Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



JAK PŘISPĚT K POSÍLENÍ IMUNITY A PREVENCI CHRONICKÝCH ZÁNĚTŮ V TĚLE NEJEN NA PODZIM



Podzimní plískanice a „nevlídno" jsou tady, slunce ubývá a deštivých dnů přibývá. To všechno znamená větší nápor na imunitu, v těchto dnech tak často skloňované téma. Do letošního podzimu navíc ještě vpadla pandemie koronaviru a ani období chřipek není daleko. Naše zdraví a zdraví našich zákazníků je tedy ohroženo. Proto je nutné posílit obranyschopnost, jak jen to jde.

Dovolte nám připomenout často opakovaná doporučení:

Pohyb = základní pravidlo pro každého v každém věku. Nezáleží přitom vůbec na aktuální kondici, každá procházka se počítá.

Myslet pozitivně a dostatečně spát. Spánek je důležitý pro celkovou regeneraci a ozdravné procesy v organizmu. Jeho nedostatek dokonce může snížit aktivitu imunitních buněk a zhoršit tak obranyschopnost.

Kvalitní jídlo. Dostatek ovoce a zeleniny, přísun kvalitních živočišných a rostlinných bílkovin, dostatečný pitný režim a vyhýbání se prozánětlivým potravinám by mělo být standardem. Nejméně 2x týdně by se v jídelníčku měly objevit tučné mořské ryby.

A v neposlední řadě by se měl doplňovat vitamin D. Vitamin D ovlivňuje mnoho různých procesů v organizmu, například je zásadní v prevenci vzniku různých onemocnění včetně infekcí, snižuje hladinu zánětlivých látek v krvi a posiluje pevnost kostí. Podle nejnovějších výzkumů se pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, doporučuje mít hladinu vitaminu D 100-125 nmol/l (pozn. hodnoty 50 nmol/l se v průměru dosáhne při denní dietární dávce 20-25 µg vitaminu D asi za 11 týdnů). Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Starší osoby, chronicky a onkologicky nemocní nebo obézní mají ale potřebu vyšší. Tyto dávky je přitom nereálné splnit pouhým jídelníčkem nebo pobytem na slunci. Museli bychom totiž sníst každý den 200 g lososa a 200 g ementálu, nebo 300 g sardinek a kilo másla. Jedinou možností proto je doplnit vitamin D do těla jinak.

Jedním z produktů, který obsahuje hodně vitaminu D, je rybí olej Möller's, který se vyrábí z tresčích jater. Navíc je kromě toho bohatý i na zdraví prospěšné omega-3 mastné kyseliny. Doporučená denní dávka je 1 lžička rybího oleje norské značky Möller's. Nejen, že skvěle chutná (např. v citrónové variantě), ale je k dostání i v několika verzích, tělu dodá jedna lžička oleje přibližně 10 µg vitaminu D, což je 200 % referenční hodnoty příjmu (RHP). Doporučená denní dávka je však pro dospělé osoby stanovena na 15-20 µg/den. Více na www.mollersomega3.cz

Intervenční studie SZÚ sleduje zvýšení omega-3 mastných kyselin v těle člověka

V listopadu 2019 zahájilo CZVP SZÚ nerandomizovanou intervenční studii na 28 vlastních zaměstnancích. Studie měla dokázat možnost zvýšení obsahu omega-3 mastných kyselin (EPA, DHA) v membránách červených krvinek. Po dobu 4 měsíců vybraní jedinci přijímali cca 2 g EPA a DHA denně v podobě triglyceridů rybího oleje Möller's. Předpokládalo se, že se zlepší parametry tzv. Omega 3 indexu (O3I), které byly stanoveny na počátku studie.

Omega 3 index je poměr sumy omega-3 mastných kyselin vůči všem významným mastným kyselinám v krvi, rozhoduje o zdravotní funkčnosti buněčných membrán.

Popisuje poměr sumy kys. Eicosapentaenové (EPA), (+ docosapentaenové-DPA), docosahexaenové (DHA) vůči sumě všech významných mastných kyselin. Hodnota větší než 8 je dobrá, hodnota větší než 4 a menší než 8 je již riziková, hodnota pod 4 je nedostatečná. Optimální hodnota se udává okolo 10.


Omega-3 mastné kyseliny mají významný vztah k řadě civilizačních onemocnění (např. ke kardiovaskulárním onemocněním, onemocněním kloubů, svalů, kůže, ale i k mozkovým funkcím, včetně souvislosti s depresemi atd.). V principu se účastní procesů spojených s chronickými záněty. Ty jsou podstatou řady chorobných procesů v těle. K provedení studie byl vybrán právě rybí olej značky Möllers, který je vyroben z tresčích jater norských tresek. Do studie ho věnovala společnost Orkla Foods Česko a Slovensko. Podobné intervence, např. v tomto roce v USA, dokázaly, že se parametry O3I mohou po užívání zdroje omega 3 např. rybího oleje prokazatelně zlepšit a přispět tak k prevenci a ochraně zdraví. Bude to fungovat i v ČR?1


O co se jedná a proč právě Omega 3 index?

Testem z kapky krve lze zjistit, jaké složení mastných kyselin mají buněčné membrány. Druhy mastných kyselin, které přijímáme v dietě, jakou součást tuků. Rozhodují o tom, jestli buňky (a tedy i celý organismus) budou fungovat správně. Omega 3 index je poměr vybraných mastných kyselin (těch ze skupiny omega-3) vůči všem ostatním mastným kyselinám. Jeho hodnota může souviset s předpovědí zdravotního rizika vzniku řady civilizačních onemocnění, především na podkladě chronického zánětu o čemž jsme informovali výše.1

Z čeho studie vycházela a jaký byl její cíl?

Dle průběžných dat, které SZÚ od loňského roku sesbíralo vyplývá, že v buněčných stěnách buněk těla české populace není optimální zastoupení mastných kyselin. Soudě podle výsledků hodnot Omega 3 indexu, ale i dalších parametrů. Cílem studie bylo sledovat změny v obsahu a poměru mastných kyselin v krvi u vybrané skupiny osob, kterým byla podávána dávka 10 ml rybího oleje Möllers (2 g EPA a DHA) denně po dobu 4 měsíců, a to minimálně 5x týdně. Současně byly stanovovány i další ukazatele z krve (např. celkový cholesterol, HDL a LDL cholesterol, triacylglyceridy), u nichž byla dobře popsána zdravotní korelace s omega 3 indexem a dalšími parametry.2

Intervenční studie v prvních závěrech potvrdila, že se u většiny členů kohorty zvýšil Omega 3 index nad hodnotu 8,0 za 16 týdnů. Z "rizikové střední hodnoty" 5,2 naměřené v polovině listopadu 2019 se dostala v polovině března 2020 na střední hodnotu 9,2. Ta je považována za zdravotně doporučenou. Závěr je tedy zřejmý: rybí olej Möller's s obsahem 2 g EPA a DHA na den zlepšil zastoupení žádoucích mastných kyselin ve stěnách buněk (měřeno metodou suchých krevních skvrn). 2

Po ukončení intervenční studie s rybím olejem z tresčích jater došlo překvapivě rychle ke snížení hodnot Omega 3 indexu

Po ukončení intervence se část kohorty rozhodla vysadit dávku rybího oleje. Po 4 týdnech bez denní dávky byla změřena změna hodnoty Omega 3 indexu po vysazení dávky. Životní styl osob byl zachován, jako při intervenční studii. Výsledek hodně překvapil. Hodnoty Omega 3 indexu se začaly rychle snižovat. 85 % respondentů bez rybího oleje měla po měsíci hodnoty indexu pod 8,0. Průměrná hodnota indexu klesla z hodnoty 9,4 na 7,0 (obr. 2).

Výsledek naznačuje, že bez pravidelného přívodu EPA a DHA dochází k rychlému poklesu Omega 3 indexu, tedy i obsahu cenných omega-3 mastných kyselin ve stěnách buněk. Dieta vyžaduje pravidelný přísun omega 3 mastných kyselin EPA a DHA. Již za 4 týdny vedly ke snížení hodnot.2

Poměr mezi kys. arachidonovou (AA) a eicosapentaenovou (EPA) kyselinou se po měsíci bez dávky 2 g EPA+DHA také rychle zhoršil

Po měsíci vysazení dávky rybího oleje z tresčích jater se nežádoucím způsobem zvýšila také střední hodnota poměru AA/EPA a dostala se tak prakticky na hodnotu před intervencí (obr. 3). Byl to nejrychleji se zhoršující parametr ze všech 7 měřených ukazatelů. Tento poměr (AA/EPA, <5) často nazýváme "rovnováha lokálních hormonů", které na buněčné membráně hrají roli při tvorbě látek zvaných eicosanoidy, které vedou k tvorbě signálních proteinů, cytokinů, ovlivňujících zánět.

Zdá se, že vysazení přívodu EPA rychle mění situaci v tvorbě lokálních hormonů, a tím ovlivňuje dynamiku chronických zánětů na úrovni buněčné membrány. Měření se opírá o stanovení v membránách erytrocytů, metodou suché krevní skvrny (RBS). I toto je velmi zajímavé zjištění podporující vhodnost pravidelného přívodu omega-3 mastných kyselin dietou pro zdraví.2

Vztahy mezi Omega 3 Indexem a poměrem AA/EPA vysvětluje obrázek č. 4:

Závěr 

V intervenční studii provedené SZU v letech 2019-2020 se mj. sledovala hodnota Omega 3 indexu stanoveného z krevní kapky. S dávkováním 2 g EPA a DHA z rybího oleje z tresčích jater Möllers (s citronovou příchutí) se po 4 měsících dosáhlo u pokusné kohorty parametrů hodnot Omega 3 indexu střední hodnoty 9,1 - tedy prakticky téměř optimální hodnoty. Za optimální rozmezí hodnot se považuje hodnota 8 - 12 a tohoto rozmezí dosáhlo 82 % participantů. Po vysazení dávkování se u části respondentů i nadále sledovaly změny v hodnotě Omega 3 indexu. Již po měsíci se střední hodnota Omega 3 indexu ve skupině respondentů snížila na 7,0 a za dva měsíce na 6,8. To jsou již hodnoty pod doporučenou hranici rizika. Na doprovodném grafu (obr. 5) se můžete seznámit s výsledky měření (standardní DBS erytrocyty).

Závěr je vcelku zřetelný. Zkoumaná skupina zdravotníků měla po vysazení dávek rybího oleje z tresčích jater již po měsíci zhoršené parametry Omega 3 indexu a za další měsíc se parametry zhoršily ještě více. Obvyklá česká dieta zkoumané skupiny není schopná bez úpravy jídelníčku o tučné ryby (2-3x týdně) nebo bez dotace rybího oleje v dietě, dosáhnout parametrů Omega 3 indexu nad obecně doporučenou hodnotu vyšší než 8,0. Za optimum se obvykle doporučuje hodnota 8,0 -12,0, se středem 10,0.

Deficit v EPA a DHA je spojován s řadou rozvoje a prevence chronických onemocnění, včetně zvýšené celkové úmrtnosti, fatálními i nefatálními kardiovaskulárními příhodami, cévními mozkovými příhodami, zhoršenými kognitivními schopnostmi, předčasnými porody, perinatální úmrtností a dalšími zdravotními problémy.2

Zdroje:

1. http://www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/omega-3-a-zdravi

2. https://www.facebook.com/omega3indexintervencnistudieszu

Prof. MVDr. Jiří Ruprich, CSc., Mgr. Svatava Bischofová, Ph.D., Ing. Helena Pernicová, Ing. Zuzana Měřínská, Ph.D., RNDr. Irena Řehůřková, Ph.D. a kol. Centrum zdraví, výživy a potravin, Státní zdravotní ústav, Brno

Úvodní ilustrační foto: Fotografie od uživatele Andrea Piacquadio ze služby Pexels


INZERCE

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME