Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



DUŠEVNÍ ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ JE KLÍČ K ÚSPĚCHU FIRMY



Duševní zdraví zaměstnanců už dávno není okrajové téma. Stává se jedním z hlavních pilířů HR strategií českých firem, které si uvědomují, že spokojený a vyrovnaný zaměstnanec podává lepší výkon, zůstává loajální a přispívá k pozitivní atmosféře v týmu.

Podle průzkumu „Trendy v benefitech", který pro společnost Pluxee, největšího tuzemského poskytovatele zaměstnaneckých benefitů, realizovala agentura Ipsos v květnu 2025 (na vzorku 1000 zaměstnanců), zájem o podporu zdraví a rovnováhy mezi pracovním a osobním životem roste.

V české pracovní kultuře, která je tradičně silně orientovaná na výkon, se psychická únava často nebere vážně, dokud se neprojeví fyzicky. 

„Naše tělo reaguje na to, co si myslíme a co prožíváme. Kumulující se stres může vést k vyhoření, úzkostem nebo depresím. Proto stále více zaměstnavatelů chápe, že duševní zdraví zaměstnanců není ‚volitelný benefit', ale základ dlouhodobé výkonnosti," říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee.

Psychická nepohoda se na první pohled nemusí projevit, její dopady jsou ale výrazné - od poklesu výkonu až po dlouhodobé absence, které mohou ovlivnit i samotnou firmu.

..............

Pluxee je globálním lídrem v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, působícím ve 29 zemích světa. V České republice je Pluxee dlouhodobým partnerem více než 12 000 firem, které jeho služby využívají k posílení firemní kultury a zlepšení pracovního prostředí. Nabízí inovativní řešení šitá na míru místním potřebám a přispívá ke spokojenosti zaměstnanců napříč obory.

Více: www.pluxee.cz

..............

 

Efektivní péče o duševní zdraví zaměstnanců závisí na firemní kultuře

Záleží na tom, jak se ve firmě komunikuje, jaký prostor mají lidé pro otevřenost a důvěru. Když se zaměstnanci cítí bezpečně a respektovaně, pozitivně se to odráží na jejich výkonu i loajalitě. Naopak prostředí plné tlaku, konfliktů nebo mikromanagementu vede ke stresu, vyhoření a vyšší fluktuaci.

A významnou roli hrají generační rozdíly. Starší generace často vnímá psychickou únavu jako osobní slabost - o duševních potížích tak nemluví a work-life balance pro ni bývá tabu. Mladší generace, zejména mileniálové a generace Z, naopak považují péči o sebe a psychickou pohodu za samozřejmost a otevřeně mluví i o úzkostech či terapiích. Tento posun se pak odráží také ve firemních prostředích: mladší manažeři častěji otevírají téma wellbeingu, zatímco starší kolegové stále kladou důraz na výkon. Zdravá firemní kultura dokáže obě perspektivy propojit a vytváří prostředí, kde mohou být lidé výkonní, aniž by při tom ztráceli sami sebe.

Očima zaměstnanců

Důležitost rovnováhy mezi pracovním a osobním životem se u zaměstnanců stále zvyšuje. V tomto duchu nejčastěji oceňují zejména:

  • dostatek volného času
  • snadný a rychlý dojezd do práce
  • flexibilní pracovní dobu
  • možnost občasné práce z domova

Více než třetina zaměstnanců má nicméně za to, že firmy v této oblasti nejednají dostatečně. Reálnou podporu ze strany zaměstnavatele naopak vnímá jen necelá třetina. 

„Zajímavé je, že lidé starší 55 let ji vnímají méně než mladší generace, což nám stejně jako u spousty dalších faktorů u této věkové kategorie ukazuje, že se málo staráme o otázky věkové diverzity " podotýká Daniel Čapek.

Home office na ústupu

Podle průzkumu je možnost pracovat z domova důležitá pro polovinu dotazovaných zaměstnanců, kterým by to povaha práce umožňovala. Reálně ji však má jen čtvrtina. Namísto růstu nabídky home office se tato varianta navíc v posledním roce spíše snižuje - oproti roku 2023 klesla možnost pracovat alespoň jednou týdně z domova o 8 % a výrazný pokles hlásí i frekvence 2-4 dny v týdnu.

Naopak růst zaznamenala práce z domova 2-3× měsíčně, což odpovídá skutečnosti, že celá řada firem dnes otevřeně usiluje o návrat lidí do kanceláří.

Určitá flexibilita ale zůstává v rámci pracovní doby. Jsou například pevně dané hodiny, kdy musí být zaměstnanci přítomni v kanceláři, a zbytek dne už si mohou přizpůsobit podle svých potřeb. To oceňují zejména rodiče. 

Benefity jako řešení

I přes omezenou flexibilitu pracovní doby se však zaměstnancům může dostat podpory pro jejich fyzickou i psychickou pohodu. 

„Dříve existovaly dva limity na benefity - na stravování a na volný čas. Od ledna 2025 ale začala platit nová legislativa, která umožnila přispět na zdraví výrazně více. Byl pro ně zaveden samostatný limit," vysvětluje generální ředitel společnosti Pluxee.

Díky této změně může zaměstnavatel v letošním roce přispět každému zaměstnanci až 23 tisíc korun ročně na volnočasové benefity a až 46 tisíc korun ročně na benefity zdravotní. „Praxe ukazuje, že toho firmy využívají. Benefity cílící na zdraví byly vždy silnou kategorií a nyní při oddělených limitech je jejich podíl ještě vyšší. Některé firmy dnes přispívají výhradně na zdraví," dodává Čapek.

Od roku 2026 se limity zvyšují

Limit pro volnočasové benefity (například kultura či sport) bude činit 24 483,50 Kč ročně, což odpovídá polovině průměrné mzdy. Limit pro zdravotní benefity (například preventivní prohlídky či rehabilitace) bude navýšen na 48 967 Kč ročně, tedy výši celé průměrné mzdy. Možností, jak tyto benefity využít, je dnes mnoho - od příspěvků na zdravotní péči, jógu či masáže, přes kurzy osobního rozvoje, relaxační pobyty nebo dny zdraví ve firmách až po dlouhodobé programy zaměřené na duševní pohodu zaměstnanců. Moderní technologie a aplikace, včetně těch využívajících AI, navíc umožňují i zcela nové formy podpory - například virtuální psychologickou asistenci dostupnou kdykoli.

Zájem o benefity podporující fyzické i duševní zdraví podle Pluxee opravdu roste.

„Zaměstnanci oceňují, když jim firma pomůže najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Spokojený člověk pak nemá důvod hledat práci jinde," říká Čapek.

„V naší firmě proto směřujeme podstatnou část benefitů právě do oblasti zdraví a work-life balance. Totéž pozorujeme i u našich klientů, kteří tyto benefity svým lidem poskytují. Péče o duševní zdraví se tak stává přirozenou součástí firemní kultury," uzavírá generální ředitel společnosti Pluxee.

Zdroj: komunikační agentura Seteva

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME