
Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s vědci z Ústavu pro molekulární výzkum rakoviny na Univerzitě v Curychu objasnili mechanizmus, kterým bakterie Helicobacter pylori poškozuje DNA v buňkách žaludeční tkáně, a tím pravděpodobně přispívá ke vzniku nádorového onemocnění. Výsledky společného výzkumu byly publikovány minulý měsíc v časopise Nature Communications.
Jednou z nejrozšířenějších infekcí lidského organizmu je infekce žaludku patogenní bakterií Helicobacter pylori. Předpokládá se, že tímto patogenem je na světě nakažená každá druhá osoba. Helicobacter pylori, jako nenápadný nepřítel, může kolonizovat prostředí žaludku po desítky let bez toho, aby se u infikované osoby projevily jakékoliv příznaky onemocnění. Dlouhodobá infekce však může způsobit závažné poškození žaludeční tkáně a následná onemocnění žaludku, jakými jsou gastritida, vředová nemoc nebo rakovina. Infekce touto bakterií způsobuje nevratné změny výstelky žaludku tím, že v infikovaných buňkách spustí silnou obrannou zánětlivou reakci.
Pozorovací studie u lidí poprvé popsaly souvislost mezi infekcí lidským žaludečním patogenem Helicobacter pylori a rakovinou žaludku na počátku 90. let.1,2
Tento objev vedl ke kategorizaci H. pylori jako karcinogenu I. třídy (nejvyšší třídy) Světovou zdravotnickou organizací.
Výzkumný tým RNDr. Pavla Janščáka, CSc., který působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR a zároveň v Ústavu pro molekulární výzkum rakoviny (Institute of Molecular Cancer Research) na Univerzitě v Curychu spolupracuje s týmem Anne Müller, detailně objasnil molekulární mechanismy toho, jak dochází v důsledku této přehnané obranné reakce k poškození DNA v infikovaných buňkách, což může vést až k rozvoji nádorového bujení.
Obrázek: Mechanizmus vzniku poškození DNA v buňkách epitelu žaludku infikovaného Helicobacter pylori (schématické znázornění). Autor: Zuzana Naščáková, Ústav molekulární genetiky AV ČR
„Zjištění, jakým způsobem Helicobacter pylori poškozuje genetickou informaci, odhaluje nové potenciální cíle léčby a diagnostiky nádorových onemocnění žaludku způsobených dlouhodobou bakteriální infekci," dodává členka výzkumného týmu RNDr. Jana Dobrovolná, Ph.D. z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Odkaz na publikaci: Bauer, M., Nascakova, Z., Mihai, A. I., Cheng, P. F., Levesque, M. P., Lampart, S., Hurwitz, R., Pfannkuch, L., Dobrovolna, J., Jacobs, M., Bartfeld, S., Dohlman, A., Shen, X., Gall, A. A., Salama, N. R., Topfer, A., Weber, A., Meyer, T. F., Janscak, P., Muller, A. (2020). The ALPK1/TIFA/NF-kappaB axis links a bacterial carcinogen to R-loop-induced replication stress. Nat Commun, 11(1), 5117.
Reference:
1. Nomura, A. a kol. Infekce Helicobacter pylori a karcinom žaludku mezi japonskými Američany na Havaji. N. Engl. J. Med. 325 , 1132-1136 (1991).
2. Parsonnet, J. a kol. Infekce Helicobacter pylori a riziko karcinomu žaludku. N. Engl. J. Med. 325 , 1127-1131 (1991).
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz