
Psoriáza je chronická zánětlivá dermatóza postihující 2-4 % středoevropské populace. V Česku žije s lupénkou zhruba čtvrt milionu pacientů. I když přesná etiologie není dosud známa, předpokládá se genetický podklad onemocnění. Choroba neohrožuje život pacienta, má však nesporný vliv na fyzické, sociální a psychické aspekty jeho života. Jak si užít léto, když kůži „zdobí" ložiska lupénky?
Kam nechodí slunce, chodí lékař, praví staré úsloví. Pro některé choroby to platí dvojnásob. Psoriatikům slunce nebo slaná voda mohou přinést tolik potřebnou úlevu, často se ale stydí svou kůži odhalit. Přitom dovolená u moře se pro ně může stát nejen příležitostí k odpočinku a objevování, ale i k léčbě jejich onemocnění.
NA CO JE LÉPE ZAPOMENOUT A NA CO JE DOBRÉ MYSLET?
Stud je dobré překonat
Ložiska lupénky se objevují nejčastěji v oblastech loktů nebo kolen, ale nezřídka je postižena i pokožka hlavy. I z toho důvodu se lidé s lupénkou často stydí kůži ukázat a váhají, zda se v létě vůbec převléct do plavek nebo oblečení s krátkými rukávy a nohavicemi. Než se však celé léto obávat pohoršených pohledů kolemjdoucích, je lepší stud odhodit - vaše kůže vám za to rozhodně poděkuje.
Dle literatury jsou pacienti se středně těžkou až těžkou psoriázou řazeni na 2. místo v žebříčku negativního dopadu chorob na kvalitu života, ihned za depresí.
Jejich postižení je srovnatelné s jinými závažnými onemocněními (revmatoidní artritida, malignity, choroby srdce).
Sluníčko léčí, ale opatrně
Projevy lupénky pomáhá léčit především ultrafialové záření (zejména UVB), i proto je pobyt na slunci žádoucí. Při vystavení slunečnímu svitu se oblasti s lupénkou hojí téměř samy a stačí přitom jen krátká doba, přibližně 30 minut denně. Nic se ale nesmí přehánět, spálení kůže totiž lupénce může naopak uškodit, obzvlášť pokud máte světlejší pleť.
Chránit kůži
Přestože sluneční záření psoriatické pokožce pomáhá, je potřeba ji před škodlivými účinky chránit opalovacím krémem. Ideální je vystavovat se slunci v dopoledních hodinách nebo později po 15. hodině. Důležité také je chránit pokožku před vysušením.
Koupání a vlhko
Slaná mořská voda na kožní potíže pomáhá odjakživa, odstraňuje šupinatou kůži a zmírňuje příznaky lupénky. Pozor ale na vysušení pokožky! To může způsobit i voda z bazénu, která bývá obvykle chlorovaná. Nezapomeňte na omytí kůže v čisté vodě ze sprchy a důkladnou hydrataci kůže. Lupénce obecně také spíše prospívá sucho - proto na dovolenou (zvlášť v teplých krajích) volte volné a prodyšné oblečení, které dobře odvádí pot.
Psoriáza se může objevit v jakémkoliv věku, ale nejčastěji se objevuje mezi 20.-30. rokem, tzv. I. typ, nebo mezi 50.-60. rokem, II. nebo pozdní typ. Provokačními faktory mohou být infekce, velmi často streptokoková angína nebo infekce horních dýchacích cest, stres, nasazení nových léků a podle některých autorů i kouření.
Udržet lupénku v klidu před dovolenou
Užít si volno znamená zapomenout doma stres, proto je vhodné mít před odjezdem na dovolenou lupénku pod kontrolou. Současná medicína skýtá širokou škálu možností od lokání terapie po systémovou biosimilární či biologickou léčbu a není nic lepšího než si užít relax naplno a bez bolesti a svědění.
Zdroj: MaVePR
Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.