
V těchto dietách je dostatek vlákniny, kyseliny listové, hořčíku, draslíku, vitaminu A, C a E i antioxidantů. Vegani ve svém jídelníčku nemají maso, odmítají ale i další potraviny produkované zvířaty: vejce, mléko apod. Vynechání produktů živočišného původu znamená, že je potřebné kontrolovat, zda organismus netrpí deficitem nebo nedostatkem pro lidské zdraví potřebných látek a myslet na doplnění některých složek stravy. Laboratorní vyšetření ukáže, zda dieta obsahuje všechny potřebné složky stravy.
„Právě zde mohou klinické laboratoře zásadně pomoci. Laboratorní vyšetření krve ukáže na možnou rozvíjející se poruchu metabolických dějů a oblasti nedostatku některých složek stravy. Mohou tak upozornit na problém včas a předejít tak důsledkům poškození zdraví. Kontrolní laboratorní vyšetření po dietní nápravě poté ukáže, zda nově zvolená skladba diety a přidané doplňky stravy situaci napravily a organismus má již vše potřebné," vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Laboratorní testy důležité pro vegany a vegetariány
K důležitým základním vyšetřením patří krevní obraz. Měří se počet červených krvinek, které přenášejí kyslík do tkání, jejich velikost, množství krevního barviva hemoglobinu, na které se váže kyslík, a další parametry. Nedostatečný příjem železa i bílkovin se projevuje anémií z nedostatku železa, která patří k nejčastějším hematologickým onemocněním. Na vině je nejen nedostatečný příjem, ale mohou to být i krevní ztráty, hlavně menstruace u žen, kdy v jednom cyklu dojde ke ztrátě 15-25 mg železa. Navenek se postupně objevují potíže jako je únava, slabost, točení hlavy či bolesti hlavy. Doplnění zásob železa v organismu vyžaduje nejen doplňování stravy železem, ale i dostatek proteinů a energetických zdrojů pro tvorbu hemoglobinu. Pokud by se tento stav včas neupravil, objeví se i dušnost, tj. pocit nedostatku vzduchu.
Krevní obraz ukazuje též počet bílých krvinek a podrobněji i tzv. diferenciální rozpočet bílých krvinek a jejich rozdělení na jednotlivé kategorie. Protože jednotlivé typy bílých krvinek mají specializované funkce, změny v jejich procentuálním zastoupení mohou ukázat na možné onemocnění - například bakteriální či virové infekce.
Ferritin, hladina železa a transferin
Hlavní funkcí bílkoviny ferritinu je uskladnění železa v organismu. Dostatečné množství ferritinu je zásadní pro dostatečnou tvorbu hemoglobinu, barviva červených krvinek, které váže kyslík a krvinky jej přenášejí do tkání.
„Snížení hladin ferritinu může vést k anemii z nedostatku železa a změnám v krevním obrazu," připomíná MUDr. Petr Podroužek.
Transferrin je protein, jehož funkcí je vázat železo a transportovat jej do buněk. Lze spočítat, do jaké míry je železo na tento transportní protein navázáno. Obě vyšetření odhalí až 95 % případů nedostatku železa, i pokud se ještě navenek neprojevil obtížemi pacienta.
Vitamin B12 - tento vitamin je nezbytný pro běžný metabolismus, syntézu DNA a obnovu tkání a buněk, například červených krvinek.
„Neléčený nedostatek vitaminu B12 může vést k megaloblastické anemii a důsledkem deficitu vitaminu B12 může být postupná degenerace centrálního nervového systému," uvádí MUDr. Podroužek.
Kyselina listová (folát) - je naprosto zásadní pro řadu metabolických dějů.
„Nedostatek vede k široké paletě zdravotních problémů, v těhotenství například k rozštěpovým vadám plodu. Nízká hladina kyseliny listové může být způsobena i nedostatkem vitaminu B6 a B12, které umožňují její vstřebávání," říká MUDr. Podroužek.
Důsledkem sníženého příjmu vitaminu B12 a kyseliny listové je pak zvýšení hladiny aminokyseliny homocysteinu, která je považována za rizikový faktor onemocnění cév, ischemické choroby srdeční, mozkových příhod, potratů a vývojových vad plodu, zejména nervové soustavy. Uvažuje se i o možném vlivu na problémy s otěhotněním.
Albumin, celková bílkovina, glukóza - hodnoty albuminu a celkové bílkoviny klesají při bílkovinové podvýživě, onemocnění jater, ledvin či střev a dalších onemocněních, jako je například nesnášenlivost lepku (celiakie). Hladina glukózy ukazuje aktuální stav metabolismu, měla by se pohybovat ve fyziologickém rozmezí.
TSH, fT4 - poruchy štítné žlázy patří k nejčastějším endokrinologickým onemocněním. Pro posouzení funkce štítné žlázy se měří nejčastěji hladina thyreotropního hormonu (TSH) a volného thyroxinu (fT4). Včasná diagnostika a léčba omezí řadu nebezpečných důsledků a komplikací onemocnění, v období těhotenství zejména rizika pro vývoj plodu. Příznaky nedostatečné funkce štítné žlázy (hypothyreózy) se vyvíjejí pomalu, často několik let. Zpočátku to bývá jen častější únava, později se připojuje zimomřivost, zácpa, přibývání na váze bez zvýšeného příjmu kalorií, svalová slabost, smutek či deprese, snížená srdeční frekvence. A naopak - zvýšená funkce štítné žlázy (hyperthyreóza) urychluje metabolismus i srdeční frekvenci, způsobuje úbytek na váze i při zvýšeném příjmu kalorií, nervozitu, podráždění, třes prstů, nespavost, pocení, pocit horka, průjem, podráždění očí.
Vápník (kalcium) - je prvek důležitý nejen pro stavbu kostí a zubů, ale i pro tvorbu a funkci tkání, hormonů, srážení krve, buněčného dělení - jeho role je skutečně univerzální. Na udržování jeho hladiny se podílí i další regulační látky - zejména vitamin D.
Moč chemicky a močový sediment - veganská a vegetariánská strava může obsahovat větší množství látek vylučovaných do moči - sodíku, draslíku či šťavelanů (oxalátů), které pak mohou vázat vápník a další minerály a představovat riziko tvorby kamenů v močovém traktu.
EUC laboratoře sestavily balíčky preventivních laboratorních vyšetření, díky kterým se zájemce dozví cenné informace o svém zdraví. K výsledku konkrétního vyšetření jsou pro srovnání přiřazeny hodnoty zdravé populace. Zájemci mají možnost získat k balíčku vyšetření i online konzultaci praktického lékaře.
„Po obdržení laboratorního výsledku zabezpečeným emailem dostává pacient i přístupové údaje pro online konzultaci s lékařem ve službě Lékař online 24/7. Ta probíhá formou chatu nebo videohovoru," uzavírá MUDr. Podroužek.
......
Tip redakce:
Balíček "Buněčná imunita COVID-19"
Chcete zjistit, jak jste na tom s buněčnou imunitou proti koronaviru? EUC Laboratoře přicházejí s vyšetřením buněčné imunity. Po prodělání onemocnění nebo vakcinaci lze v krvi pacienta měřit hladinu specifických protilátek proti koronaviru, která však časem klesá. Část pacientů, zejména pokud byl průběh onemocnění mírný či asymptomatický, nemá měřitelné hladiny protilátek. Hladina protilátek je ale pouze částí informace o imunitnímu stavu. I tam, kde je hladina protilátek nízká nebo chybějící, může díky vytvořeným specifickým T lymfocytům jedinec vzdorovat případné infekci či reinfekci. Optimální je hodnotit test buněčné imunity s přihlédnutím k hladině protilátek proti SARS-CoV-2, tedy provést i test vyšetření hladiny specifických IgG protilátek proti koronaviru. Test je spojený s odběrem žilní krve. Výsledky jsou dodány se slovním komentářem do dvou týdnů po odběru.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.