
Jablka a hrušky jsou podzimními poklady našich zahrad. I když se dají koupit celoročně, jejich přirozenou sezónu bychom neměli minout, neboť máme největší šanci je konzumovat s nejvyšší výživovou hodnotou. Navíc, od mnoha drobných pěstitelů jsou často chemicky neošetřované. Pak můžeme ráno s přibalenými jablíčky ke svačině směle vykročit do práce podle známého přísloví: „Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí."
Jablka doporučoval i německý léčitel Sebastian Kneipp jako „pokrm krvi prospěšný".
„Jsou skvělým dietním pokrmem upravujícím různé žaludeční potíže, oboustranně regulují stolici, při průjmu staví, při zácpě projímají. Jsou vynikajícím zdrojem dietní vlákniny a spolu s hruškami jsou hojně doporučována gastroenterology," vysvětluje Štěpánka Kutišová, výživová poradkyně NATURHOUSE.
Indická ajurvéda po staletí považovala dušená jablka, případně i jiné ovoce povařené spolu s kořením (například se skořicí a hřebíčkem), za pokrm velmi hojivý pro stav trávicího traktu. Ne náhodou naše babičky tak rády dělávaly čerstvé kompoty s hřebíčkem a skořicí jako zdravou náhražku dezertu.
Jablko sestává až z 30 % z pektinu, jablečné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu. Soli kyseliny vinné - vinany - v jablku brání škodlivé tvorbě fermentů a usazování bakterií ve střevech. Středně velké jablko obsahuje 5 g vlákniny. Jablka pomáhají i proti obezitě, i když obsahují jistý podíl cukru.
Hruška je prastaré ovoce, které lidstvo pojídalo pravděpodobně již v době kamenné. Jedna středně velká hruška má stejný obsah vitaminu C a draslíku jako polovina šálku pomerančové šťávy. Průměrná hruška obsahuje kolem 4 g vlákniny, tvořené převážně rozpustnými pektiny a lignany. To jsou látky nacházející se v rostlinách, působí jako antioxidanty, ale i protivirově a celkově posilují naši imunitu. V dějinách se hrušky používaly k léčbě řady zdravotních problémů od poruch zažívání a křečí po snižování horečky.
"V dužině a slupce hrušek se vitaminy a minerální látky nacházejí ve sladěné rovnováze, takže se mohou v přeměně látkové optimálně zužitkovat. To se týká zejména protihráčů mezi biologicky účinnými látkami, například draslíku a sodíku, mědi a zinku, vápníku a fosforu. Tyto vlastnosti dělají z hrušek nejlepší potravinu pro boj s těžkými kovy a jedovatými látkami jako je olovo, rtuť a kadmium nebo konzervační přísady, které vyvazují, neutralizují a vylučují z těla," vysvětluje Štěpánka Kutišová.
„Hrušky působí v nejvyšší míře regulačně na střeva. Podporují odstraňování odpadních produktů přeměny látkové, zmírňují trávicí obtíže. Naši předkové však kladli velký důraz na to, jak hrušky jíst. Plody musely být dokonale zralé, protože jinak mohou působit plynatost i zácpu. A pokud zralé nebyly, jedli je pečené, což se doporučuje i v současné době, protože pečené hrušky působí regulačně a případné průjmy staví. Hrušky mají samy o sobě vysoký podíl vody, který zajistí rychlý přísun uvolněných živin do střev. Tím pomáhají střeva čistit," uzavírá výživová poradkyně.
RECEPTY
JEDNODUCHÁ PEČENÁ HRUŠKA
Ingredience: 1 zralá střední hruška, 1 lžička až 1 lžíce javorového sirupu, 1,5 lžíce vody, 1 lžíce rozinek, špetka čerstvě mletého hřebíčku a muškátového oříšku.
Postup: Troubu předehřejte na 190 °C. V misce smíchejte sirup, vodu a koření a do tekutiny dejte na 20 minut máčet rozinky - ohlídejte, aby byly zcela ponořené. Hrušku omyjte a vykrojte jádřinec. Rozinky vyjměte a dejte do vydlabaného středu hrušky. Povrch hrušky postříkejte javorovým roztokem. Pečte ve skleněné pečící míse volně zakryté alobalem při 190 °C zhruba 20 minut nebo doměkka.
HRUŠKOVÉ ČATNÍ
Ingredience: 1 šálek hrušek loupaných a nakrájených na plátky, 1 lžíce olivového oleje, špetka kurkumy, ¼ lžičky mletého kardamomu, ¼ lžičky čerstvě mletého černého pepře, ¼ lžičky mletého zázvoru, ¼ lžičky prolisovaného česneku, ¼ šálku propláchnutých rozinek, špetka soli, ½ lžíce medu.
Postup: Na rozehřátém oleji orestujte hrušky, přidejte ostatní ingredience kromě medu, opékejte asi 15 minut na mírném ohni. Nechte 20 minut stydnout a poté přimíchejte med. Dobře promíchejte a podávejte.
HRUŠKOVÉ SMOOTHIE
Ingredience: 2 hrušky, 2 kusy řapíkatého celeru, 1 list kapusty, 1 hrst zelené petrželky, ½ hrnku borůvek, 1 okurka, 1/4 limetky, 1 hruška.
Postup: Všechny ingredience dohromady rozmixujte a vlijte do sklenice. Podle potřeby můžete dozdobit.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.