Hubnutí je jedním z nejdiskutovanějších témat naší doby. A není divu, protože počet lidí, kteří trpí nadváhou či obezitou, dramaticky roste. Podle Státního zdravotního ústavu mají v ČR kila „navíc" asi dvě třetiny obyvatel.
.....................
Za normální je považována hodnota BMI mezi 18,5 a 25.
Většina populace mívá nadváhu - jejich BMI se pohybuje mezi 25 a 30.
Jako obezita prvního stupně se označuje BMI 30 až 35, obezitu druhého stupně pak představuje hodnota 35 až 40. Pokud BMI přesáhne 40, jde o obezitu třetího stupně.
Orientačním ukazatelem nadváhy a nezdravého rozložení tuku v těle je i obvod pasu: zpozornět by měli muži při obvodu pasu nad 102 cm a ženy při hodnotě nad 88 cm.
Zdroj: www.netloustneme.cz
.....................
Mezi mýty, jak rychle a efektivně zhubnout, patří i tvrzení, že muži mají schopnost hubnout rychleji než ženy. Je to však skutečně pravda?
Muži jsou ze svalů, ženy z tuku
Odkud se tedy bere přesvědčení, že pohlaví „muž" automaticky předurčuje jedince k tomu, aby byl při hubnutí úspěšnější?
„Vychází ze skutečnosti, že muži mají díky vyšší hladině testosteronu větší podíl svalové hmoty, která má při fyzické aktivitě vyšší energetickou potřebu než hmota tuková. Jinými slovy, muži s vyšším podílem svalové tkáně spotřebují při fyzické aktivitě i více energie," vysvětluje MUDr. Marie Skalská, lékařka specializující se na hubnutí.
Na základě tohoto tvrzení se pak předpokládá, že úbytek hmotnosti je u mužů při kalorickém deficitu větší, a to jak v klidovém režimu, tak i při pohybových aktivitách. „Ženský" hormon estrogen spíše tvorbě svalové hmoty brání a je zodpovědný za typické plné tvary a ukládání tuku v oblasti hrudníku, boků, hýždí a stehen.1
Dalším faktorem, který přispívá k tomuto tvrzení, může být rozdíl v úspěšnosti hubnutí mezi muži a ženami, přičemž něžné pohlaví se může „pochlubit" větším počtem neúspěšných pokusů. Jaký je důvod?
Ženy jsou obecně citlivější na svá kila navíc, a to i v případě těch s normálním BMI. Tento rozdíl může být způsoben společenskými normami týkajícími se ideální „štíhlosti" a také vyššími estetickými nároky, které na sebe společnost i ženy samy kladou. Příslušnice něžného pohlaví se tedy pokoušejí zhubnout častěji než muži, a proto uvádějí i vyšší počet neúspěšných pokusů o zhubnutí ve srovnání s muži.2
„Časté a mnohdy i extrémní pokusy o hubnutí, které nejsou dlouhodobě udržitelné, jsou spojeny s rizikem jo-jo efektu. Pokud dochází zejména k úbytku svalové hmoty, může to mít za následek snížení bazálního metabolismu, což pak situaci během hubnutí ještě zhoršuje. Ztracené kilogramy se pak nejen rychle vracejí, ale často přesahují původní hmotnost na začátku hubnutí," varuje MUDr. Skalská.
Výzkumy navíc naznačují, že muži jsou v procesu hubnutí odhodlanější překonávat překážky a dosáhnout svých cílů. Tato vytrvalost může souviset s jejich sklonem k větší soutěživosti. Kromě toho díky vyšší hladině testosteronu často projevují i větší odhodlání a disciplínu při sportovních aktivitách a tréninku, což může být v dlouhodobém procesu hubnutí klíčové.3
Přestože má však každé pohlaví svá specifika, stále mezi odborníky nepanuje shoda v tom, zda tyto fyziologické predispozice a psychologické faktory skutečně vedou k rozdílům v úspěšnosti hubnutí mezi muži a ženami.
Hubnutí a pohlaví. Co ukázaly výzkumy?
Není divu, že rozdíl v úspěšnosti hubnutí mezi muži a ženami se stal také předmětem mnoha studií. Metaanalýza téměř 50 z nich zjistila pouze malé rozdíly v úbytku hmotnosti ve prospěch mužů, a to jak u hubnutí postaveném pouze na dietě, tak u toho postaveném pouze na cvičení nebo na kombinaci diety s cvičením. Analýza několika studií ukázala, že muži dosáhli většího úbytku hmotnosti pouze při dietních opatřeních. Při samotném cvičení nebo kombinaci cvičení a diety se rozdíly ve snížení hmotnosti u pohlaví nijak nelišily. Celkově tedy existuje jen málo důkazů, které by naznačovaly, že by každé pohlaví mělo při hubnutí zvolit jinou strategii nebo že by jedno z pohlaví bylo ve výhodě.4
„Biologické rozdíly mezi pohlavími, jako je stavba těla nebo hormonální vlivy, nepochybně hrají roli, ale rozhodně nejsou jedinými faktory, které ovlivňují hubnutí, a nelze je zobecňovat na muže a ženy. Rychlost hubnutí tedy není striktně dána pohlavím, ale individuálními predispozicemi každého člověka a závisí na celé řadě dalších faktorů," vysvětluje MUDr. Skalská.
Při hubnutí je proto nutné zohlednit právě tyto individuální rozdíly - od životního stylu daného člověka, přes genetiku, hormonální nastavení, podíl svalové hmoty, schopnost zvládat stresovou zátěž až po případné přidružené nemoci a léky, které člověk může užívat a které také mohou ovlivňovat rychlost, s jakou půjdou jeho kila dolů.
Neexistuje tedy žádný univerzální recept na hubnutí, který by platil pro všechny nebo jen pro jedno pohlaví. Je důležité nahlížet na celý proces komplexně a posoudit všechny faktory, které ho mohou ovlivnit, a to ideálně pod vedením odborníka - lékaře, který se specializuje na hubnutí. Pouze on, případně ve spolupráci s dalšími specialisty, dokáže posoudit konkrétní potřeby každého pacienta a případně doporučit i moderní a vysoce účinné léky na hubnutí, které jsou dnes k dispozici.
Seznam lékařů, kteří se specializují na hubnutí, najdete například na internetových stránkách www.netloustneme.cz.
Zdroj: Insighters ve spolupráci se společností Novo Nordisk s.r.o. (CZ24CO00039)
Literatura:
1. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6795075/
2. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0033350614001620?via%3Dihub
3. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25105998/
4. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4359685/
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.