
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s vědci z Ústavu pro molekulární výzkum rakoviny na Univerzitě v Curychu objasnili mechanizmus, kterým bakterie Helicobacter pylori poškozuje DNA v buňkách žaludeční tkáně, a tím pravděpodobně přispívá ke vzniku nádorového onemocnění. Výsledky společného výzkumu byly publikovány minulý měsíc v časopise Nature Communications.
Jednou z nejrozšířenějších infekcí lidského organizmu je infekce žaludku patogenní bakterií Helicobacter pylori. Předpokládá se, že tímto patogenem je na světě nakažená každá druhá osoba. Helicobacter pylori, jako nenápadný nepřítel, může kolonizovat prostředí žaludku po desítky let bez toho, aby se u infikované osoby projevily jakékoliv příznaky onemocnění. Dlouhodobá infekce však může způsobit závažné poškození žaludeční tkáně a následná onemocnění žaludku, jakými jsou gastritida, vředová nemoc nebo rakovina. Infekce touto bakterií způsobuje nevratné změny výstelky žaludku tím, že v infikovaných buňkách spustí silnou obrannou zánětlivou reakci.
Pozorovací studie u lidí poprvé popsaly souvislost mezi infekcí lidským žaludečním patogenem Helicobacter pylori a rakovinou žaludku na počátku 90. let.1,2
Tento objev vedl ke kategorizaci H. pylori jako karcinogenu I. třídy (nejvyšší třídy) Světovou zdravotnickou organizací.
Výzkumný tým RNDr. Pavla Janščáka, CSc., který působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a zároveň v Ústavu pro molekulární výzkum rakoviny (Institute of Molecular Cancer Research) na Univerzitě v Curychu spolupracuje s týmem Anne Müller, detailně objasnil molekulární mechanismy toho, jak dochází v důsledku této přehnané obranné reakce k poškození DNA v infikovaných buňkách, což může vést až k rozvoji nádorového bujení.
Obrázek: Mechanizmus vzniku poškození DNA v buňkách epitelu žaludku infikovaného Helicobacter pylori (schématické znázornění). Autor: Zuzana Naščáková, Ústav molekulární genetiky AV ČR
„Zjištění, jakým způsobem Helicobacter pylori poškozuje genetickou informaci, odhaluje nové potenciální cíle léčby a diagnostiky nádorových onemocnění žaludku způsobených dlouhodobou bakteriální infekci," dodává členka výzkumného týmu RNDr. Jana Dobrovolná, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Odkaz na publikaci: Bauer, M., Nascakova, Z., Mihai, A. I., Cheng, P. F., Levesque, M. P., Lampart, S., Hurwitz, R., Pfannkuch, L., Dobrovolna, J., Jacobs, M., Bartfeld, S., Dohlman, A., Shen, X., Gall, A. A., Salama, N. R., Topfer, A., Weber, A., Meyer, T. F., Janscak, P., Muller, A. (2020). The ALPK1/TIFA/NF-kappaB axis links a bacterial carcinogen to R-loop-induced replication stress. Nat Commun, 11(1), 5117.
Reference:
1. Nomura, A. a kol. Infekce Helicobacter pylori a karcinom žaludku mezi japonskými Američany na Havaji. N. Engl. J. Med. 325 , 1132-1136 (1991).
2. Parsonnet, J. a kol. Infekce Helicobacter pylori a riziko karcinomu žaludku. N. Engl. J. Med. 325 , 1127-1131 (1991).
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.