
Psoriáza je chronická zánětlivá dermatóza postihující 2-4 % středoevropské populace. V Česku žije s lupénkou zhruba čtvrt milionu pacientů. I když přesná etiologie není dosud známa, předpokládá se genetický podklad onemocnění. Choroba neohrožuje život pacienta, má však nesporný vliv na fyzické, sociální a psychické aspekty jeho života. Jak si užít léto, když kůži „zdobí" ložiska lupénky?
Kam nechodí slunce, chodí lékař, praví staré úsloví. Pro některé choroby to platí dvojnásob. Psoriatikům slunce nebo slaná voda mohou přinést tolik potřebnou úlevu, často se ale stydí svou kůži odhalit. Přitom dovolená u moře se pro ně může stát nejen příležitostí k odpočinku a objevování, ale i k léčbě jejich onemocnění.
NA CO JE LÉPE ZAPOMENOUT A NA CO JE DOBRÉ MYSLET?
Stud je dobré překonat
Ložiska lupénky se objevují nejčastěji v oblastech loktů nebo kolen, ale nezřídka je postižena i pokožka hlavy. I z toho důvodu se lidé s lupénkou často stydí kůži ukázat a váhají, zda se v létě vůbec převléct do plavek nebo oblečení s krátkými rukávy a nohavicemi. Než se však celé léto obávat pohoršených pohledů kolemjdoucích, je lepší stud odhodit - vaše kůže vám za to rozhodně poděkuje.
Dle literatury jsou pacienti se středně těžkou až těžkou psoriázou řazeni na 2. místo v žebříčku negativního dopadu chorob na kvalitu života, ihned za depresí.
Jejich postižení je srovnatelné s jinými závažnými onemocněními (revmatoidní artritida, malignity, choroby srdce).
Sluníčko léčí, ale opatrně
Projevy lupénky pomáhá léčit především ultrafialové záření (zejména UVB), i proto je pobyt na slunci žádoucí. Při vystavení slunečnímu svitu se oblasti s lupénkou hojí téměř samy a stačí přitom jen krátká doba, přibližně 30 minut denně. Nic se ale nesmí přehánět, spálení kůže totiž lupénce může naopak uškodit, obzvlášť pokud máte světlejší pleť.
Chránit kůži
Přestože sluneční záření psoriatické pokožce pomáhá, je potřeba ji před škodlivými účinky chránit opalovacím krémem. Ideální je vystavovat se slunci v dopoledních hodinách nebo později po 15. hodině. Důležité také je chránit pokožku před vysušením.
Koupání a vlhko
Slaná mořská voda na kožní potíže pomáhá odjakživa, odstraňuje šupinatou kůži a zmírňuje příznaky lupénky. Pozor ale na vysušení pokožky! To může způsobit i voda z bazénu, která bývá obvykle chlorovaná. Nezapomeňte na omytí kůže v čisté vodě ze sprchy a důkladnou hydrataci kůže. Lupénce obecně také spíše prospívá sucho - proto na dovolenou (zvlášť v teplých krajích) volte volné a prodyšné oblečení, které dobře odvádí pot.
Psoriáza se může objevit v jakémkoliv věku, ale nejčastěji se objevuje mezi 20.-30. rokem, tzv. I. typ, nebo mezi 50.-60. rokem, II. nebo pozdní typ. Provokačními faktory mohou být infekce, velmi často streptokoková angína nebo infekce horních dýchacích cest, stres, nasazení nových léků a podle některých autorů i kouření.
Udržet lupénku v klidu před dovolenou
Užít si volno znamená zapomenout doma stres, proto je vhodné mít před odjezdem na dovolenou lupénku pod kontrolou. Současná medicína skýtá širokou škálu možností od lokání terapie po systémovou biosimilární či biologickou léčbu a není nic lepšího než si užít relax naplno a bez bolesti a svědění.
Zdroj: MaVePR
Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz