Průměrné měsíční výdaje Čechů na zdraví se pohybují okolo 500 Kč, tuto částku jsou ochotni zvýšit až na 1 000 Kč. Ukázal to průzkum Ipsos, který mapoval postoje Čechů k našemu zdravotnictví.

Z průzkumu dále vyplynulo, že si lidé uvědomují vysokou úroveň české zdravotní péče. Zároveň však více než polovina z nich vnímá potřebu změn. Největší problém spatřují v nedostatku lékařů a sester, dlouhých čekacích lhůtách a omezené dostupnosti některých specializovaných vyšetření. Otevřeni jsou dnes systému, který by ocenil péči o vlastní zdraví, třetina z nich by se nebránila ani platbám za služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Češi jsou otevřeni reformě i motivaci k prevenci

Výsledky průzkumu naznačují, že Češi začínají přemýšlet o reformě zdravotnictví jinak než v minulosti - více než polovina dotázaných by uvítala model, který by pacienty vedl k odpovědnějšímu přístupu k péči o své zdraví. 

„V otázce placení za služby nehrazené ze zdravotního pojištění je společnost rozdělena - třetina Čechů tuto možnost podporuje, stejný podíl ji naopak odmítá," komentuje výsledky průzkumu Jakub Malý, ředitel agentury Ipsos.

V průzkumu se silně projevil důraz na prevenci. Naprostá většina respondentů chápe její přínos a přikláněla by se k modelu, kdy by byli pacienti za preventivní péči odměňováni, případně penalizováni za její zanedbávání. Panuje také shoda na tom, že lékaři by měli pacienty aktivně zvát na preventivní prohlídky.

Velkou roli v podpoře prevence hrají i zaměstnavatelé, kteří nabízejí řadu preventivních programů v rámci zaměstnaneckých zdravotních benefitů.

 „Díky aktivitě zaměstnavatelů mají zaměstnanci k preventivním prohlídkám nebo třeba očkování jednodušší přístup a nemusí složitě zjišťovat, kdo a kde se může postarat o jejich zdraví. Právě složitá organizace a nedostatek kapacit řadu lidí od lepší péče o své zdraví odrazuje," upozorňuje viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. 

Podceňování prevence má navíc nejen zdravotní, ale i ekonomické dopady. Například očkování proti chřipce podstupuje v Česku jen 7 % populace, zatímco Světová zdravotnická populace doporučuje proočkovanost 75 %.

 „Neefektivní systém očkování proti chřipce českou ekonomiku stojí 27 miliard ročně," dodává Tomáš Prouza.

Inovativní léčba: lidé ji podporují, systém ale brzy přestane stíhat tempo inovací

Průzkum se zaměřil také na inovativní léky. „Dvě třetiny lidí si uvědomují jejich přínos, nejčastěji je spojují se zlepšením kvality a prodloužením života, lepší účinností nebo rychlejším návratem do společenského života," komentuje výsledky průzkumu David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Přestože 83 % Čechů očekává, že financování těchto léků zajistí zdravotní pojišťovny, část lidí je nyní otevřena možnosti spolufinancování. Dvě pětiny dotázaných by byly ochotny přispívat vyššími odvody na zdravotní pojištění nebo si připlatit za běžné léky do 1 000 korun, pokud to povede k lepší dostupnosti inovativní léčby.

David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, upozorňuje na specifickou obtíž českého zdravotnictví: „Systém zdravotního pojištění brzy přestane stíhat tempo inovací. Pravidla stanovení cen a úhrad nejsou připravena na možnosti dnešní medicíny, která již mnohdy nabízí personalizovaný přístup na míru konkrétním pacientům. Řešením je buď navýšení financí, nebo spíše efektivnější využití stávajících prostředků, podobně jako je tomu u léčiv. Ty jsou dnes z pohledu státu jednou z nejlépe regulovaných oblastí a tvoří dlouhodobě 17 % zdravotnického rozpočtu."

Z průzkumu vyplynula též jedna kuriozita, a to že lidé často vnímají zdravotnictví jako bezplatné, přestože si ho fakticky hradí nejen prostřednictvím vlastního zdravotního pojištění, ale také odvody, které za ně platí zaměstnavatelé.

Podle politoložky Evy Lebedové z Univerzity Palackého v Olomouci by téma reformy zdravotnictví mohlo být pro politiky příležitostí.

„Je překvapivé, že většina Čechů reformu zdravotnictví vnímá jako nutnou. Možná nazrál čas na odbornou diskusi o potřebných změnách," komentuje výsledky průzkumu.

Zdravotnictví je tradičně vnímáno jako citlivé téma, které může voliče rozdělovat, proto se mu politici v předvolebním období spíše vyhýbají. Přesto výsledky průzkumu naznačují, že veřejnost začíná být na debatu o změnách připravena.

Zdroj: Tisková zpráva AIFP