FUNKČNÍ PORUCHY TRÁVICÍHO TRAKTU

Onemocnění (nejen) trávicího traktu se obecně dají rozdělit na dvě základní skupiny: strukturální a funkční.

Základním charakteristickým znakem strukturálních poruch je přítomnost patologických změn tkání: svalů, vazů, sliznic atd. Kromě porušené struktury tkáně se projevují následnou poruchou funkce, např. zánět střevní sliznice vede ke sníženému vstřebávání živin a následné malnutrici.

Na druhé straně, funkční poruchy se projevují orgánovými příznaky, které se strukturálními nebo zánětlivými abnormalitami spojeny nejsou. Typické pro funkční poruchy naopak je, že se nedaří identifikovat žádnou organickou, systémovou nebo metabolickou příčinu. Důležitou roli v rozvoji onemocnění hraje i zvýšená citlivost a zvýšená vnímavost k bolesti (např. viscerální přecitlivělost), které by také měly být cílem léčby. Funkční poruchy mají velmi dobrou léčebnou prognózu, ale jejich zanedbání může vést i k pozdějším trvalým změnám struktury

Jedním z nejčastějších funkčních onemocnění trávicího traktu jsou funkční dyspepsie. Podle lokalizace rozeznáváme horní funkční dyspepsie, které se projevují bolestí nebo pocity plnosti a tlaku v epigastriu, pocity časné sytosti, špatného trávení, nevolností a zpravidla bývají vázané na příjem potravy. Dolní funkční dyspepsie (označována též jako syndrom dráždivého tračníku) se projevuje bolestí břicha, nadýmáním, distenzí a poruchami vyprazdňování. 

Terapie

Základem terapie jsou dietní a režimová opatření, tedy vhodná dieta, pravidelná strava, zanechání kouření, zvládání stresu, spánková hygiena a pravidelná pohybová aktivita. Navodit klidný spánek nebo provozovat pohybové aktivity je však při bolestech stěží proveditelné, až nemožné.

Léčba bolestí trávicího traktu je obtížná, běžná analgetika zde nebývají účinná. Orgánová bolest bývá způsobena rozepjetím nebo stažením dutého orgánu, základem terapie bolesti u gastrointestinálních onemocnění je tak podávání spasmolytik. U nemocných s chronickými bolestmi funkčního původu, např. u  syndromu dráždivého tračníku, se užívají muskulotropní spasmolytika buď papaverinového typu pitofenon (Algifen Neo metamizol + pitofenon;), drotaverin (No-Spa) a mebeverin (Duspatalin) nebo látky s kombinovaným účinkem parasympatolytickým a inhibičním v oblasti vápníkových kanálů tj. otilonium (Spasmomen). Z patofyziologického hlediska je zajímavou skutečností, že anticholinergika a blokátory vápníkového kanálu blokují i projevy gastrokolického reflexu, který je u řady nemocných s dráždivým tračníkem velmi zvýrazněn. Dále jsou užívána tricyklická antidepresiva nebo atypická neuroleptika, ve speciálních situacích lze využít botulotoxin nebo nitráty.¹ Při terapii plynatosti se užívají deflatulencia (silikony), střevní adsorbencia, probiotika, prokinetika i spasmolytika. Jako léčiva první volby lze nasadit rostlinné léčivé přípravky, což je doporučeno i v revidované verzi římských kritérií (ROME IV). Tab.1. 

U rostlinných léčiv jsou kladeny stejné nároky na kvalitu, účinnost a bezpečnost jako u léčiv chemických a jejich indikace jsou podloženy výsledky provedených klinických studií. Tradičně užívané rostliny, jako jsou máta peprná (Mentha piperita) nebo kmín luční (Carum carvi) mají obdobný mechanismus účinku jako chemická léčiva.

Máta peprná (Mentha piperita)

Výsledky studií ukazují, že extrakt z máty má spasmolytický a analgetický účinek. Spasmolytického účinku je dosaženo inhibicí napěťových Ca²⁺ kanálů hladkých svalů, aktivací "chladových" neboli "mentolových" receptorů  (TRPM8) je vysvětlován analgetický účinek.^2,3

TRP (transient receptor potential) iontové kanály jsou receptory, jejichž prostřednictvím savci rozpoznávají sladkou a hořkou chuť, teploty v rozsahu fyziologických i patofyziologických hodnot a chemické látky, které vyvolávají bolest. Při aktivaci TRP kanálu, např. kapsaicinem nebo mentholem dochází již v průběhu  prvních několika  vteřin  k desenzitizaci (snížení odpovědi v přetrvávající přítomnosti agonisty), konformační změně celého komplexu včetně zúžení vlastního póru kanálu, tím k horší propustnosti pro procházející ionty a inaktivaci kanálu.⁴ Toto pomáhá mírnit a postupně odstranit viscerální přecitlivělost.⁵

Kmín kořenný (Carum carvi)

Kmín je zmiňován už ve starověkých lékařských textech, jako je Ebersův papyrus, patří k nejdéle užívaným léčivým rostlinám. Má empiricky i klinicky prokázaný karminativní účinek, stejně jako chemická deflatulencia snižuje povrchové napětí žaludeční a střevní tekutiny, a tím redukuje tvorbu pěny. Tvorbu střevních plynů redukuje i úpravou střevního mikrobiomu i zlepšením motility střev. Prokinetický účinek prokázala randomizovaná, dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie, která ověřovala účinek kmínového sirupu u rodiček po císařském řezu. Užívání kmínového sirupu vedlo nejen k rychlejšímu obnovení peristaltiky po operačním zákroku, ale také snižovalo pocity plnosti a tlaku v epigastriu a hlavně omezilo nutnost podávání analgetik.⁶

Zajímavá je další randomizovaná, dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie, která ověřovala účinnost extraktu z kmínu na snižování nadváhy u žen s BMI 25-39.9 kg/m²_. Pacientky užívaly 50mg kmínového oleje po dobu 90 dnů, součástí kůry byla standardizovaná režimová opatření. Sledované parametry - průměrná hmotnost, BMI, obvod pasu, poměr pasu k bokům a procento tělesného tuku bylo významně sníženo ve skupině užívající  kmín ve srovnání s placebem.⁷ Tento účinek kmínového oleje lze vysvětlit jeho pozitivním účinkem na štítnou žlázu, zrychlením peristaltiky a trávení i úpravou složení mikrobiomu.⁸

Velkou výzvou při užívání čistých rostlinných silic je tvorba optimální lékové formy. Extrakt z máty často dráždí žaludek, pacienti s pyrózou, která bývá součástí funkčních dyspepsií, obvykle uvádí zhoršení zdravotního stavu po požití mentolu. V optimálním případě by také bylo vhodné navodit lokální účinek až v distální části tenkého střeva a tlustém střevě, tedy využít léčivo s modifikovaným uvolňováním. To je nutné i proto, že pro výše zmiňovaný účinek jsou nutné vysoké dávky silic, které není možné užívat např. formou kapek. 

Závěr 

Funkční poruchy trávicího traktu jsou poruchami s vysokou prevalencí, snižují kvalitu života, a navíc znamenají negativní ekonomický dopad na zdravotnický systém. Základní a klinický výzkum uskutečněný v průběhu posledních desetiletí vedl ke získání nových informací nejen o epidemiologii, etiologii, patofyziologii, diagnostice a léčbě funkčních poruch střeva, ale i k objasnění mechanismu účinku mnoha dlouhodobě užívaných rostlinných léčiv.

Literatura:
1. Lukáš, M., & Bortlík, M. (2004). Léčba bolesti v gastroenterologii. Solen, 18(3), 160-164.
2. Krueger D, Schäuffele S, Zeller F, et al. Peppermint and caraway oils have muscle inhibitory and pro‐secretory activity in the human intestine in vitro. Neurogastroenterol Motil. 2020;32:e13748. https ://doi. org/10.1111/nmo.13748.
3. Shah AJ, Bhulani NN, Khan SH, Ur Rehman N, Gilani AH. Calcium channel blocking activity of Mentha longifolia L. explains its medicinal use in diarrhoea and gut spasm. Phytother Res. 2010 Sep;24(9):1392-7. doi: 10.1002/ptr.3263. PMID: 20669262
4. Benedikt J, Vyklický L, Toušová K, Vlachová V. TRP iontové kanály: molekulární senzory v nervové soustavě. Psychiatrie 2005; 9(Suppl. 3):-11.
5. Chumpitazi BP, Kearns GL, Shulman RJ. Review article: the physiological effects and safety of peppermint oil and its efficacy in irritable bowel syndrome and other functional disorders. Alimentary Pharmacology & Therapeutics. 2018 Mar;47(6):738-752. DOI: 10.1111/apt.14519.
6. Yousefi SS, et al. The Effects of Carum Carvi (Bunium Persicum Boiss) on Early Return of Bowel Motility After Caesarean Section: Double-Blind, Randomized, Placebo-Controlled Trial. J Family Reprod Health. 2019 Mar;13(1):35-41. PMID: 31850096; PMCID: PMC6911146.
7. Mahboubi, M. Caraway as Important Medicinal Plants in Management of Diseases. Nat. Prod. Bioprospect. 9, 1-11 (2019). https://doi.org/10.1007/s13659-018-0190-x.
8. Kazemipoor M, Radzi CW, Hajifaraji M, Cordell GA. Preliminary safety evaluation and biochemical efficacy of a Carum carvi extract: results from a randomized, triple-blind, and placebo-controlled clinical trial. Phytother Res. 2014 Oct;28(10):1456-60. doi: 10.1002/ptr.5147. Epub 2014 Mar 17. PMID: 24638976.

Fotografie od uživatele ROMAN ODINTSOV ze služby Pexels 

Inzerce

SPC ZDE