
Jablka a hrušky jsou podzimními poklady našich zahrad. I když se dají koupit celoročně, jejich přirozenou sezónu bychom neměli minout, neboť máme největší šanci je konzumovat s nejvyšší výživovou hodnotou. Navíc, od mnoha drobných pěstitelů jsou často chemicky neošetřované. Pak můžeme ráno s přibalenými jablíčky ke svačině směle vykročit do práce podle známého přísloví: „Kdo jablko denně sní, k tomu lékař nechodí."
Jablka doporučoval i německý léčitel Sebastian Kneipp jako „pokrm krvi prospěšný".
„Jsou skvělým dietním pokrmem upravujícím různé žaludeční potíže, oboustranně regulují stolici, při průjmu staví, při zácpě projímají. Jsou vynikajícím zdrojem dietní vlákniny a spolu s hruškami jsou hojně doporučována gastroenterology," vysvětluje Štěpánka Kutišová, výživová poradkyně NATURHOUSE.
Indická ajurvéda po staletí považovala dušená jablka, případně i jiné ovoce povařené spolu s kořením (například se skořicí a hřebíčkem), za pokrm velmi hojivý pro stav trávicího traktu. Ne náhodou naše babičky tak rády dělávaly čerstvé kompoty s hřebíčkem a skořicí jako zdravou náhražku dezertu.
Jablko sestává až z 30 % z pektinu, jablečné vlákniny, která snižuje hladinu cholesterolu. Soli kyseliny vinné - vinany - v jablku brání škodlivé tvorbě fermentů a usazování bakterií ve střevech. Středně velké jablko obsahuje 5 g vlákniny. Jablka pomáhají i proti obezitě, i když obsahují jistý podíl cukru.
Hruška je prastaré ovoce, které lidstvo pojídalo pravděpodobně již v době kamenné. Jedna středně velká hruška má stejný obsah vitaminu C a draslíku jako polovina šálku pomerančové šťávy. Průměrná hruška obsahuje kolem 4 g vlákniny, tvořené převážně rozpustnými pektiny a lignany. To jsou látky nacházející se v rostlinách, působí jako antioxidanty, ale i protivirově a celkově posilují naši imunitu. V dějinách se hrušky používaly k léčbě řady zdravotních problémů od poruch zažívání a křečí po snižování horečky.
"V dužině a slupce hrušek se vitaminy a minerální látky nacházejí ve sladěné rovnováze, takže se mohou v přeměně látkové optimálně zužitkovat. To se týká zejména protihráčů mezi biologicky účinnými látkami, například draslíku a sodíku, mědi a zinku, vápníku a fosforu. Tyto vlastnosti dělají z hrušek nejlepší potravinu pro boj s těžkými kovy a jedovatými látkami jako je olovo, rtuť a kadmium nebo konzervační přísady, které vyvazují, neutralizují a vylučují z těla," vysvětluje Štěpánka Kutišová.
„Hrušky působí v nejvyšší míře regulačně na střeva. Podporují odstraňování odpadních produktů přeměny látkové, zmírňují trávicí obtíže. Naši předkové však kladli velký důraz na to, jak hrušky jíst. Plody musely být dokonale zralé, protože jinak mohou působit plynatost i zácpu. A pokud zralé nebyly, jedli je pečené, což se doporučuje i v současné době, protože pečené hrušky působí regulačně a případné průjmy staví. Hrušky mají samy o sobě vysoký podíl vody, který zajistí rychlý přísun uvolněných živin do střev. Tím pomáhají střeva čistit," uzavírá výživová poradkyně.
RECEPTY
JEDNODUCHÁ PEČENÁ HRUŠKA
Ingredience: 1 zralá střední hruška, 1 lžička až 1 lžíce javorového sirupu, 1,5 lžíce vody, 1 lžíce rozinek, špetka čerstvě mletého hřebíčku a muškátového oříšku.
Postup: Troubu předehřejte na 190 °C. V misce smíchejte sirup, vodu a koření a do tekutiny dejte na 20 minut máčet rozinky - ohlídejte, aby byly zcela ponořené. Hrušku omyjte a vykrojte jádřinec. Rozinky vyjměte a dejte do vydlabaného středu hrušky. Povrch hrušky postříkejte javorovým roztokem. Pečte ve skleněné pečící míse volně zakryté alobalem při 190 °C zhruba 20 minut nebo doměkka.
HRUŠKOVÉ ČATNÍ
Ingredience: 1 šálek hrušek loupaných a nakrájených na plátky, 1 lžíce olivového oleje, špetka kurkumy, ¼ lžičky mletého kardamomu, ¼ lžičky čerstvě mletého černého pepře, ¼ lžičky mletého zázvoru, ¼ lžičky prolisovaného česneku, ¼ šálku propláchnutých rozinek, špetka soli, ½ lžíce medu.
Postup: Na rozehřátém oleji orestujte hrušky, přidejte ostatní ingredience kromě medu, opékejte asi 15 minut na mírném ohni. Nechte 20 minut stydnout a poté přimíchejte med. Dobře promíchejte a podávejte.
HRUŠKOVÉ SMOOTHIE
Ingredience: 2 hrušky, 2 kusy řapíkatého celeru, 1 list kapusty, 1 hrst zelené petrželky, ½ hrnku borůvek, 1 okurka, 1/4 limetky, 1 hruška.
Postup: Všechny ingredience dohromady rozmixujte a vlijte do sklenice. Podle potřeby můžete dozdobit.
Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.
Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.
4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.
5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz