Výsledky dotazníku Jak zlepšit pozici lékárníka ve společnosti?

aneb Zeptali jsme se studentů farmacie...

Spolek českých studentů farmacie (SČSF) zastupuje studenty farmacie a jeho úkolem je mimo jiné zjišťovat a prezentovat jejich názory. Proto během zimního zkouškového období zrealizoval SČSF průzkum mezi studenty, ve kterém se dotazoval na názory k situaci lékárenství v Čechách. Konkrétně se šetření soustředilo i na potenciální řešení této situace.

Prostřednictvím dotazníku jsme se zeptali studentů farmacie z Farmaceutické fakulty UK, jak vnímají pozici lékárníka ve společnosti a jak by ji podle nich bylo možné zlepšit. Na dotazník odpovědělo celkem 239 respondentů, přičemž z 97,5 % se jednalo o studenty farmacie a zbylé odpovědi poskytli studenti jiných zdravotnických oborů, nejčastěji zdravotnické bioanalytiky. Odpovědi byly nasbírány napříč všemi ročníky a procentuální rozložení bylo následující: 1. ročník (20,1 %), 2. ročník (22,6 %), 3. ročník (16,7 %), 4. ročník (17,6 %), 5. (18,8 %) a zbylých necelých 5 % tvořily odpovědi studentů postgraduálního studia a čerstvých absolventů.

Studenti/respondenti měli za úkol zhodnotit současnou pozici lékárníka ve společnosti známkami (1 = nejlepší až 5 = nejhorší).

Více než polovina respondentů ohodnotila pozici lékárníka ve společnosti jako průměrnou, tedy známkou 3.

Velmi zarážející je, že pouze 1,3 % respondentů vnímá a hodnotí postavení lékárníka za 1 (viz graf níže). Z výsledků však můžeme říct, že studenti nižších ročníků (1.- 3. ročníků) mají na situaci pozitivnější náhled než studenti vyšších ročníků (4-5. ročníků).  Lze se domnívat, že u studentů 5. ročníků může být odpověď výrazně ovlivněna zkušeností z povinné šestiměsíční praxe v lékárně.

Respondenti měli za úkol uvést odůvodnění svého hodnocení

U respondentů, kteří hodnotili pozici lékárníka ve společnosti známkou 1, převládaly názory: „Pacienti si práce lékárníků váží a vnímají je jako odborný zdravotnický personál, na který se obrací často s žádostí o radu a pomoc týkající se medikace a zdravotních potíží".

U hodnocení známky 2 se však již objevovaly argumenty: „Lékárník je pacienty často vnímaný jako prodavač".

Studenti, kteří pozici lékárníka ve společnosti hodnotí známkou 3 a výše, uvádí rozdílné odpovědi jako například:  „Někteří pacienti stále vnímají lékárníka jako vzdělaného zdravotníka, za kterým se přicházejí poradit dříve nežli k samotnému lékaři". Studenti se shodují, že je potřeba tento stav podpořit.

Na druhou stranu respondenti uvádí, že pozice lékárníka v laické veřejnosti je zhoršována přítomností řetězcových lékáren. Jako negativní aspekt studenti vnímají často umístění lékáren v blízkosti supermarketů, což podle respondentů snižuje prestiž lékárníků, kteří jsou díky tomu vnímáni jako pouzí obchodníci. Další negativní aspekt, nejen řetězců, je tlak na lékárníky ze strany provozovatelů lékárny z důvodů maximalizace profitu a klesajících cen za receptová léčiva. Lékárníci jsou tak nuceni pacientům nabízet preferované značky léčiv a doplňky stravy. Tyto praktiky mohou být vnímány na hraně lege artis a podle respondentů vzbuzují v pacientech nedůvěru v lékárníky.

Respondenti rovněž vnímají jako slabý článek postavení stavovské organizace České lékárnické komory, která by podle nich měla více hájit zájmy lékárníků při jednání se státními orgány. 

I když více než polovina respondentů hodnotí pozici lékárníka ve společnosti průměrně,

67,5 %  věří, že se situace v následujících letech zlepší.

Pro zvýšení prestiže povolání lékárníka respondenti uvádí, že by bylo dobré podpořit a propagovat konzultační činnosti v lékárnách. Pomoci by také mohlo rozšíření pravomocí, jako např. preskripce chronické medikace lékárníky či zavedení vakcinace do lékáren. Sjednocení doplatků za receptová léčiva v lékárnách by mohlo vést ke kompetici mezi lékárnami na základě odbornosti, nikoliv cen. Respondenti také uvádějí, že zavedení limitu počtu lékáren na jednoho provozovatele a zajištění stabilní legislativy by situaci výrazně zlepšily.

Studenti se shodují, že by bylo potřeba zavést účinná opatření proti reexportu léčiv. Podle nich by to mohlo vyřešit neustálé výpadky léčiv.

Zvýšit by se také měla podpora od stavovské organizace ČLnk, která by se měla zaměřit na propagaci pravomocí lékárníků mezi laickou veřejností. 

Všechny tyto kroky by mohly podle respondentů přispět ke zlepšení nynější situace v českém lékárenství.

Ilustrační foto: Designed by Racool_studio / Freepik

Infografika: Archiv SČSF