Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



JAKOU BARVU MÁ (VÁŠ) STRES?



Doba, ve které žijeme, je označována za stresující, zrychlenou s důrazem na výkon, odosobněnou. Už to, že slovo STRES na nás číhá ze všech stran: z novinových titulků, z lékařských zpráv, z debat v televizi, nás utvrzuje v přesvědčení, že je všudypřítomný, tudíž nevyhnutelný i pro náš život. Také se ale stal jakýmsi zaklínadlem: „Nemohu, nestíhám, onemocněl jsem..., protože jsem ve stresu"! Výmluva? Nebo tomu opravdu věříme? Propadáme? Jakou dávkou nezdravého stresu (distresu) skutečně trpíme? Je riziko tak vysoké, že nám hrozí deprese nebo zdravotní komplikace? Opakující se stresové situace vedou k rozvoji syndromu vyhoření.

Se syndromem vyhoření se potýkají lidé, kteří mají velkou profesní či společenskou zodpovědnost a v práci jsou na ně kladeny vysoké nároky. Trpí chronickým stresem, protože se jim nedaří naplňovat své ambice, požadavky nadřízených a nezvládají nastavené pracovní tempo. Projeví se to časem ztrátou zájmu o profesi, klienty, rodinu, přátele... Výkon poklesne spolu se zájmem a objeví se psychické a fyzické potíže. Velmi citlivou skupinou jsou pomáhající profese, mezi které patří i lékárníci a farmaceutičtí asistenti.

Do vínku nám byla dána řeč a výřečnost, abychom vyjádřili a komunikovali, co prožíváme, co cítíme, jaké máme obavy a radosti během dne. Často se ale pocity a duševní rozpoložení jednoduše nedají slovy popsat. Diagnostika stresu a syndromu vyhoření je komplexní a dlouhodobý proces. A kde SLOVA nestačí, mohou přispěchat na pomoc BARVY. Přesněji řečeno: slovům, stavům a pocitům se přiřadí barvy, které se vám pod nimi vybaví. Takový „barevný" test jsme pro vás připravili na Educommu ve spolupráci se společností Engage Hill, která se zabývá výzkumem lidského chování. 

Zeptali jsme se MUDr. Filipa Brodana, ředitele společnosti Engage Hill, kde jsou kořeny barvově objektové analýzy a jak s touto diagnostikou pracovat? 

1. Pane doktore, jak jste se dostal k analýze stresu na základě barevného výběru? Řeknete nám něco o metodice?

CA Method jsem poprvé vyzkoušel během svého studia medicíny a díky této zkušenosti jsem se začal o metodu více zajímat. Nakonec se stala nedílnou součástí mojí práce. Základem metody je sběr informací o prožitcích dotazovaných k předkládaným tématům. Dotazovaní reagují na podnětová slova (témata) přiřazováním barev.

Právě kombinace slov a barev během diagnostiky zaručuje stimulaci obou mozkových hemisfér dotazovaného. Proto výsledek umožňuje zohlednit i jeho emoce. Samotný výpočet je postaven na statistickém porovnání individuálních odpovědí dotazovaného s odpověďmi desítek tisíců respondentů reprezentující populační vzorek. 

2. V čem tato diagnostika může testovanému pomoci? Asi rozpozná hlavní stresor, pozná míru svého stresu... Co ještě?

Výsledek dotazovanému ukáže nejen míru stresu a stresory, ale umožní mu porovnat se s běžnou populací. Při opakovaném měření umožňuje sledovat vývoj stresu v závislosti na změně situace. Je to podobné jako při pravidelném měření váhy nebo krevního tlaku.   

3. Test nezabere víc jak 5 až 7 minut, je to první orientační test? Dá se dál podle výsledků s klientem pracovat?

Výsledek může být ovlivněn současnou situací, a proto je třeba s ním pracovat jako se zpětnou vazbou reflektující aktuální stav. Déle trvající vysoké stresové napětí (3 měsíce a více) je již závažnější a nemělo by být ignorováno. Způsobuje rychlejší vyhoření a sníženou koncentraci se všemi důsledky a dopady na dotazovaného i jeho okolí.  

4. Může barevný test míry stresu, pokud by ho realizovali pracovníci jedné provozovny (lékárny) přispět k harmonizaci pracovního prostředí? 

 Ano, může. Pravidelný monitoring stresu identifikuje jeho příčiny a umožní včasnou cílenou reakci. Snížení stresového napětí se pozitivně projeví nejen na pracovní atmosféře, ale i na stabilizaci kolektivu a na zlepšení služeb klientům. Zejména v dnešní době zvýšené nejistoty je kontraproduktivní pracovníky stresovat více, než je nezbytné.

5. Jaké očekáváte výsledky u zaměstnanců lékáren, kteří jsou velmi křehkou profesní skupinou z pohledu rizika vzniku syndromu vyhoření? Testovali jste v minulosti jiné profesní skupiny?

 Očekávám zvýšený stres. Práce ve zdravotnictví je obecně spojována s vyšší mírou stresu. V posledních 3 měsících navíc přibyl strach spojený s šířením neznámého COVID-19. Zároveň si myslím, že společnost práci lékárníků a jejich nasazení v posledních měsících dostatečně nedoceňují.

Stres analyzujeme napříč obory, od výrobních závodů, přes služby, až po státní správu. Čím dál tím víc společností si uvědomuje negativní dopady stresu na pracovní výkon, nemocnost a fluktuaci zaměstnanců.

Děkuji za rozhovor

Chramst


PŘIZNEJTE BARVU!

PŘIŘAĎTE SVÝM PROBLÉMŮM A OBAVÁM BARVIČKY.

POJMENUJTE SVÁ STRESUJÍCÍ TÉMATA.

VYZKOUŠEJTE SI RYCHLÝ A ZAJÍMAVÝ TEST NA EDUCOMM.CZ

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME