběr ve výši 82 korun. „Víme, že situace je pro všechny nesmírně náročná, a proto naprosto respektujeme cenu stanovenou ministerstvem. Máme také test krve na protilátky, ze kterého se dá zjistit, jestli pacient covid-19 prodělal. Za ten zaplatí 700 korun," dodává Tomáš Gašpar.

Více informací o testování najdete na www.koronavirus-testy.cz, kde lze i zarezervovat termín pro odběr a vybrat si odběrové místo. Rezervace je povinná.

Více informací o možnostech platby s Flexi Pass CARD na www.mujpass.cz

(Seteva)

VYROSTE U NÁS VIROLOGICKÝ ÚSTAV?

Současná pandemie nemoci covid-19 ukázala, že Česká republika nemá dostatečně pokrytý vědní obor virologie. Jednou z možností, jak do budoucna posílit připravenost země na virovou epidemii, je vybudovat nový výzkumný Virologický ústav. Nabízí se možnost hradit ho z prostředků Národního programu obnovy. Podklady pro tento program dává dohromady Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), jako celek jej musí schválit vláda, následně se bude plán projednávat na úrovni Evropské unie.

Virologický ústav u nás sice existoval, vznikl už v roce 1953, tehdy pod hlavičkou Československé akademie věd (ČSAV), po rozpadu federace v roce 1993 však zůstal Slovenské akademii věd v Bratislavě. Později z nutnosti vzniklo několik laboratoří a pracovišť při jiných výzkumných ústavech Akademie věd ČR. „Tyto laboratoře mají svá specifická poslání, nepokrývají celou oblast virologie ani nedisponují dostatečným prostorem ve speciálně vybavených pracovištích s vysokou mírou ochrany proti vysoce infekčnímu materiálu," říká předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

„Pro budoucí potřeby státu v oblasti virologie a ke zvládnutí příštích epidemií, které zákonitě přijdou, je nezbytné být řádně připraveni a mít specializované pracoviště základního výzkumu s multidisciplinárním přístupem a s výrazným přesahem k využití výsledků do praxe," dodává předsedkyně Akademie věd ČR.

Případná nová virologická instituce by mohla vzniknout právě jako jeden z ústavů AV ČR. Jeho součástí by byla i rozsáhlá databanka virů, která by umožnila rychlé studie reagující na přicházející nebezpečí. Nový Virologický ústav by se měl věnovat výzkumu virů v celé šíři problematiky, a to virům lidským, živočišným i rostlinným. Velkým přínosem by byla kvalitní příprava nových generací virologů.

Akademie věd ČR může navázat na bohatou tradici vývoje antivirotických léčiv. Právě v Akademii věd, konkrétně v Ústavu organické chemie a biochemie v pražských Dejvicích, se zrodily preparáty Antonína Holého, které pomáhají zachraňovat miliony životů po celém světě.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) o případném zřízení Virologického ústavu začala jednat na svém posledním zasedání 25. září 2020. „Mít silnou virologii by bylo velmi prospěšné. Tuto ideu podporuji a považuji ji za téměř nutnou reakci na aktuální i všechny další pandemie," dodává k návrhu místopředseda RVVI Petr Dvořák. (Zdroj: Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR)

MÍSTO PRO ZDRAVÉ POTKÁVÁNÍ

Nadační fond Agora vybudoval v pražských Holešovicích v Jankovcově ulici komunitní zahradu Botanicula I. Oblíbila si ji nejen starší populace, ale i náhodní kolemjdoucí.

"Na jaře příštího roku bychom rádi zrevitalizovali další část přilehlého pozemku, který bude navazovat na současnou zahradu. Botanicula II by měla být edukativní a ještě pestřejší," říká Nikola Bitalová z Nadačního fondu Agora 7.

Na ploše 400 m² se počítá s vysázením smíšených kultur tak, aby se zahrada co nejvíce přiblížila přírodě.

Budou tu jednoletky, dvouletky i trvalky, a také zelenina, ovocné stromy a keře.

Chybět nebude ani hmyzí domeček.

"Chceme vytvořit další místo pro setkávání, jógu, relax i vzdělávání dospělých i dětí," doplňuje Nikola Bitalová.

Projekt Botanicula II je nyní možné podpořit formou crowdfouindingu na https://www.hithit.com/cs/project/8286/komunitni-zahrada-botanicula-ii

PRACOVNÍCI EQUA BANK POMÁHAJÍ NA LINCE 1221

Proškolení zaměstnanci Equa bank - specialisté na telefonickou péči o klienty, pomáhají od 9. října na bezplatné informační lince ke koronaviru 1221.

„Při jarní vlně epidemie koronaviru naši zaměstnanci a klienti prostřednictvím bankovní aplikace pomohli neziskové organizaci ADRA. Finanční prostředky směrovaly na pomoc nejohroženější skupině - seniorům. Poté, co se epidemická situace v září zhoršila, chceme opět pomoci. V našem Klientském centru máme zkušené telefonní bankéře, proto považujeme za samozřejmé, že své zkušenosti budou moci využít po proškolení na informační lince ke koronaviru 1221," říká Kateřina Petko, ředitelka PR a interní komunikace Equa bank.

Pracovníci linky 1221 - a nyní i dobrovolníci z Equa bank - zodpovídají veřejnosti dotazy spojené s aktuálně platnými opatřeními a další obecné otázky ohledně koronaviru, které se týkají například pravidel karantény či izolace. 

Operátoři veřejnosti pomohou najít i nejbližší odběrové místo s volnou kapacitou. Proškolení operátoři jsou tak schopni odbavit významnou část dotazů, které nevyžadují odbornou účast epidemiologa. Informační linka ke koronaviru 1221 je důležitou součástí systému Chytré karantény a její provoz byl zahájen 1. září 2020. (Allmedia4U s.r.o., PR a interní komunikace Equa bank a.s.)

KAŽDÝ DRUHÝ ČECH VĚŘÍ NĚJAKÉ FAKE NEWS O KORONAVIRU

Na vybrané informace kolující o koronaviru se Ipsos zeptal české veřejnosti a porovnal je s výsledky mezinárodního výzkumu Ipsos realizovaného v 16 zemích světa. Ipsos sleduje postoje veřejnosti ke koronaviru od počátku pandemie. Aktuální výzkum byl realizován pomocí Ipsos online panelu Populace.cz v termínu od 26.8. do 31.8.2020 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR starší 18 let dle pohlaví, věku, regionu a velikosti místa bydliště. Celkem se ho zúčastnilo 1000 respondentů. S fake news (se zcela či částečně nepravdivými informacemi) o koronaviru se setkalo 60 % Čechů, nejčastěji mladí lidé. Fake news byly nejčastěji zaznamenány na Facebooku (41 % populace), na sociálních sítích obecně (39 %) nebo na webových stránkách (37 %). Naprostá většina z těch, co fake news zaznamenala, jim alespoň zpočátku uvěřila - celkem 52 % populace. 25 % populace jim uvěřilo opakovaně. 

Češi například častěji než jiné národy věří, že pobyt na slunci pomáhá v prevenci proti koronaviru  (32 % Čechů oproti 19 % ostatní země). Naopak výrazně méně než jiné národy jsou Češi přesvědčeni o možnosti přenosu viru prostřednictvím poštovních zásilek ze zahraničí (19 % Čechů vs. 35 % globální průměr, nejčastěji Indové). Necelá pětina populace (17 %) je přesvědčena, že pokud u člověka testy koronavirus potvrdí, není již možné ho „chytit" znovu (globální průměr 16 %, nejčastěji věří Němci).
„Ačkoli se mladí lidé s fake news o koronaviru setkali častěji, k těmto konkrétním informacím jsou kritičtější, věří jim méně často než ostatní věkové skupiny. Naopak lidé starší 65 let velmi často nedokáží posoudit, zda je tvrzení pravdivé, či nikoli," dodává k výsledkům Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.

OBEZITA ZHORŠUJE PRŮBĚH COVID-19 I ÚČINNOST VAKCINACE

Obézním hrozí téměř dvakrát větší riziko nákazy nemocí covid-19 než lidem s optimální hmotností. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění covid-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. O riziku diskutovali na přesunuté Jarní interaktivní konferenci (JIK) praktičtí lékaři.

„Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem prof. Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné. Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu," říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP a dodává: „Nové onemocnění covid-19 však jasně ukazuje, že není prakticky žádný čas na jakýkoli odklad změn v managmentu obezity a je nutné jednat ihned. Nárůst hospitalizací na JIP je u obézních pacientů s koronavirem o 74 % vyšší než u neobézních a riziko úmrtí je až o 48 % větší než u neobézní populace."

Podle dřívějších studií (publikovaných v květnu 2020) se obézní pacienti potýkají s horším průběhem infekcí covid-19 hned z několika důvodů. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici.

„Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus," říká MUDr. Čupka.

Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, neboť jejich imunita (podle odhadů specialistů) na ni nezvládne správně zareagovat. S podobným problémem se již potýkají u očkování proti chřipce. „Vakcinace funguje na principu stimulace, kdy do těla zaneseme informace o povrchových antigenech (značkách) viru a ty nastartují imunitní buňky a začnou tvořit protilátky. Spuštění protilátek a délka jejich fungování je u obézních lidí kvůli změnám v tukové tkáni mnohem nižší," vysvětluje MUDr. Čupka.

V průběhu epidemie ale v důsledku omezení pohybu osob přibylo obézních.

„Vidíme už nyní, že značná část lidí v první vlně pandemie přibrala cca 1-5 kg. Je to začarovaný kruh. Nemohli chodit ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšuje stres, který následně řešili přejídáním. Ručička na váze poté zákonitě stoupá nahoru," říká MUDr. Čupka a doporučuje proti stresu a obezitě vyplavovat hormony štěstí běháním nebo 40 min. cvičením. (www.svl.cz, MaVePR)

LÉKÁRENSKÁ PÉČE STÁLE FUNGUJE BEZ OMEZENÍ

K aktuální epidemiologické situaci a vládním nařízením se vyjádřil prezident ČLnK, Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., který mimo jiné vyzdvihl připravenost zaměstnanců lékáren a jejich zodpovědný přístup k dodržování zavedených hygienických opatření.

Již od jarní vlny pandemie covid-19 realizovali a nadále realizují v lékárnách mnoho opatření k zamezení šíření respiračních onemocnění: používají ochranné pomůcky, instalovali plexiskla, výrazně a nad běžný rámec zvýšili hygienická opatření, včetně dezinfekcí, dodržování rozestupů nebo počtu současně přítomných pacientů v lékárnách. I díky těmto opatřením zůstaly téměř všechny lékárny během první vlny pandemie, jako jediná zdravotnická zařízení, dostupné pro pacienty bez omezení. Dodržováním opatření, která se osvědčila v první vlně, dokáží lékárníci udržet péči o své pacienty v potřebném rozsahu i v současné době.

Mezi lékárníky je zároveň i díky těmto opatřením naprosté minimum infikovaných. Od počátku epidemie covid-19 onemocnělo celkově 225 lékárníků a farmaceutických asistentů, z toho v zaměstnání pouze 10. Dle dat dostupných k 10. 10. 2020 bylo covid-pozitivních 145 odborných pracovníků lékáren. Kumulativní počet vyléčených byl 80 lékárníků a farmaceutických asistentů.

Důležité je , aby i nadále pacienti při návštěvě lékárny respektovali pokyny a dodržovali všechna nařízení. Při výdeji léků na recept je vhodnější využít načtení eReceptu prostřednictvím dokladu totožnosti (občanského průkazu či pasu). Jedná se o další účinné hygienické opatření, které omezí předávání mobilů z rukou pacienta do rukou lékárníka a zpět, které je časté při načítání identifikátoru eReceptu z sms.

Prezident ČLnK dále zopakoval důležitost vhodných virucidní dezinfekčních přípravků jako nutné ochrany před nákazou. Zásadní je podle něj nanést dezinfekci na celou plochu pokožky rukou a nechat ji důkladně oschnout, než se člověk bude následně dotýkat dalších povrchů. Správné množství je tři mililitry, tedy plná dlaň. Dezinfekci je nutné nanášet na suché ruce, protože voda by snížila koncentraci lihu. (Vyjádření prezidenta ČLnK k aktuální epidemiologické situaci a přijatým vládním opatřením. Lékárenská péče nebude omezena, 13. 10. 2020)

COVID-bot POMÁHÁ ROZLIŠIT BĚŽNOU VIRÓZU OD KORONAVIROVÉ INFEKCE

Český med-tech start-up COGVIO, jedna ze zakládajících firem iniciativy Covid19cz se spoluúčastí na technologickémo řešení Chytré karantény, pomůže odhadnout, zda máte lehčí virovou infekci nebo koronavirus. COVID-bot doporučí, kdy zůstat doma, zda navštívit praktického lékaře, či si volat na linku 155. Českou verzi chytrého chatbota v COGVIO připravili na základě open-source řešení zveřejněného Evropskou komisí. Původně byl chatbot vyvinut Pasteurovým institutem ve spolupráci s univerzitními nemocnicemi v Paříži spolu s francouzským startupem Clevy. Nyní radí i českým nemocným.  

"COVID-bot slouží jako zdroj informací pro všechny, kdo se obávají viru. Pomůže jim lépe se rozhodnout, jak vysoké je riziko, že jsou nakaženi právě koronavirem. Náš cíl je také ulehčit praktickým lékařům a ambulantním specialistům, kteří denně vyřizují desítky opakujících se dotazů na příznaky i další postup. COVID-bot se zeptá na všechny podstatné otázky a nemocný dostane své odpovědi rychle, aniž by musel volat svému lékaři, či kamkoliv jinam," popisuje Tomáš Doležal, jeden ze spoluzakladatelů start-upu COGVIO, který také vede konzultační společnost Value Outcomes.

COVID-bot používá zhruba 20 otázek, ve kterých se ptá na zdravotní stav, na příznaky onemocnění COVID-19 a zohledňuje i další rizikové faktory. Následně dostanete od chatbota doporučení, jak dále pokračovat. Na webové stránce spolu s chatbotem najdete kromě dalších odkazů i přehled příznaků onemocnění koronavirem podložených nejnovějšími klinickými studiemi.

"Používání chatbota je velice jednoduché. Oněch několik otázek máme zatím na webové stránce, která je uzpůsobena i pro použití z mobilního telefonu. Stačí vyhledat COVID-bot a odpověď na své otázky okolo koronaviru máte na dosah ruky. Tento chatbot byl jen rychlé řešení. Právě pracujeme na nové telemedicínské aplikaci, která by mohla podobným využitím technologií ulehčovat práci lékařům a zároveň posílila vztahy s jejich stávajícími pacienty," doplňuje Doležal. (Fenek s.r.o., www.cogvio.com)

20. ŘÍJEN - MEZINÁRODNÍ DEN FARMACEUTICKÝCH ASISTENTŮ

Pod záštitou České komory farmaceutických asistentů (ČKFA) si v České republice letos poprvé připomínáme 20. říjen jako Mezinárodní den farmaceutických asistentů. Je to den, který upozorňuje na důležitost profese farmaceutických asistentů a jejich specifické společenské poslání. ČKFA tento den chápe jako poděkování všem farmaceutickým asistentům za jejich skvěle odvedenou práci a vytrvalost v boji s pandemií COVID-19 během celého jara i léta 2020. Kampaň s heslem „Jsme motorem lékárny" pak má být motivací všem farmaceutickým asistentům do nadcházejících nelehkých týdnů, které jsou teprve před námi.

„Nyní se ukazuje, že víc, než kdy jindy je farmaceutický asistent mimo své běžné okruhy činností při prevenci a léčbě onemocnění i mediátorem, který pomáhá laickou veřejnost edukovat v prevenci rizika nákazy koronavirem, uklidňuje vlny paniky a úzkosti, které se mohou u veřejnosti projevovat v závislosti na šířící se pandemii," řekla Alena Šindelářová, předsedkyně ČKFA. 

„Všichni farmaceutičtí asistenti si zaslouží velký obdiv za práci, kterou odvádějí v lékárnách. Nejen v letošním těžkém roce prokázali, že jsou to erudovaní profesionálové, kteří jsou nepostradatelnou součástí týmu lékárny a důležitou složkou zdravotní péče, což oceňují především pacienti," poděkoval Josef Vaníček, výkonný ředitel Asociace provozovatelů lékárenských sítí. (ČKFA, 20. 10. 2020)

NEUROCHIRURGOVÉ MOHOU DÍKY EXOSKOPU OPEROVAT PACIENTY S COVID-19

Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. lékařské fakulty UK a Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) - Vojenské fakultní nemocnice Praha disponuje jako první v České republice digitálním exoskopem. Nová technologie umožňuje lékařům provádět mikroneurochirurgické výkony a zároveň dodržovat hygienická opatření zavedená v souvislosti s COVIDEM-19. Při operacích sledují zdravotníci operační pole pomocí speciálních brýlí na monitorech ve 3D.

„Digitální mikroskop čili exoskop je vlastně kamera, kterou může operatér volně manipulovat, díky čemuž může využít daleko více úhlů pohledu. Na sále jsou k dispozici tři monitory - dva pro 3D zobrazení a jeden pro zobrazení 2D," vysvětluje přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN prof. MUDr. David Netuka, Ph.D.

Exoskop lékaři využívají denně zejména pro operace mozku, operují s ním například nezhoubné a zhoubné nádory, cévní onemocnění, malforace, úrazy, dále také krkavice, páteře nebo periferní nervy. Umožňuje zachovat současné standardy péče a spektrum výkonů, aniž by zdravotníci museli podstupovat riziko nákazy. 

Podle přednosty kliniky se v současné době, kdy počet pacientů s COVIDEM-19 strmě narůstá, ukazuje, že jeho pořízení bylo správným krokem.

„Díky exoskopu celý tým vidí stejný obraz ve stejné kvalitě ve vysokém rozlišení 4K. Nejen operatér, ale i asistent, sestry nebo dokonce anesteziologové mají přesný přehled o tom, co se děje," zdůrazňuje prof. Netuka.

Transparentnost operací uvítal i děkan 1. LF UK doc. MUDr. Martin Vokurka, CSc.: „Přístroj usnadňuje a zlepšuje vzdělávání mediků, kteří mohou díky exoskopu dění sledovat stejně jako operatér. Videozáznam z výkonu se navíc automaticky archivuje, takže ho lze následně využít pro fakultní výuku, což je pro pedagogy v nynější době distanční výuky velkým přínosem." 

S exoskopem budou moci v ÚVN pracovat nejen neurochirurgové. Zařízení je totiž lehké a mobilní a lze ho převážet i na jiné kliniky. Výhledově se proto počítá se sdílením přístroje. Už nyní ho využívají na klinice ORL, uplatnit by se mohl i v cévní chirurgii nebo pro drobné ortopedické operace. (Oddělení komunikace 1. LF UK)

LÉKAŘI DEBATOVALI O STÁRNUTÍ TEPEN

Jak zlepšit adherenci pacienta vedoucí ke snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění bylo jedním z mnoha témat, o kterých debatovali lékaři na virtuálním Výročním sjezdu České kardiologické společnosti.

„Pro snížení rizika infarktu nebo mrtvice je zásadní to, do jaké míry nemocný na léčbě spolupracuje. Aktivní ovšem nemůže být pouze pacient, ale také samotný lékař. Když nebude sám přesvědčený o důležitosti dodržování léčby, tak se mu jen stěží podaří přimět k tomu pacienta," říká prof. MUDr. Richard Češka, CSc., F.E.F.I.M., předseda České internistické společnosti. Mnozí pacienti ale i přes aktivitu lékaře o léčbu zájem nemají. Stárnutí tepen totiž nebolí a změny jako jejich tuhnutí nebo ucpávání se, lidé zprvu nezaznamenají. Podle lékařů má předčasné stárnutí tepen na svědomí především kouření, diabetes, zvýšená koncentrace cholesterolu v krvi a vysoký krevní tlak.

Podle předsedy České společnosti pro aterosklerózu prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., je ochota pacienta spolupracovat s lékařem a dodržovat pokyny problematická především u mladších pacientů: „Například lidé do 40 let vůbec neuvažují o tom, že by je při nedodržování léčby mohl postihnout infarkt. My se přitom s takovýmito případy pravidelně setkáváme. Z průzkumu u příležitosti Týdne adherence, který organizovala společnost Teva v loňském roce víme, že pacientům obecně dělá potíže pravidelné užívání léků. Konkrétně ženy mají poté největší problém s pohybem a redukcí váhy, zatímco muži nejvíce bojují s abstinencí, kuřením a dietou." 

Podle odborníků by lepší spolupráci pacienta s lékařem mohl podpořit například výpočet jejich cévního věku. To koneckonců potvrzuje zahraniční studie¹, v níž bylo zařazeno přes tři tisíce lidí, kteří byli ohroženi kardiovaskulárními onemocněními. Pacienty rozdělili do tří skupin a každé z nich sdělili různé množství informací o možných kardiovaskulárních rizicích. Studie prokázala, že pacienti, kteří byli o riziku a jejich individuálním vaskulárním věku informováni, nejlépe dodržovali doporučení.

Vaskulární věk mohou svým pacientům nově lékaři vypočítat pomocí aplikace v počítači nebo chytrém telefonu, kterou vyvinula společnost Mediately a která vznikla za podpory společnosti Teva Pharmaceuticals.

 „Až 75 % diabetiků umírá na kardiovaskulární příhody a současně o 6 let dřív než lidé bez diabetu. Diabetici jsou bráni jako pacienti s velmi vysokým kardiovaskulárním rizikem, a proto je u nich adherence k léčbě klíčová. Do lékařské zprávy nemocnému vždy píšu, že jsem ho informoval o kardiovaskulárním riziku, ale on sám léčbu odmítá," vysvětluje doc. MUDr. Branislav Vohnout, PhD., prezident Slovenskej asociacie aterosklerozy.

„Vždy důrazně nabádám pacienty, aby na internetu hledali informace pouze z ověřitelných zdrojů. Při vyhledávání totiž bohužel mohou objevit i zavádějící nebo dokonce mylné informace. Doporučuji jim proto přečíst si například kapitolyozdravi.cz, kde je vše popsáno přehledně, a to nejen z oblasti kardiologie," vysvětluje prof. Češka.(MaVe PR)

1. Lopez-Gonzalez AA, Aguilo A, Frontera M, et al. Effectiveness of the heart age tool for improving modifiable cardiovascular risk factors in a southern European population: a randomized trial. Eur J Prev Cardiol 2015; 22 :389-96.