
35 procent firem v ČR nemůže obsadit volná pracovní místa
Společnost ManpowerGroup zveřejnila 10. března výsledky průzkumu Nedostatek talentů 2020, který je součástí globálního průzkumu Talent Shortage, jež je největší studií lidského kapitálu svého druhu.
"Normou se stalo něco nevídaného. Na trhu práce celosvětově panuje nervozita. Nedostatek talentů dosahuje rekordní míry, nezaměstnanost je nejnižší za několik desetiletí. Hlas „spotřebitele" - zaměstnance a uchazeče - je silnější, než kdy byl, a role firem je pod stále důkladnějším drobnohledem. Pro budoucnost potřebujeme nová řešení," říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.
Situace v České republice
35 % zaměstnavatelů v ČR nemůže dlouhodobě najít dostatek vhodných uchazečů. Z hlediska velikosti zaměstnavatele jsou rozdíly propastné. Největší problém mají velké firmy: 85 % českých zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci uvádí, že nemohou obsadit volná pracovní místa, u středně velkých firem (50-250 zaměstnanců) to je 74 % a u malých firem (10-49 zaměstnanců) 55 %. Nejmenší problém obsadit pracovní pozice (28 %) hlásí mikro firmy do 10 zaměstnanců. Globální průměr dosahuje rekordní úrovně za celou historii průzkumu od roku 2006 - 54 % firem se potýká s nedostatkem talentů, což je dáno zejména měnícími se strukturami pozic a novými potřebami dovedností.
Nejhůře obsaditelné pracovní pozice
Umělá inteligence se v oblasti automatizace rychleji rozvíjí, a technologie nově spíš definují, než nahrazují žádané pracovní pozice. Vysoká poptávka po obchodních zástupcích, marketingových specialistech, asistentkách a řidičích je dána stále se zvětšujícím objemem online prodeje a logistiky. Tyto pracovní pozice se však za posledních 10 let proměnily a proměňují se i nadále a zároveň si žádají nové dovednosti.
„Nedostatek vhodných talentů snižuje schopnost firem vyhovět zákazníkům, musí prodlužovat dodací lhůty svého zboží a služeb a zároveň se snižuje jejich produktivita a konkurenceschopnost," upozorňuje Jaroslava Rezlerová.
Co zaměstnanci chtějí?
Vyšší mzda, flexibilita a zajímavá práce: to je základ pro všechny. Každý zaměstnanec chce samozřejmě něco trochu jiného. Vliv na to má věk, pohlaví a etapa, ve které se v rámci své kariéry nachází.
„Talenti si mohou určovat podmínky a zaměstnavatelé musí poptávku přizpůsobit tak, aby odpovídala nabídce. Musí chápat potřeby a přání jednotlivců, aby mohli přivést, zaujmout a udržet ty nejlepší talenty. Když to uděláte správně a ideálně napoprvé, investice se vám vrátí a podaří se vám dlouhodobě udržet a rozvíjet ty správné talenty," říká Jaroslava Rezlerová.
Generace Z (věk 18-24): Nejdůležitější jsou peníze, a to zejména pro ženy
Generace Z je ambiciózní, dychtí po penězích a kariéře, a přesto mají muži a ženy odlišné touhy. Ženy zmiňují mzdu dvakrát častěji než svou další prioritu rozvoj dovedností, zatímco podle mužů jsou dovednosti a kariéra skoro stejně důležité jako mzda.
Mileniálové (věk 25-34): Pro ženy je flexibilita zásadní a pro muže příjemná
Mileniálové mají před sebou kariérní ultramaraton s nejistým datem odchodu do důchodu a v tomto dlouhém běhu kladou velký důraz na životní rovnováhu. Pro ženy je flexibilita nutností. O domácnost, děti nebo případně o nemocné rodiče se stále starají převážně ženy, přičemž se snaží zvládnout vše najednou. Pro ženy je flexibilita zkrátka zásadní, pro muže spíše jen příjemná.
Generace X (věk 35-54): Flexibilita = dobrý pocit
Pro muže je flexibilita stejně důležitá jako pro ženy. Chtějí flexibilní začátek a konec pracovní doby, možnost pracovat částečně na dálku a chtějí se podílet na rodičovské dovolené. V USA je 52 milionů pracujících rodičů, v EU je 65,4 milionu domácností s dětmi a zároveň narůstá objem péče o seniory. Z flexibility se pro obě pohlaví stává víc než jen podmínka pro duševní hygienu.
Baby Boomers (věk 55+): Milují leadery a týmy
Jednou z priorit je pro ně vedení a týmy. Šéf, pro něhož pracují, a lidé, s nimiž pracují, jsou pro ně velmi důležití. Starší zaměstnanci chtějí předat své zkušenosti; ti nad 65 let jsou nejvíce motivováni cílem. Učit se novým dovednostem je pro ně méně důležité. Členové této generace chtějí růst jako jednotlivci, nejen jako zaměstnanci.
Zdroj: komunikační agentura SETEVA
Více informací ZDE
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz