Vzteklina je virové onemocnění centrálního nervového systému, způsobující encefalitidu, přenosné z infikovaných zvířat na člověka. Přenos vztekliny z netopýra na člověka je spíše vzácností, přesto je tento savec v současnosti nejrizikovějším nositelem vztekliny (lyssavirů) v Česku. U ostatních zvířat, jako například u psů nebo lišek, se virus podařilo vakcinací vymýtit.
Vzteklina u domácích šelem byla u nás rozšířena hlavně před první světovou válkou. Pak se opět výrazně připomněla v 50. letech minulého století, přičemž hlavním přenašečem byla liška obecná. Vzteklina se stala endemickou v pohraničních oblastech západních a severních Čech a severní Moravy. V roce 1953 byla u nás zavedena povinná a bezplatná vakcinace psů proti vzteklině. A od zavedení orální vakcinace lišek v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR dál výrazně sestupnou tendenci. Podle Státní veterinární správy (SVS) se od roku 2002 nevyskytl na našem území ani jeden pozitivní případ vztekliny a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu „nákazy prostého" státu, tzv. rabies free. Za první pololetí letošního roku veterinární lékaři nahlásili SVS vyšetření celkem 122 zvířat, která poranila člověka. Ani v jednom případě nebylo zjištěno, že by zvíře vykazovalo klinické příznaky vztekliny.
Očkování je účinnou zbraní
Češi se proti vzteklině mohou očkovat, a to buď preventivně, před cestou do rizikových oblastí, nebo v antirabických střediscích po poranění zvířetem, u kterého nelze vzteklinu vyloučit. V budoucnu by toto očkování mělo být ještě jednodušší, o čemž mj. diskutovali specialisté na 10. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie v Ostravě.
„Jedinou pomocí proti vzteklině je nechat se po rizikovém poranění zavčas naočkovat a případně bezprostředně získat ochranné protilátky sérem. Jakmile se u člověka objeví první příznaky, je pozdě. Nemoc totiž stoprocentně končí smrtí, účinný lék neexistuje," přibližuje MUDr. Petr Kümpel, emeritní primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě.
Virus vztekliny napadá v lidském těle centrální nervový systém. Infekci přenáší nakažená zvířata slinami při kousnutí, jiné cesty přenosu jsou raritní. Dříve u nás byli nejvíce rizikoví psi, kočky, lišky, další divoká, ale i domácí zvířata, v současné době jsou to právě netopýři. U netopýrů se vyskytuje sice jiný typ viru, který savec na ostatní zvířata nepřenáší, člověka ale vzteklinou nakazit může.
„Netopýr je dnes v tuzemsku jediným přenašečem vztekliny. U ostatních zvířat by se virus vyskytovat neměl, pokud se nejedná o zvíře dovezené či zatoulané z oblastí, kde se vzteklina vyskytuje. Záchyt ojedinělých případů vztekliny přitom byl v posledních letech hlášen i v Polsku, Maďarsku a na Slovensku," vysvětluje MUDr. Kümpel.
Tím, že je vzteklina netopýrů považována za specifickou variantu nákazy, není jejím výskytem dotčen statut vztekliny prostého státu dle mezinárodních kritérií.
Co s ním?
Pokud lidem netopýr vletí domů nebo ho najdou poraněného venku, neměli by na něj sahat bez silných rukavic! V případě, že si neporadí sami, mohou kontaktovat například městskou policii, záchrannou stanici nebo takzvanou SOS netopýří linku, kde jim odborníci poradí nebo pomohou s odchytem.
MUDr. Kümpel ale dodává, že samozřejmě ne všichni netopýři jsou nakažení: „Výskyt infekce je velice vzácný. Přesto je nutné v případě poranění netopýrem, případně jiným zvířetem, u nějž vzteklinu nelze vyloučit, vždy navštívit lékaře či lépe přímo antirabické centrum, kde lékař posoudí riziko a pacient v případě potřeby dostane postexpoziční antirabickou profylaxi. Ta jediná může v případě poranění vzteklým zvířetem odvrátit rozšíření viru v nervovém systému, a zabránit tak smrtelné nemoci."
Stejně by pak měli lidé postupovat, pokud je neznámé, veterinárně nevyšetřitelné zvíře napadne třeba v zahraničí. Netopýr se například vyskytuje na všech kontinentech! V jiných zemích přenášejí vzteklinu nejčastěji psi, ale i další toulavá domácí či divoká teplokrevná zvířata, například opice.
„Inkubační doba vztekliny bývá většinou 3 až 8 týdnů po napadení, někdy ale i několik měsíců až let. V každém případě je nutné nechat se naočkovat co nejdříve po rizikovém poranění. Úplně nejlepší je pak na rizika myslet předem a vakcinaci zvážit preventivně před samotnou cestou do zahraničí," připomíná MUDr. Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK, která provozuje ve FN Motol velké očkovací centrum.
Infektologové připravují novou podobu Doporučených postupů a mohlo by se zjednodušit i očkovací schéma.
„V současnosti máme k dispozici velice účinné vakcíny, které tvoří značné množství protilátek, a proto pravděpodobně dojde ke snížení počtu dávek potřebných jak k preexpoziční, tak i postexpoziční profylaxi," uzavírá MUDr. Kümpel.
Zdroje:
Tisková zpráva Netopýři přenášejí vzteklinu - v Česku jako jediní, Ma Ve PR
Infektologie.cz
svscr.cz
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
2. prosince proběhne v Bruselu jednání Rady ministrů zdravotnictví EU. Českou republiku bude zastupovat ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Řešit se má mj. nařízení o kritických léčivých přípravcích (CMA). Ministr zdravotnictví podpoří další posun v legislativním procesu s tím, že je nezbytné posílit nástroje k řešení dostupnosti léčiv, strategické investice do evropské výroby, společné evropské nákupy léčiv a jejich pohotovostní zásoby. U farmaceutického balíčku ČR trvá na dodržení dojednaného kompromisu mezi členskými státy tak, aby byly skutečně reflektovány potřeby pacientů a zajištěn dostatek léčiv napříč EU. Řešena bude i revize směrnice o tabákových výrobcích a zahrnutí nikotinových a dalších výrobků, jejímž hlavním cílem by dle Ministerstva zdravotnictví mělo být především snížení atraktivity těchto výrobků a souvisejícího marketingu, zejména pro děti a mladistvé. (MZČR)
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.