JE eROUŠKA 2.0 BEZPEČNOU APLIKACÍ?

K obavám o zneužití citlivých dat z mobilních telefonů, které provází aplikace eRouška, se vyjádřil expert na kyberbezpečnost a bývalý technický ředitel antivirové společnosti AVG Karel Obluk.

"Nová verze aplikace eRouška je z bezpečnostního hlediska naprosto v pořádku a není důvod se její instalace a používání obávat. Pochopitelně nějaká chyba se nedá nikdy vyloučit, ale pokud vím, byl celý systém podroben dostatečnému bezpečnostnímu auditu. Rozhodně také není důvod se bát, že skrz aplikaci nás může někdo sledovat. Systém pracuje pouze s anonymními daty a upozorní nás jen v případě, že se v naší blízkosti bude pohybovat někdo, kdo je posléze označen jako Covid pozitivní. Přitom ale eRouška neví, kdo přesně to byl - data jsou skutečně anonymní. Neukládá ani neodesílá žádné citlivé osobní údaje, takže ani v případě ztráty telefonu nikdo nemůže určit, s kým jsem se a kdy potkal. oproti první verzi navíc aplikace může využívat nových funkcí operačních systémů telefonů, takže je velmi dobře optimalizovaná z hlediska dopadu na výkon a především výdrž baterie telefonu." (23. 9. 2020, zdroj: MaVe PR)

ČEŠI POPSALI STRUKTURU PROTEINŮ NOVÉHO KORONAVIRU PRO BUDOUCÍ VÝVOJ LÉKŮ

COVID-19 způsobuje SARS koronavirus 2 (SARS-CoV-2), který patří mezi RNA viry, tj. používá RNA k uchování své genetické informace. Abychom mu mohli čelit, musíme do detailů porozumět struktuře a funkci jeho jednotlivých proteinů. Jeden z mechanismů, jimiž se koronavirus snaží obelstít naši buněčnou imunitu a přesvědčit naše buňky, že virová RNA je neškodná, je instalace tzv. čepičky (zvláštní struktury na začátku RNA), díky které se virová RNA tváří jako lidská RNA. Virus tak může infikovat lidský organismus a množit se v něm.

Proces instalace "čepičky" katalyzuje koronavirový protein Nsp16 za spoluúčasti dalšího virového proteinu, Nsp10. Právě přesnou strukturu komplexu těchto dvou proteinů se nyní díky rentgenové analýze podařilo zjistit a analyzovat vědcům pod vedením dr. Evžena Bouři a dr. Radima Nencky z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

Vědci díky tomu identifikovali několik zásadních charakteristik proteinů Nsp16 a Nsp10, především hluboký kaňon na povrchu proteinu, kde se váže virová RNA a instaluje se tam na ní čepička. Na  tento kaňon mohou cílit inhibitory potlačující aktivitu tohoto proteinu, a tedy i celého procesu instalace čepičky. V budoucnu by tak mohly sloužit jako léky proti mnoha koronavirům.

„Stovky vědeckých týmu se snažily objasnit, jak virus COVID-19 dokáže maskovat svoji RNA před buněčnou imunitou. Nakonec se to podařilo dvěma americkým týmům a nám v Praze," vysvětluje Evžen Bouřa, vedoucí skupiny Strukturní biologie membrán.

„Použili jsme metodu rentgenové analýzy, kde jsme objasnili strukturu zodpovědného virového enzymu s inhibitorem."

Výsledky své práce vědci publikovali v prestižním časopise Nature Communications. Původní článek: Krafcikova, P., Silhan, J., Nencka, R. et al. Structural analysis of the SARS-CoV-2 methyltransferase complex involved in RNA cap creation bound to sinefungin. Nat Commun 11, 3717 (2020). 

NOVÝ RYCHLOTEST NA COVID-19

Vědci z Lékařské fakulty UP v Olomouci vyvinuli nový typ rychlotestu, který zhruba za hodinu po odběru umí prokázat přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 a odhalit infekci i u bezpříznakových jedinců v akutní fázi nemoci. Díky jednoduché aplikaci a nízkým nákladům může test doplnit současný diagnostický program a snížit šíření nemoci. Na vývoji vědci spolupracovali se společností Institute of Applied Biotechnologies (IAB) a již nyní mohou funkční testy nabídnout k pilotnímu testování při různých příležitostech včetně sportovních či kulturních akcí.

„V současné době se ukazuje, že klíčovým krokem v boji proti nemoci covid-19 bude rychlá identifikace jedinců, kteří jsou v infekční fázi nemoci a kteří mohou šířit virus na další osoby. Jsou to často mladí lidé, kteří nemají příznaky. Jsem rád, že se pracovníci naší fakulty významně podíleli na vývoji nového typu screeningového testu, který může významně pomoci kontrolovat šíření infekce a přispět k trasování, a to především mezi bezpříznakovými jedinci," uvedl děkan lékařské fakulty Josef Zadražil.

Do vývoje screeningového testu se zapojili výzkumníci Ústavu imunologie, který se této problematice a roli imunitního systému během a po prodělané nemoci COVID-19 věnuje od začátku pandemie. Práci popisující klíčové vlastnosti testu publikovali v srpnovém vydání prestižního odborného časopisu Diagnostics.

„Test umožní získat výsledky bez náročné izolace RNA, a to během zhruba hodiny od odběru. Tento test nemá ambice plně nahradit diagnostické prokázání viru, ale může pomoci najít bezpříznakové osoby s akutní infekcí, které se nejvíce podílí na šíření viru," objasnil přednosta ústavu Milan Raška.

Test má dostatečnou citlivost a je vhodný pro akutní fázi nemoci, která je pro přenos mezi jedinci nejdůležitější. Naopak neprokazuje jedince, kteří již infekci prodělali v minulosti. (https://www.zurnal.upol.cz)

KONGRESY HEALTHCOMM PROFESSIONAL

9. 9. 2020 PLZEŇ - HOTEL VIENNA HOUSE

22. - 23. 9. 2020 HRADEC KRÁLOVÉ - HOTEL ČERNIGOV

2. 10. 2020 ZLÍN - HOTEL MOSKVA

Program a přihlášení na www.healthcomm.cz

ČESKO HLEDÁ HEPATITIDU C

Podle nejnovějších epidemiologických modelů u nás žije cca 40 tisíc osob s chronickou virovou hepatitidou C (HCV) a vůbec o ní neví. Infekce probíhá totiž pozvolna, často téměř bez příznaků. Prvními příznaky pak mohou být až projevy chronického selhání jater, kdy jedinou možností léčby je transplantace jater. Nebojte se požádat svého lékaře o vyšetření hepatitidy C - apel českých lékařů už nemíří jen na drogově závislé, ale nyní i na ty, kteří si v minulých letech nechali amatérsky provést tetováž nebo piercing, měli náhodný pohlavní styk s neznámou osobou nebo dostali krev či krevní deriváty před rokem 1992.

Kolektiv předních českých hepatologů v čele s MUDr. Soňou Fraňkovou, Ph.D., z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM spolu se spolupracovníky z USA v minulém roce publikoval epidemiologický model vývoje chronické HCV infekce v populaci v ČR. A ten ukázal, že hledat nakažené infekční žloutenkou typu C jen v rámci drogové scény není úplně správné.

 „Závěry studie vyvracejí názor, že chronická HCV infekce je výhradně chorobu uživatelů drog. Odhadujeme, že v ČR žije až 40 tis. osob s chronickou infekcí virem hepatitidy C, kteří nebyli pravidelnými uživateli drog a o své chorobě nevědí. Modelování též ukázalo, že nezvýšíme-li počet prováděných testů na HCV infekci a počet léčených osob, budou ještě nejméně 30 let přicházet k transplantaci jater pacienti s nevratným poškozením jater virem hepatitidy C," říká lékařka Soňa Fraňková.

Plošné testování je složité a nákladné,  musí být cílené. Společný doporučený postup diagnostiky a léčby chronické HCV infekce vydaný českými hepatology a infekcionisty nabádá praktické lékaře i další odborníky zacílit testování na osoby se zvýšeným rizikem infekce virem hepatitidy C. Pacienti však často nechtějí o svých prohřešcích z mládí hovořit ani před lékařem nebo se bojí, že dostanou v minulosti používanou, dlouhou a nepříjemnou injekční léčbu.

 „Jasné a srozumitelné informování veřejnosti o rizicích HCV infekce a možnostech moderní léčby pomáhá při vyhledávání infikovaných osob. Po každé, když se ve společnosti začne na téma hepatitida C mluvit, přichází do naší ambulance k léčbě další pacienti, kteří se zbavili ostychu a strachu a požádali o provedení testu na HCV. Všem se dostane vysoce účinné, moderní a krátké léčby bez nežádoucích účinků. Dnes se již léky nepodávají injekčně, jedná se osmitýdenní léčbu tabletami, která nebolí a má minimální vedlejší účinky," vysvětluje doc. MUDr. Jan Šperl, CSc. z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM a dodává: „Moderní léčba tzv. přímo působícími antivirotiky je v ČR k dispozici již od roku 2014. V IKEM byla za posledních 6 let poskytnuta více než tisíci pacientů. Díky moderní léčbě se podařilo odvrátit potřebu transplantace jater u desítek pacientů, HCV infekci se podařilo vymýtit mezi pacienty léčenými umělou ledvinou (dialýzou) a mezi pacienty s transplantovanými orgány. Pacienti, kteří se zbavili závislosti na drogách, se dnes do života vrací bez infekce." (Tisková zpráva IKEM, 27. 7. 2020)

Z PRŮZKUMU SÚKL: ROSTE MNOŽSTVÍ NEVYUŽITÝCH LÉKŮ

Na přelomu let 2019 a 2020 měli lidé doma nepoužitelné receptové a volně prodejné léky za zhruba 505 milionů korun. Objem nevyužitých léčiv přitom rok od roku stoupá. V roce 2018 odevzdali lidé v lékárnách nepoužitelná léčiva za celkem 3,3 miliardy korun. To je čtyřnásobně víc než před deseti lety. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jediným správným způsobem likvidace nevyužitých léčiv je vrácení do lékárny, kam pro ně přijíždí specializované firmy. Ty následně léky ve spalovnách při vysokých teplotách ekologicky zlikvidují. Každá lékárna je povinna od pacienta nepoužitelné léky bezplatně přijmout.

„Bohužel je zřejmé, že plýtváme léky. Léčiv je v domácnostech opravdu hodně. Jsou mezi nimi ta exspirovaná nebo otevřená, ale dále nevyužitá, protože lidé už třeba nevědí, na co dané léky jsou, na co jim je pan doktor předepsal. Zajímavý je fakt, že více nespotřebovaných a neužívaných léčiv je těch na předpis," shrnuje další poznatky z průzkumu Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

U léků na předpis by mohl pomoci sdílený lékový záznam pacienta. Ten by měl vést nejen k ochraně před duplicitami a kontraindikacemi, ale také k úspoře peněz samotných pacientů i financí z veřejného zdravotního pojištění.

Pravidelné průzkumy SÚKL se zaměřují i na to, jaké typy léků mají lidé doma, jak je skladují či zda kontrolují stav a dobu jejich použitelnosti. Z výsledků vyplývá, že doma máme průměrně 11 různých léků, nejčastěji ty na bolest s paracetamolem a ibuprofenem. Nejčastějším místem uložení léků je krabice, následuje zásuvka a skříňka určená pouze na léky. (z tiskové zprávy SÚKL, 11. 8. 2020)

SOBI JE 35. ČLENEM AIFP

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) letos již podruhé rozšiřuje řady svých členů. Třicátým pátým členem AIFP se v červenci 2020 stala mezinárodní biofarmaceutická společnost Sobi, která se dlouhodobě zaměřuje na vývoj, výrobu a distribuci léčivých přípravků v oblasti vzácných onemocnění. Portfolio Sobi se soustřeďuje na oblast hematologie, imunologie a speciální péče. V rámci hematologie poskytuje léčbu hemofilií A a hemofilií B a léčbu trombocytopenie. Imunologická oblast umožňuje léčbu závažných, invalidizujících nebo dokonce život ohrožujících onemocnění. Společnost zajišťuje také specializované ošetření v oblasti genetiky a metabolismu.

ANATOMIE OŽÍVÁ DÍKY VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Tomáš Brngál z vlastních zkušeností ví, že studenti medicíny ani při pitvě nemají šanci prozkoumat veškeré struktury lidských orgánů. Ještě jako student medicíny proto hledal způsob, jak zjednodušit studium anatomie. „Při učení anatomie jsem si uvědomil, že ačkoliv již existují různé pokročilé zobrazovací technologie, o lidském těle se učíme hlavně z dvojrozměrných obrázků v knihách. Zkoušel jsem 3D VR technologii a tehdy jsem pochopil, že toto je způsob, jak lépe pochopit složitosti lidského těla," vysvětluje tvůrce aplikace Human Anatomy VR.

Společně s kamarády vytvořili tým programátorů a 3D designérů a vymysleli aplikaci, která je určená pro mediky, lékaře či kohokoliv, koho zajímá lidské tělo. Aplikace kombinuje anatomický atlas a knihu anatomie ve virtuální realitě, v 3D prostředí.

Všechny struktury těla jsou interaktivní a rozebíratelné, lze si je prohlížet a studovat. Stačí, aby si člověk nasadil speciální brýle, vložil do nich chytrý telefon a vše vidí tak, jako by se sám procházel v lidském těle. Aplikace, která je první tohoto typu na světě, je postavená na několika technologických řešeních, využívá platformu Windows Mixed Reality, HoloLens a cloudové služby Microsoft Azure. Interdisciplinární tým Virtual Medicine, složený z programátorů, grafiků a lékařů, licenci na svůj produkt daroval v roce 2016 Lékařské fakultě Univerzity Komenského, která jako první na Slovensku zřídila virtuální anatomickou učebnu.

Přednostka Anatomického ústavu LF UK doc. et doc. MUDr. Eliška Kubíková, PhD., MPH, která je odbornou garantkou projektu, si nové metody výuky chválí: „Virtuální anatomickou učebnu využíváme na praktická cvičení. Nazývám to učení hrou. Studenti si nasadí brýle a dostanou se například do hrudního koše. O anatomii se říká, že je to mrtvá věda, ale nyní tak trochu ožila. Je to posun k moderní medicíně. Velkou výhodou je také to, že studenti dokážou aplikaci používat i mimo školu, doma či kdekoliv jinde, kde se připravují."

Průzkum ukázal, že výsledky studentů ze zkoušky z anatomie se zlepšily průběrně až o 25 %. Zároveň 92 % studentů potvrdilo, že se jim anatomie učí snadněji a že se výrazně zkrátil čas, který museli učení věnovat. Většina dotazovaných mediků také doufá, že by se tato forma učení mohla kromě anatomie dostat i do jiných předmětů.

Úspěch s aplikací Human Anatomy VR přinesl týmu Virtual Medicine vítězství v soutěži Microsoft Awards 2019 v kategorii Zdravotnictví. Aplikaci už používají desítky tisíc lidí ve více než 150 zemích světa. Více než 50 % příjmů firmě plyne z USA. (Ogilvy)

VEZMI SRDCE NA PROCHÁZKU!

U chronického srdečního selhání, které se rozvíjí u každého pátého nad 40 let^1,2 je spolupráce pacienta s lékařem klíčová. Důležitá je totiž nejen samotná léčba, ale také režimová opatření, mimo jiné i pravidelný pohyb, jehož vhodnou intenzitu je vždy nutné konzultovat s lékařem.³ Z tohoto důvodu v letošním roce vzniknou další tři Srdeční procházkové trasy speciálně určené pacientům se srdečním selháním, využít je může ale samozřejmě kdokoli, kdo chce přispět svému zdraví. Na první pražskou Srdeční procházkovou trasu letos naváže Srdeční procházková trasa v Olomouci, která se otevře v pátek 11. 9. 2020, v tento den u ní bude také od 9.00 do 12.00 hod. Fakultní nemocnice Olomouc pořádat svůj tradiční Pacientský den, posléze přibude trasa v Hradci Králové a v Plzni. Na každé z tras návštěvníci potkají oranžové značení a také edukační oranžové židle s oteklými kotníky, které poukazují na jeden z příznaků onemocnění, a to oteklé dolní končetiny.³ Ačkoli budou tyto židle po čase odinstalovány, trasy jako takové budou dostupné i nadále, zájemci najdou jejich přesné mapky na www.rukunasrdce.cz.

„Rád bych pozval na Pacientský den, který jsme nachystali na pátek 11. 9. od 9.00 do 12.00 hod. Příchozí se zde dozvědí zajímavé informace o zdraví srdce, o chronickém srdečním selhání, budou moci konzultovat na čerstvém vzduchu s kardiology z Fakultní nemocnice Olomouc, a kromě Srdeční procházkové trasy si vyzkoušejí i cvičení pro zdraví jejich srdce," zve prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, MBA, přednosta I. Interní kliniky kardiologické Fakultní nemocnice Olomouc.

Záštitu nad akcí v Olomouci převzali hejtman Olomouckého kraje, primátor statutárního města Olomouce a Fakultní nemocnice Olomouc. 

„Aktivita pacienta je při léčbě chronického srdečního selhání, s nímž mohou pacienti žít i desítky let kvalitní život, stěžejní. Mezi režimová opatření se řadí zdravá strava, omezení soli, absence kouření a alkoholu, regulovaný příjem tekutin, odpočinek, snížení váhy, sledování svého stavu i pravidelný pohyb. Právě pravidelné procházky jsou typem přirozeného pohybu, který může významně přispívat ke zdraví srdce, a my na naše pacienty apelujeme, aby si jej dopřávali," vysvětluje prof. Táborský. (Havas PR)