SCREENING KARDIOVASKULÁRNÍCH ONEMOCNĚNÍ V LÉKÁRNÁCH

Česká lékárnická komora ve spolupráci s Českou odbornou společností pro aterosklerózu vytvořily Garantovaný kurz - Screening kardiovaskulárních onemocnění. Po jeho absolvování budou lékárníci schopni prostřednictvím měření krevního tlaku a celkového cholesterolu přispět k identifikaci rizikových pacientů a včas je odeslat ke kontrole k lékaři. 

U již léčených pacientů pak budou moct podpořit jejich adherenci k léčbě nebo zlepšit jejich stav úpravou režimových opatření.

Vedoucí pracovní skupiny je PharmDr. Stanislav Gregor.

(lekarnici.cz)

POVODNĚ V EVROPĚ

Jak se měnila četnost a intenzita povodní za posledních pět set let v Evropě, zkoumal mezinárodní tým vědců, jehož členy byli také odborníci z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR a Českého hydrometeorologického ústavu. Z dokumentárních historických pramenů a systematických hydrologických pozorování analyzovali období zvýšené povodňové aktivity, kterých popsali celkem devět. Poslední takové období se odehrálo v uplynulých třech desetiletích a bylo na povodně vůbec nejbohatší. Ty se navíc vyskytovaly častěji v letním období. Podle vědců je to třeba vzít v úvahu při přípravě strategií a řízení povodňových rizik. Rozsáhlý historický přehled o povodních v Evropě zveřejnil časopis Nature. Mezi na povodně nejbohatší období patřila léta 1560 až 1580 v západní a střední Evropě, roky 1760 až 1800 ve většině Evropy, v západní a jižní Evropě pak léta 1840 až 1870 a v letech 1990 až 2016 sužovaly povodně nejvíc západní a střední Evropu. 

„Studie ukázala, že léta 1990 až 2016 patřila v Evropě mezi povodňově nejbohatší v kontextu posledních 500 let. Od předcházejících období zvýšené povodňové aktivity se ale lišila rozsahem, sezonalitou a teplotami vzduchu. Přes 50 procent povodní na přelomu tohoto tisíciletí se vyskytovalo v létě a bylo to výrazně častěji než v předchozích obdobích vyšší povodňové aktivity," uvedl jeden z autorů studie Rudolf Brázdil z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe. 

Na studii se kromě Rudolfa Brázdila podílela také Monika Bělínová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe a Libor Elleder z Českého hydrometeorologického ústavu. Čeští autoři přispěli do článku informacemi o povodních na Vltavě, Labi, Ohři, Odře, Moravě, Dyji a Otavě. (avcr.cz)

NÁRODNÍ ZDRAVOTNICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL

Pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR připravily Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně, Státní zdravotní ústav a Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky nový Národní zdravotnický informační portál (NZIP). Jeho primárním cílem je poskytnout široké veřejnosti místo, kde nalezne důvěryhodné a garantované informace z různých oblastí českého zdravotnictví. Veškerý obsah publikovaný na portálu je ověřovaný předními odborníky v dané oblasti medicíny.

Na portálu, který bude sloužit jako zdravotní průvodce a rozcestník, najdou lidé odpovědi na otázky týkající se zdraví, prevence, onemocnění, očkování, stravování a životního stylu, poskytovatelů zdravotní péče a dalších témat. Mimo to budou na NZIP publikované odborné články a aktuality ze světa zdravotnictví nebo ukázky samovyšetření. 

„Internet je obsahu zdravotnické tématiky plný. Většinou se ale jedná o informace, které nejsou ověřené a mnohdy můžou sloužit spíše kontraproduktivně. Připravili jsme proto historicky první Národní zdravotnický informační portál, který občanům nabídne široké spektrum témat zpracovaných odborníky. Věřím, že občané v NZIP získají oblíbený zdroj skutečně ověřených informací," řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

„NZIP je skutečně revoluční projekt v tom, že se za správnost uváděných informací zaručí stát ve spolupráci s předními znalci medicíny a zdravotnictví. Odpovědím, které tam občané naleznou, lze skutečně věřit," zmiňuje na adresu NZIP jeho odborný garant a zároveň ředitel Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský. Státní zdravotní ústav je jedním z hlavních tvůrců obsahu portálu. (Tisková zpráva MZČR, 23. 7. 2020, https://www.nzip.cz/)

HLEDÁŠ BRIGÁDU? SČÍTEJ AUTA!

Epidemie COVID-19 prakticky vymazala trh s brigádami. V březnu se sice objevilo pár tisíc příležitostí v maloobchodě, e-commerce, dopravě zboží výrobě zdravotnického materiálu, ale tyto brigády se prakticky okamžitě obsadily lidmi z gastronomie a občanských služeb, kteří v důsledku epidemie přišli o možnost obživy.

„Nabídka brigád se v průběhu května a června začala pomalu zvedat, ale aktuálně mají lidé bez stálé práce velmi omezené možnosti, jak si během léta přivydělat alespoň sezónními pracemi. Naštěstí začíná největší brigádnická akce za pět let, která je navíc velmi dobře placená - sčítání dopravy. Několik lokalit po celé ČR je ještě volných, především o víkendech," říká Tomáš Řehák, manažer náboru Manpower.

Ředitelství silnic a dálnic ČR provádí každých pět let celorepublikové sčítání dopravy. Tento projekt zadává nezávislému konsorciu a nábory samotných sčítačů zajišťuje Manpower. Sčítání letos probíhá na 6 460 měřených úsecích po celé ČR od poloviny července do října a pak opět na jaře 2021.

Podle Řeháka je „proces velmi jednoduchý, stačí se online zaregistrovat na www.scitejauta.cz, vyplnit smlouvu a v aplikaci si zarezervovat termíny a lokality sčítání. Není tedy potřeba ani nikam chodit, registrace je rychlá a snadná. Na samotné sčítání pak brigádník potřebuje jen chytrý telefon, na který si nainstaluje příslušnou mobilní aplikaci na sčítání dopravy. Může se zapojit úplně každý od 15 let. Brigáda je vhodná pro každého: studenty, maminky s dětmi, tělesně postižené, důchodce nebo prostě lidi, kteří si potřebují přivydělat."

Odměna je 125 Kč/hod a sčítá se ve všedních dnech od 7 do 11 hodin a od 13 do 17 hodin a o víkendu od 16 do 20 hodin. Za den si lze si vzít buď jen jednu (ranní/odpolední) nebo obě směny. Denně je v terénu až 1 200 sčítačů a jejich počty průběžně doplňujeme. Více: www.scitejauta.cz

SÍŤ ALZABOXŮ ROSTE

Alza.cz se pouští do zatím největšího rozšíření vlastních výdejních schránek, tzv. AlzaBoxů. Jejich počet se má do roku 2021 až zpětinásobit (v současnosti je ve třech zemích celkem 205 AlzaBoxů). Praktické úložné boxy dostupné 24/7 se firmě velmi osvědčily i během koronakrize jako bezpečné a bezkontaktní místo při vyzvedávání objednávek. V plánu je mít po celé ČR dohromady přes 600 boxů, zhruba 300 na Slovensku a 100 v Maďarsku. 

„Od března do června 2020 se vytíženost schránek zvedla v průměru o více než 130 % ve srovnání s loňskem a za celé období takto firma doručila stovky tisíc zásilek. AlzaBoxy jsou ideální řešení pro bezkontaktní, a tím pádem bezpečný výdej objednávek - vyzvednutí zásilky trvá zpravidla jen několik vteřin a s každým závozem navíc boxy dezinfikujeme. Právě možnost bezkontaktního výdeje nás utvrdila v rozhodnutí instalovat nové schránky a přiblížit se zákazníkům v dalších městech. Chceme být připravení jak na hlavní sezonu, tak na případnou druhou vlnu pandemie," uvádí ředitel expanze a facility Alza.cz Jan Moudřík, který zároveň dodává, že na display AlzaBoxů se bude přidávat také antibakteriální folie, jež slouží jako prevence proti šíření nákazy. (tisková zpráva ALZA)

VLÁDA SCHVÁLILA ODMĚNY PRO ZAMĚSTNANCE NEMOCNIC

Vláda schválila 27. července 2020 návrh Ministerstva zdravotnictví na realizaci dotačního programu na mimořádné odměny pro zaměstnance v nemocnicích a následné péči v souvislosti s epidemií COVID-19. Zdravotníkům bude rozdělena částka 11,2 mld. Kč.

Program je zaměřen na vyplacení mimořádných odměn pro zaměstnance poskytovatelů lůžkové péče. Dotace se poskytuje na úhradu mimořádné odměny ke mzdě nebo platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí, kdy byl zaměstnanec vystaven riziku nákazy z důvodu nezbytného soustavného přímého osobního kontaktu s jinými fyzickými osobami nebo znesnadněného provozu v souvislosti s opatřeními proti šíření nákazy COVID-19.

„Po odměnách pro pracovníky v první linii se odměny dostanou i k těm, kteří sice nepracovali přímo s covid pacienty, ale zajistili důležitý chod ne-covid oddělení. Nemocnice byly od března do května pod náporem pacientů, a právě tady byla největší pravděpodobnost, že se zdravotníci setkají s nakaženým. Všichni zaměstnanci v nemocnicích pracovali ve ztíženém pracovním prostředí a byli vystaveni riziku nákazy. Odvedli skvělou práci a já jsem moc rád, že se nám peníze na odměny podařilo prosadit," uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Zdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatelů lůžkové péče bude v případě odpracování celého pracovního úvazku vyplacena odměna 75 tisíc Kč za období od začátku března do konce května tohoto roku. Nezdravotnickým pracovníkům zaměstnaným u poskytovatelů lůžkové péče bude v případě odpracování celého pracovního úvazku vyplacena odměna 30 tisíc Kč za stejné období. Poskytovatelům lůžkové péče se vykompenzují náklady spojené s vyplacením odměn včetně sociálních odvodů. Přímo řízeným organizacím Ministerstva zdravotnictví bude částka převedena jako provozní příspěvek zřizovatele, pro ostatní poskytovatele lůžkové péče bude vypsán dotační program. Příjem žádostí začne 5. srpna a potrvá do 5. září 2020. (mzcr.cz)

PRVNÍMU DÍTĚTI ZE ZKUMAVKY JE 42 LET

Přes 400 milionů - tolik dětí by se podle britských vědců mohlo do konce 21. století narodit pomocí asistované reprodukce (IVF). Právě o prázdninách si připomínáme 42 let od vůbec první dívky počaté „ze zkumavky" - Lousie Brown. IVF je v ČR podle odborníků dlouhodobě na špičkové úrovni a může konkurovat řadě zahraničních center. I proto vyhledávají pomoc českých lékařů i pacienti ze zahraničí.

„Když se ohlédneme třeba jen deset let zpět, vidíme velké změny zejména v oblasti léčiv a přístrojů v laboratořích. Dokážeme například mnohem lépe monitorovat vývoj embryí. Je to jako kdybychom se před deseti lety na embryo dívali přes dno lahve a nyní používali mikroskop. Díky moderním technologiím máme tolik informací, že je někdy ani neumíme přesně vyhodnotit. Technika je v tomto případě zatím před lidskými zkušenostmi," říká MUDr. Bagócsi z brněnské kliniky reprodukční medicíny Reprofit.

Významně se podle něj také zlepšila bezpečnost celého procesu oplodnění. Ať už se jedná o manipulaci s buňkami a embryi, nebo o léčbu pacientů. Přestože věda urazila obrovský kus cesty a lékaři mají k dispozici ty nejmodernější přístroje, úspěšnost léčby končící porodem dítěte se dlouhodobě pohybuje mezi 20 a 30 %. Důvodem je, že do center asistované reprodukce chodí čím dál starší páry, kterým se nedaří přirozeně otěhotnět.

„Setkáváme se opravdu s naivními představami, že je IVF všemocné, ale tak to opravdu není. Například páry, ve kterých má žena 43 let nebo více, mají bohužel pouze 5% šanci na úspěch. Jen v Česku v posledních deseti letech vzrostl průměrný věk neplodných párů usilujících o léčbu z 33,6 na 36 let. U nás na klinice je pak průměrný věk párů dokonce 39 let," komentuje situaci MUDr. Bagócsi.

Změny čekají vědce pracující v laboratořích. „Čím dál více informací o embryích bude zpracovávat umělá inteligence. Ta podle nejrůznějších parametrů vybere to nejkvalitnější embryo k zavedení. Předejde tak řadě neúspěšných pokusů, které jsou pro páry emočně velmi náročné," popisuje MUDr. Bagócsi. (MaVe PR)