Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LÉKAŘI NABÍZÍ POMOC SE SAMOVYŠETŘENÍM PORUCHY ČICHU V SOUVISLOSTI S COVIDEM-19



Porucha čichu je v současnosti řazena k základním příznakům covidu-19. Typicky se objevuje u jinak bezpříznakových pacientů, obvykle v mladší či střední věkové skupině.

 „V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře," říká prof. MUDr. Jan Plzák, Ph.D., přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole. 


Poruchu čichu udává na základě metaanalýz přes 60 % osob, které se nakazily virem SARS-CoV-2. Může se jednat o jediný symptom, kterým se onemocnění projevuje, proto se jedná o důležitý varovný signál. Pacienti, u kterých v současné době vznikne porucha čichu a chuti bez zřejmé příčiny, proto musejí být testováni na covid-19.

„Porucha čichu se v souvislosti s koronavirem typicky vyskytuje u mladších jedinců s lehkým nebo bezpříznakovým průběhem, zatímco pacienti na jednotkách intenzivní péče poruchu čichu udávají daleko méně často. Jinak nevysvětlitelná porucha čichu může být ale spojena i s ostatními hlavními příznaky covidu-19, tedy s dušností, kašlem a podobně," vysvětluje prof. Jan Plzák. 


Poruchy chuti jsou také pacienty popisovány, dle literatury se jedná především o postižení vjemu pro hořkou chuť


Lidé s poruchou čichu se nyní mohou sami vyšetřit pomocí parfémovaných fixů, které jsou k dostání zdarma.

„V nynější koronavirové vlně se s poruchou čichu setkáváme ještě častěji než na jaře. Snažíme se proto pacienty informovat o příznacích, prognóze a možnostech léčby při přetrvávajících obtížích. Nabízíme pacientům možnost samovyšetření čichu pomocí parfemovaných fixů. Přestože pacienti často vnímají poruchu čichu jako úplnou (anosmie), jedná se obvykle pouze o částečnou poruchu čichu (hyposmie), což je prokazatelné právě vyšetřením pomocí parfémovaných fixů," vysvětluje prof. Plzák, který se spolu s dalšími kolegy z rinologické skupiny České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP zapojuje v rámci Evropské rinologické společnosti do celoevropských studií věnujících se poruchám čichu v souvislosti s covidem-19.

Základním léčebným postupem je čichový trénink, až další v pořadí je farmakologická léčba, kterou musí vést lékař. Čichový trénink se ukazuje jako úspěšný a probíhá tak, že pacient čichá dvakrát denně minimálně po dobu pěti minut ke čtyřem vůním (růže, eukalyptus, hřebíček, citrón). Trénink je doporučeno provádět dlouhodobě, alespoň po dobu 32 týdnů. 

„Dobrou zprávou je, že pouze u cca 10 % postižených porucha čichu přetrvává déle než čtyři týdny. Tím se covid-19 výrazně liší od jiných povirových poruch čichu, u kterých dochází ke spontánní úpravě jen přibližně v jedné třetině případů," vyzdvihuje prof. Plzák.


Zatímco u poruch čichu je patofyziologický mechanizmus popsán, jedná se o vstup viru do podpůrných buněk čichového epitelu přes ACE2 receptory, u poruch chuti není příčina přesně popsána.

Obecně však u poruch čichu dochází i k zhoršení chuti.

Současně většina pacientů zaměňuje chuť (tedy vjem pro slanou, sladkou, hořkou a kyselou) s retronazální poruchou čichu (tedy pachového vjemu, který vzniká při konzumaci stravy).


Podrobnější informace, návod, jak získat sadu parfémovaných fixů, návod na rehabilitaci pomocí čichového tréninku a pacientské dotazníky, prostřednictvím kterých se mohou zájemci zapojit do stále probíhajících studií, najdete na https://cich.info/.

 

Zdroj: Oddělení komunikace 1. LF UK

Zpět

ŽLOUTENKA TO NEVZDÁVÁ

V souvislosti se zvýšeným výskytem virové hepatitidy A (VHA) požádala hlavní hygienička o pravidelné zprávy k epidemiologické situaci v ČR, které se následně zveřejňují na stránkách Státního zdravotního ústavu. Poslední zvýšené výskyty VHA v ČR byly zaznamenány na konci 90. let dvacátého století a od té doby se výskyt onemocnění neustále snižoval. Celkem bylo zatím letos od 1. 1. 2025 do 5. 10. 2025 hlášeno 1842 případů. Nahlášené případy v roce 2025 tak významně převyšují průměrné i maximální počty hlášených případů v letech 2018 - 2024. Nejvíce VHA hlásí hl. m. Praha (737), Středočeský kraj (302) a Moravskoslezský kraj (150 případů). Celkem 1491 osob bylo hospitalizováno na infekčním oddělení (80,9 %), dalších 106 osob v jiném zdravotnickém zařízení a 180 osob hospitalizováno nebylo. Do 5. 10. bylo hlášeno 21 úmrtí, většinou u osob s rizikovým chováním a již chronickým postižením jater. Vzhledem k tomu, že ČR patřila v posledních desetiletích mezi země s relativně nízkým výskytem VHA, je velká část populace k onemocnění vnímavá. Máme k dispozici bezpečné a účinné vakcíny pro děti i dospělé. Základní ochrany je dosaženo po jedné injekčně podané dávce. K získání dlouhodobé ochrany proti infekcím způsobeným virem hepatitidy A je nutné přeočkování druhou dávkou, které se provádí za 6 – 18 měsíců po podání první dávky.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME