
Některé bolesti hlavy mohou být život ohrožující, jiné, ač nejsou fatální, doslova lidem seberou hodiny, dny a roky jejich života. Bolestí hlavy existuje mnoho druhů, proto je velmi těžké je vždy správně zařadit. Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že až polovina dospělé populace pociťovala za poslední rok obtíže spojené s bolestmi hlavy. Zároveň se více než 30 % dospělých ve věku 18-65 let v témže období potýkalo s migrénou.1,2 Tímto chronickým onemocněním, které dokáže člověka paralyzovat a dočasně mu sebrat běžné radosti života, trpí až milion Čechů. Až 40 % pacientů nemá však migrénu potvrzenou lékařem a řeší potíže s ní spojené samoléčbou. Přitom právě lékaři dokáží správně určit typ bolesti hlavy a zamezit dopadům neléčeného onemocnění na život.3 S cílem vytvořit komplexní systém péče pro pacienty, zaměřený na jednotnou diagnostiku, klasifikaci a léčbu bolestí hlavy, vznikla již v roce 1994 lékařská společnost Czech Headache Society (Společnost pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy).4
Bolesti hlavy se dle mezinárodně uznávané klasifikace rozdělují na primární a sekundární. Sekundární bolesti hlavy jsou projevem jiných onemocnění, a to od poměrně nezávažných, jako jsou například chřipka či zánět nosních dutin, až po závažné a život ohrožující, jakými mohou být nádor mozku či zánět mozkových blan. Primární bolesti hlavy jsou naopak onemocněním samy o sobě. Řadí se mezi ně migréna, tenzní bolesti hlavy a cluster headache.5 Podle primářky Neurologické kliniky 3. LF UK a TN, MUDr. Jolany Markové, FEAN, jsou tenzní bolesti hlavy nejčastějším typem bolesti, která však většinu lidí vůbec do ordinací lékaře nepřivede. Stejně jako migréna nejsou tyto primární bolesti detekovatelné pomocí moderních zobrazovacích metod. Na CT mozku či na magnetické rezonanci se neukáže žádný patologický nález.
„Nejrozšířenější primární bolestí hlavy je takzvaná tenzní bolest, kterou zná téměř každý a k lékaři s ní chodí pouze minimum pacientů, neboť ji zvládnou v relativně krátkém čase zaléčit pomocí analgetik. Migréna, která se řadí také mezi primární bolesti hlavy, je ovšem mnohem závažnější a dlouhodobá lékařská péče je v tomto případě nezbytná," vysvětluje Jolana Marková.
„Primární bolesti hlavy, jako je migréna, nás neohrožují na životě, a proto mají někdy lidé tendenci je zlehčovat, a to i přesto, že ze všech bolestí hlavy způsobuje např. migréna nejvyšší míru dočasné nemohoucnosti pacienta. Evidujeme také řadu nediagnostikovaných pacientů s migrénou, kteří se spoléhají na samoléčbu. Dle praxe si ale mohou i uškodit. Příkladem je nadměrně časté užití analgetik, která mohou dokonce další bolesti hlavy vyvolat. Ať už se však jedná o primární, nebo sekundární bolesti hlavy, je třeba jim přikládat náležitou pozornost. Je vždy na lékaři, aby správně určil typ bolesti hlavy, její závažnost, doporučil vhodný režim a zvolil odpovídající léčbu. První kroky pacienta by vždy měly směřovat k praktickému lékaři. Ten pak pacienta dle potřeby pošle ke specialistovi," říká prim. Marková, člen výboru Czech Headache Society.
Typy migrény
Migrénou trpí až jeden milion Čechů.6 Je charakterizována opakovanými záchvaty bolestí hlavy středně silné až velmi silné intenzity doplněné o doprovodné příznaky, jako je například nevolnost, zvracení, světloplachost a extrémní únava.7 Dle klasifikace je migréna dělena na migrénu s aurou a migrénu bez aury. Migrénu s aurou zažívá okolo 20 % pacientů. Samotná aura předchází vlastní migrenické bolesti hlavy a běžně se může projevovat dočasnou poruchou zraku a zorného pole, jako jsou záblesky a vidění vlnovek nebo drobných předmětů.7 Setkat se můžeme také s dělením na epizodickou a chronickou migrénu. U epizodické migrény má pacient v měsíci méně než 15 dnů s bolestí hlavy. Pacienti s chronickou migrénou pak ataky zažívají častěji než polovinu dnů v měsíci, a to opakovaně po dobu alespoň 3 měsíců. Projevy migrény a charakteristické rysy záchvatů se však mohou u každého pacienta částečně lišit, proto je třeba také individuální přístup k léčbě.8,9
Možnosti léčby migrény
„Lékař vždy musí vyhodnotit, jaký druh migrény pacient má a jaká léčba by mu mohla vyhovovat. U lehčích migrén běžně pracujeme s analgetiky a s tzv. triptany - léky, které jsou cílené a tlumí akutní záchvat migrény. U středně těžkých a těžkých forem se přidává preventivní léčba, kterou pacient užívá dlouhodoběji a která dokáže snížit počet záchvatů a jejich intenzitu. Nejnovějším typem preventivní léčby je pak léčba biologická. Pro léčbu migrény existuje síť specializovaných center pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy, kterou vytvořila Czech Headache Society, aby na vybraných místech koncentrovala ty největší specialisty zaměřující se na různé typy bolestí hlavy a zajistila tak kvalitní péči pacientům s těmito problémy," říká MUDr. Marková.
Spolu s medikamentózní léčbou se doporučuje i úprava denního režimu a zdravý životní styl, které mohou ke zkrocení migrén také pomoci. Další možností předcházení záchvatů je vysledování spouštěčů migrény a snaha o jejich eliminaci. Více informací o migréně na www.omigrene.cz.
Zdroj: Tisková konference Typy bolestí hlavy a ty nejzávažnější z nich, 9. 6. 2020
Literatura:Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.