Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



JAK POMOCI OČÍM UNAVENÝM OD MODRÉHO SVĚTLA?



Práci na počítači se dnes už nejspíše nevyhneme. Pokud ale u smartphonu, u počítače či sledováním televize trávíme i volný čas, vystavujeme se opravdu velkému množství modrého světla. Jeho vysoké dávky škodí i dětem, které moderní technologie využívají již v raném věku a jejichž oči jsou citlivější.

Průměrně strávíme aktivitou u našich smartphonů 3 hodiny a 15 minut denně. To dělá neuvěřitelných 49,5 dne v roce! Připočtěte k tomu čas na počítači v práci, ve volném čase a sledování televize a zkuste se zamyslet, zda množství modrého světla již není příliš vysoká.

Známým negativním vlivem je zvyšování hladiny melaninu. „Hormon melanin navozuje pocit únavy a pomáhá nám nejenom večer lépe usnout, ale ráno se nám i lépe vstává," vysvětluje Ing. Bohumil Hlavatý, výkonný ředitel České a slovenské asociace pro speciální potraviny, a dodává: „Vysoké vystavení modrému světlu má zásadní vliv na náš denní biologický rytmus. Nesmíme však zapomenout podotknout, že modré světlo je obsaženo i v denním světle. Proto s ním naše tělo dokáže pracovat. Problémem je jeho současná nadmíra a také vysoké vystavení ve večerních hodinách, které pak negativně ovlivňuje náš rytmus."

Vysoká expozice modrému světlu však může poškodit i naše oči. Buňky ve středu naší sítnice jsou ničené a vliv má i na makulární degeneraci, která může vést až ke ztrátě zraku. Naše oči jsou velmi komplexní orgán, který se snaží, aby bylo přijaté světlo bezpečně absorbováno, ale přijímat modré světlo je pro naše oči mnohem náročnější. Díky své intenzitě proniká do oblasti žluté skvrny na oční sítnici, kde je největší hustota čípků, a tedy nejostřejší vidění. „Žlutá skvrna naší sítnice je bohatá na dva karotenoidy, lutein a zeaxanthin. Tyto antioxidanty pomáhají tělu filtrovat škodlivé světlo. V případě nízkého množství těchto antioxidantů může modré světlo poškodit buňky sítnicového nervu. Takto způsobené škody na našich očích jsou naneštěstí již nevratné," vysvětluje Ing. Bohumil Hlavatý.

Svým očím můžeme pomoci díky stravě obsahující vysoké množství antioxidantů luteinu a zaexanthinu. Množství stanovené studiemi jako optimální je 10 mg luteinu a 2 mg zaexanthinu denně. Toto množství získáme z 83 g špenátu či 125 g kapusty, které bychom měli sníst každý den. Další potraviny obsahující tyto antioxidanty bychom museli jíst v obrovských dávkách, abychom přijali potřebné množství těchto karotenoidů. Byl by to například 1 kg brokolice, 1 kg kukuřice, 20 vajec či 2 kg oliv. „Je možná překvapující, že na tyto antioxidanty jsou bohaté pouze zmíněné druhy zeleniny. Kromě nich jich obsahují vysoké množství žluté okvětní lístky měsíčku lékařského, z nichž se tyto antioxidanty získávají pro doplňky stravy podporující zdraví našich očí," doplňuje Ing. Bohumil Hlavatý.

Další cestou je samozřejmě omezení využívání modrého světla. Dnes si již u většiny smartphonů můžete nastavit časový limit na konkrétní aplikace. Telefony vám také mohou měřit čas strávený u přístroje s rozpisem aplikací. To může sloužit jako osobní zpětná vazba. Netrávíte nad přístroji opravdu příliš času? Pro ulehčení očím můžete vyzkoušet také tmavé prostředí na práci či aktivity v noci. Stejně jako různé filtry tlumí množství modrého světla, kterému jsme vystaveni. Na trhu existují i brýle obsahující filtr proti modrému světlu, podobný filtr hledejte i u kvalitních slunečních brýlí.

Zdroj: Double-U PR, s. r. o.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

DOPORUČUJEME