
Podzimní plískanice a „nevlídno" jsou tady, slunce ubývá a deštivých dnů přibývá. To všechno znamená větší nápor na imunitu, v těchto dnech tak často skloňované téma. Do letošního podzimu navíc ještě vpadla pandemie koronaviru a ani období chřipek není daleko. Naše zdraví a zdraví našich zákazníků je tedy ohroženo. Proto je nutné posílit obranyschopnost, jak jen to jde.
Dovolte nám připomenout často opakovaná doporučení:
Pohyb = základní pravidlo pro každého v každém věku. Nezáleží přitom vůbec na aktuální kondici, každá procházka se počítá.
Myslet pozitivně a dostatečně spát. Spánek je důležitý pro celkovou regeneraci a ozdravné procesy v organizmu. Jeho nedostatek dokonce může snížit aktivitu imunitních buněk a zhoršit tak obranyschopnost.
Kvalitní jídlo. Dostatek ovoce a zeleniny, přísun kvalitních živočišných a rostlinných bílkovin, dostatečný pitný režim a vyhýbání se prozánětlivým potravinám by mělo být standardem. Nejméně 2x týdně by se v jídelníčku měly objevit tučné mořské ryby.
A v neposlední řadě by se měl doplňovat vitamin D. Vitamin D ovlivňuje mnoho různých procesů v organizmu, například je zásadní v prevenci vzniku různých onemocnění včetně infekcí, snižuje hladinu zánětlivých látek v krvi a posiluje pevnost kostí. Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100-125 nmol/l (pozn. hodnoty 50 nmol/l se v průměru dosáhne při denní dietární dávce 20-25 µg vitaminu D asi za 11 týdnů). Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Starší osoby, chronicky a onkologicky nemocní nebo obézní mají ale potřebu vyšší. Tyto dávky je přitom nereálné splnit pouhým jídelníčkem nebo pobytem na slunci. Museli bychom totiž sníst každý den 200 g lososa a 200 g ementálu, nebo 300 g sardinek a kilo másla. Jedinou možností proto je doplnit vitamin D do těla jinak.
Jedním z produktů, který obsahuje hodně vitaminu D, je rybí olej Möller's, který se vyrábí z tresčích jater. Navíc je kromě toho bohatý i na zdraví prospěšné omega-3 mastné kyseliny. Doporučená denní dávka je 1 lžička rybího oleje norské značky Möller's. Nejen, že skvěle chutná (např. v citrónové variantě), ale je k dostání i v několika verzích, tělu dodá jedna lžička oleje přibližně 10 µg vitaminu D, což je 200 % referenční hodnoty příjmu (RHP). Doporučená denní dávka je však pro dospělé osoby stanovena na 15-20 µg/den. Více na www.mollersomega3.cz.
Intervenční studie SZÚ sleduje zvýšení omega-3 mastných kyselin v těle člověka
V listopadu 2019 zahájilo CZVP SZÚ nerandomizovanou intervenční studii na 28 vlastních zaměstnancích. Studie měla dokázat možnost zvýšení obsahu omega-3 mastných kyselin (EPA, DHA) v membránách červených krvinek. Po dobu 4 měsíců vybraní jedinci přijímali cca 2 g EPA a DHA denně v podobě triglyceridů rybího oleje Möller's. Předpokládalo se, že se zlepší parametry tzv. Omega 3 indexu (O3I), které byly stanoveny na počátku studie.
Omega 3 index je poměr sumy omega-3 mastných kyselin vůči všem významným mastným kyselinám v krvi, rozhoduje o zdravotní funkčnosti buněčných membrán.
Popisuje poměr sumy kys. Eicosapentaenové (EPA), (+ docosapentaenové-DPA), docosahexaenové (DHA) vůči sumě všech významných mastných kyselin. Hodnota větší než 8 je dobrá, hodnota větší než 4 a menší než 8 je již riziková, hodnota pod 4 je nedostatečná. Optimální hodnota se udává okolo 10.
Omega-3 mastné kyseliny mají významný vztah k řadě civilizačních onemocnění (např. ke kardiovaskulárním onemocněním, onemocněním kloubů, svalů, kůže, ale i k mozkovým funkcím, včetně souvislosti s depresemi atd.). V principu se účastní procesů spojených s chronickými záněty. Ty jsou podstatou řady chorobných procesů v těle. K provedení studie byl vybrán právě rybí olej značky Möllers, který je vyroben z tresčích jater norských tresek. Do studie ho věnovala společnost Orkla Foods Česko a Slovensko. Podobné intervence, např. v tomto roce v USA, dokázaly, že se parametry O3I mohou po užívání zdroje omega 3 např. rybího oleje prokazatelně zlepšit a přispět tak k prevenci a ochraně zdraví. Bude to fungovat i v ČR?1
O co se jedná a proč právě Omega 3 index?
Testem z kapky krve lze zjistit, jaké složení mastných kyselin mají buněčné membrány. Druhy mastných kyselin, které přijímáme v dietě, jakou součást tuků. Rozhodují o tom, jestli buňky (a tedy i celý organismus) budou fungovat správně. Omega 3 index je poměr vybraných mastných kyselin (těch ze skupiny omega-3) vůči všem ostatním mastným kyselinám. Jeho hodnota může souviset s předpovědí zdravotního rizika vzniku řady civilizačních onemocnění, především na podkladě chronického zánětu o čemž jsme informovali výše.1
Z čeho studie vycházela a jaký byl její cíl?
Dle průběžných dat, které SZÚ od loňského roku sesbíralo vyplývá, že v buněčných stěnách buněk těla české populace není optimální zastoupení mastných kyselin. Soudě podle výsledků hodnot Omega 3 indexu, ale i dalších parametrů. Cílem studie bylo sledovat změny v obsahu a poměru mastných kyselin v krvi u vybrané skupiny osob, kterým byla podávána dávka 10 ml rybího oleje Möllers (2 g EPA a DHA) denně po dobu 4 měsíců, a to minimálně 5x týdně. Současně byly stanovovány i další ukazatele z krve (např. celkový cholesterol, HDL a LDL cholesterol, triacylglyceridy), u nichž byla dobře popsána zdravotní korelace s omega 3 indexem a dalšími parametry.2
Intervenční studie v prvních závěrech potvrdila, že se u většiny členů kohorty zvýšil Omega 3 index nad hodnotu 8,0 za 16 týdnů. Z "rizikové střední hodnoty" 5,2 naměřené v polovině listopadu 2019 se dostala v polovině března 2020 na střední hodnotu 9,2. Ta je považována za zdravotně doporučenou. Závěr je tedy zřejmý: rybí olej Möller's s obsahem 2 g EPA a DHA na den zlepšil zastoupení žádoucích mastných kyselin ve stěnách buněk (měřeno metodou suchých krevních skvrn). 2
Po ukončení intervenční studie s rybím olejem z tresčích jater došlo překvapivě rychle ke snížení hodnot Omega 3 indexu
Po ukončení intervence se část kohorty rozhodla vysadit dávku rybího oleje. Po 4 týdnech bez denní dávky byla změřena změna hodnoty Omega 3 indexu po vysazení dávky. Životní styl osob byl zachován, jako při intervenční studii. Výsledek hodně překvapil. Hodnoty Omega 3 indexu se začaly rychle snižovat. 85 % respondentů bez rybího oleje měla po měsíci hodnoty indexu pod 8,0. Průměrná hodnota indexu klesla z hodnoty 9,4 na 7,0 (obr. 2).
Výsledek naznačuje, že bez pravidelného přívodu EPA a DHA dochází k rychlému poklesu Omega 3 indexu, tedy i obsahu cenných omega-3 mastných kyselin ve stěnách buněk. Dieta vyžaduje pravidelný přísun omega 3 mastných kyselin EPA a DHA. Již za 4 týdny vedly ke snížení hodnot.2
Poměr mezi kys. arachidonovou (AA) a eicosapentaenovou (EPA) kyselinou se po měsíci bez dávky 2 g EPA+DHA také rychle zhoršil
Po měsíci vysazení dávky rybího oleje z tresčích jater se nežádoucím způsobem zvýšila také střední hodnota poměru AA/EPA a dostala se tak prakticky na hodnotu před intervencí (obr. 3). Byl to nejrychleji se zhoršující parametr ze všech 7 měřených ukazatelů. Tento poměr (AA/EPA, <5) často nazýváme "rovnováha lokálních hormonů", které na buněčné membráně hrají roli při tvorbě látek zvaných eicosanoidy, které vedou k tvorbě signálních proteinů, cytokinů, ovlivňujících zánět.
Zdá se, že vysazení přívodu EPA rychle mění situaci v tvorbě lokálních hormonů, a tím ovlivňuje dynamiku chronických zánětů na úrovni buněčné membrány. Měření se opírá o stanovení v membránách erytrocytů, metodou suché krevní skvrny (RBS). I toto je velmi zajímavé zjištění podporující vhodnost pravidelného přívodu omega-3 mastných kyselin dietou pro zdraví.2
Vztahy mezi Omega 3 Indexem a poměrem AA/EPA vysvětluje obrázek č. 4:
Závěr
V intervenční studii provedené SZU v letech 2019-2020 se mj. sledovala hodnota Omega 3 indexu stanoveného z krevní kapky. S dávkováním 2 g EPA a DHA z rybího oleje z tresčích jater Möllers (s citronovou příchutí) se po 4 měsících dosáhlo u pokusné kohorty parametrů hodnot Omega 3 indexu střední hodnoty 9,1 - tedy prakticky téměř optimální hodnoty. Za optimální rozmezí hodnot se považuje hodnota 8 - 12 a tohoto rozmezí dosáhlo 82 % participantů. Po vysazení dávkování se u části respondentů i nadále sledovaly změny v hodnotě Omega 3 indexu. Již po měsíci se střední hodnota Omega 3 indexu ve skupině respondentů snížila na 7,0 a za dva měsíce na 6,8. To jsou již hodnoty pod doporučenou hranici rizika. Na doprovodném grafu (obr. 5) se můžete seznámit s výsledky měření (standardní DBS erytrocyty).
Závěr je vcelku zřetelný. Zkoumaná skupina zdravotníků měla po vysazení dávek rybího oleje z tresčích jater již po měsíci zhoršené parametry Omega 3 indexu a za další měsíc se parametry zhoršily ještě více. Obvyklá česká dieta zkoumané skupiny není schopná bez úpravy jídelníčku o tučné ryby (2-3x týdně) nebo bez dotace rybího oleje v dietě, dosáhnout parametrů Omega 3 indexu nad obecně doporučenou hodnotu vyšší než 8,0. Za optimum se obvykle doporučuje hodnota 8,0 -12,0, se středem 10,0.
Deficit v EPA a DHA je spojován s řadou rozvoje a prevence chronických onemocnění, včetně zvýšené celkové úmrtnosti, fatálními i nefatálními kardiovaskulárními příhodami, cévními mozkovými příhodami, zhoršenými kognitivními schopnostmi, předčasnými porody, perinatální úmrtností a dalšími zdravotními problémy.2
Zdroje:
1. http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/omega-3-a-zdravi
2. https://www.facebook.com/omega3indexintervencnistudieszu
Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Mgr. Svatava Bischofová, Ph.D., Ing. Helena Pernicová, Ing. Zuzana Měřínská, Ph.D., RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D. a kol. Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdravotní ústav, Brno
Úvodní ilustrační foto: Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels
INZERCE
Česko se podruhé umístilo na prvním místě v pilíři Zdraví a bezpečnost Indexu prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Evropa v datech a Česká spořitelna. Stejně jako v předešlém roce se mezi silné stránky Česka řadí velmi silná kyberbezpečnost a dostupná lékařská péče. Posun zaznamenalo Polsko, které od minulého ročníku poskočilo ze čtvrté pozice na druhou příčku. Od minulého roku můžeme pro Česko pozorovat posun o dvě příčky v dostupnosti lékařské péče. Ale umístění ve statistice „naděje na dožití ve zdraví“ není zase tak příznivé - Česko se zde propadlo z 13. na 15. místo, přestože samotná hranice let prožitých ve zdraví v ČR vzrostla (z 61,8 na 62 let). Trend je nadále nepříznivý – Češi tráví zbytečně velkou část života v nemoci. Více na Indexprosperity.cz
Pravidla pro předepisování léčivých přípravků s obsahem psilocybinu v České republice jsou platná od 1. ledna 2026 a jsou stanovena novým nařízením vlády a novelou vyhlášky o předepisování léčiv. Psilocybin budou smět předepisovat pouze psychiatři nebo lékaři s nástavbovou specializací v psychoterapii pro léčbu farmakorezistentní deprese a souvisejících stavů, a to s přísnými limity: 75 mg/měsíc (max. 35 mg/dávka, 3x měsíčně), vždy s minimálně 4-6hodinovým dohledem. Tato úprava zavádí léčebné využití psilocybinu pomocí individuálně připravovaných léčivých přípravků (IPLP) a doplňuje legislativu. Indikace pro užívání je: farmakorezistentní deprese, deprese spojené s onkologickým onemocněním a jiné závažné stavy. Zavádění syntetického psilocybinu se bude řídit doporučenými postupy, které připravila Psychiatrická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně.
Národní linka pro odvykání 800 350 000 spouští od prosince videokonzultace. Reaguje tím na rostoucí poptávku po distančním poradenství. Videohovory přinesou osobnější kontakt odborníků s lidmi, kteří chtějí skoncovat s kouřením či jinou závislostí, i s jejich rodinnými příslušníky a blízkými. Klasické telefonické hovory budou samozřejmě zachovány. Videokonzultace budou v první fázi sloužit především jako úvodní setkání s klientem, během něhož konzultant vyhodnotí situaci, motivaci a potřeby. Na základě tohoto zhodnocení bude další spolupráce pokračovat standardním způsobem. Klient si videokonzultaci rezervuje přes web chciodvykat.cz nebo telefonicky na čísle 800 350 000.