Duševní zdraví zaměstnanců už dávno není okrajové téma. Stává se jedním z hlavních pilířů HR strategií českých firem, které si uvědomují, že spokojený a vyrovnaný zaměstnanec podává lepší výkon, zůstává loajální a přispívá k pozitivní atmosféře v týmu.
Podle průzkumu „Trendy v benefitech", který pro společnost Pluxee, největšího tuzemského poskytovatele zaměstnaneckých benefitů, realizovala agentura Ipsos v květnu 2025 (na vzorku 1000 zaměstnanců), zájem o podporu zdraví a rovnováhy mezi pracovním a osobním životem roste.
V české pracovní kultuře, která je tradičně silně orientovaná na výkon, se psychická únava často nebere vážně, dokud se neprojeví fyzicky.
„Naše tělo reaguje na to, co si myslíme a co prožíváme. Kumulující se stres může vést k vyhoření, úzkostem nebo depresím. Proto stále více zaměstnavatelů chápe, že duševní zdraví zaměstnanců není ‚volitelný benefit', ale základ dlouhodobé výkonnosti," říká Daniel Čapek, generální ředitel společnosti Pluxee.
Psychická nepohoda se na první pohled nemusí projevit, její dopady jsou ale výrazné - od poklesu výkonu až po dlouhodobé absence, které mohou ovlivnit i samotnou firmu.
..............
Pluxee je globálním lídrem v oblasti zaměstnaneckých benefitů a angažovanosti, působícím ve 29 zemích světa. V České republice je Pluxee dlouhodobým partnerem více než 12 000 firem, které jeho služby využívají k posílení firemní kultury a zlepšení pracovního prostředí. Nabízí inovativní řešení šitá na míru místním potřebám a přispívá ke spokojenosti zaměstnanců napříč obory.
Více: www.pluxee.cz
..............
Efektivní péče o duševní zdraví zaměstnanců závisí na firemní kultuře
Záleží na tom, jak se ve firmě komunikuje, jaký prostor mají lidé pro otevřenost a důvěru. Když se zaměstnanci cítí bezpečně a respektovaně, pozitivně se to odráží na jejich výkonu i loajalitě. Naopak prostředí plné tlaku, konfliktů nebo mikromanagementu vede ke stresu, vyhoření a vyšší fluktuaci.
A významnou roli hrají generační rozdíly. Starší generace často vnímá psychickou únavu jako osobní slabost - o duševních potížích tak nemluví a work-life balance pro ni bývá tabu. Mladší generace, zejména mileniálové a generace Z, naopak považují péči o sebe a psychickou pohodu za samozřejmost a otevřeně mluví i o úzkostech či terapiích. Tento posun se pak odráží také ve firemních prostředích: mladší manažeři častěji otevírají téma wellbeingu, zatímco starší kolegové stále kladou důraz na výkon. Zdravá firemní kultura dokáže obě perspektivy propojit a vytváří prostředí, kde mohou být lidé výkonní, aniž by při tom ztráceli sami sebe.
Očima zaměstnanců
Důležitost rovnováhy mezi pracovním a osobním životem se u zaměstnanců stále zvyšuje. V tomto duchu nejčastěji oceňují zejména:
Více než třetina zaměstnanců má nicméně za to, že firmy v této oblasti nejednají dostatečně. Reálnou podporu ze strany zaměstnavatele naopak vnímá jen necelá třetina.
„Zajímavé je, že lidé starší 55 let ji vnímají méně než mladší generace, což nám stejně jako u spousty dalších faktorů u této věkové kategorie ukazuje, že se málo staráme o otázky věkové diverzity " podotýká Daniel Čapek.
Home office na ústupu
Podle průzkumu je možnost pracovat z domova důležitá pro polovinu dotazovaných zaměstnanců, kterým by to povaha práce umožňovala. Reálně ji však má jen čtvrtina. Namísto růstu nabídky home office se tato varianta navíc v posledním roce spíše snižuje - oproti roku 2023 klesla možnost pracovat alespoň jednou týdně z domova o 8 % a výrazný pokles hlásí i frekvence 2-4 dny v týdnu.
Naopak růst zaznamenala práce z domova 2-3× měsíčně, což odpovídá skutečnosti, že celá řada firem dnes otevřeně usiluje o návrat lidí do kanceláří.
Určitá flexibilita ale zůstává v rámci pracovní doby. Jsou například pevně dané hodiny, kdy musí být zaměstnanci přítomni v kanceláři, a zbytek dne už si mohou přizpůsobit podle svých potřeb. To oceňují zejména rodiče.
Benefity jako řešení
I přes omezenou flexibilitu pracovní doby se však zaměstnancům může dostat podpory pro jejich fyzickou i psychickou pohodu.
„Dříve existovaly dva limity na benefity - na stravování a na volný čas. Od ledna 2025 ale začala platit nová legislativa, která umožnila přispět na zdraví výrazně více. Byl pro ně zaveden samostatný limit," vysvětluje generální ředitel společnosti Pluxee.
Díky této změně může zaměstnavatel v letošním roce přispět každému zaměstnanci až 23 tisíc korun ročně na volnočasové benefity a až 46 tisíc korun ročně na benefity zdravotní. „Praxe ukazuje, že toho firmy využívají. Benefity cílící na zdraví byly vždy silnou kategorií a nyní při oddělených limitech je jejich podíl ještě vyšší. Některé firmy dnes přispívají výhradně na zdraví," dodává Čapek.
Od roku 2026 se limity zvyšují
Limit pro volnočasové benefity (například kultura či sport) bude činit 24 483,50 Kč ročně, což odpovídá polovině průměrné mzdy. Limit pro zdravotní benefity (například preventivní prohlídky či rehabilitace) bude navýšen na 48 967 Kč ročně, tedy výši celé průměrné mzdy. Možností, jak tyto benefity využít, je dnes mnoho - od příspěvků na zdravotní péči, jógu či masáže, přes kurzy osobního rozvoje, relaxační pobyty nebo dny zdraví ve firmách až po dlouhodobé programy zaměřené na duševní pohodu zaměstnanců. Moderní technologie a aplikace, včetně těch využívajících AI, navíc umožňují i zcela nové formy podpory - například virtuální psychologickou asistenci dostupnou kdykoli.
Zájem o benefity podporující fyzické i duševní zdraví podle Pluxee opravdu roste.
„Zaměstnanci oceňují, když jim firma pomůže najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Spokojený člověk pak nemá důvod hledat práci jinde," říká Čapek.
„V naší firmě proto směřujeme podstatnou část benefitů právě do oblasti zdraví a work-life balance. Totéž pozorujeme i u našich klientů, kteří tyto benefity svým lidem poskytují. Péče o duševní zdraví se tak stává přirozenou součástí firemní kultury," uzavírá generální ředitel společnosti Pluxee.
Zdroj: komunikační agentura Seteva
Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace a asi 15 % naplňuje kritéria pro diagnózu chronické nespavosti Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští 13. února na svých sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit. Prostor mají i dotazy, na které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň potrvá do 13. března – na Světový den spánku. Více na www.nudz.cz/media-pr/tiskove-zpravy.
Podle Státního zdravotního ústavu je aktuálně nejvyšší nemocnost ARI hlášena z Moravskoslezského kraje. Celkově nadále hovoříme o epidemickém šíření chřipky v celé republice. Její výskyt sice bude přetrvávat ještě i v dalším období, ale její aktivita by se v dalších týdnech mohla pomalu začít snižovat. V 6. kalendářním týdnu je podíl detekcí viru chřipky stále vysoký - představuje více než 60 % pozitivních detekcí. V aktuální chřipkové sezoně bylo do 6. 2. 2026 hlášeno celkem 299 klinicky závažných případů chřipkové infekce vyžadující hospitalizaci v režimu intenzivní péče, z nichž 103 osob následkům infekce podlehlo.
Letošní únor bez alkoholu stojí podle iniciativy https://suchejunor.cz/ na jednoduchém principu: Každý den jeden malý krok! Československá osvětová kampaň, která působí od roku 2013, vyzývá jednotlivce, skupiny i celé komunity k měsíční abstinenci od alkoholu. Život bez alkoholu totiž přináší spoustu výhod. Podle průzkumné agentury Nielsen „drželo“ Suchej únor v loňském roce 1.600 000 dospělých v ČR. Rok předtím 1.200 000. K výzvě Suchej únor se můžete připojit přes web: suchejunor.cz nebo přes sociální sítě. K dispozici jsou i odkazy na adiktologický screening a Národní linku pro odvykání.
Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV/AIDS v rámci světa i Evropy. Podle dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS bylo v roce 2025 v ČR zachyceno 293 nových případů infekce HIV u občanů České republiky a rezidentů, tj. cizinců s dlouhodobým či trvalým pobytem v ČR. Číslo 293 nových případů je ale nejvyšší v celé historii sledování. Mezi nově evidovanými infekcemi je ale více než pětina osob, které již o své HIV pozitivitě věděly, protože byly dříve diagnostikovány v zahraničí. „Cizinci, kteří vědí o své pozitivitě, dosud získávali léčbu ve své zemi a kvůli válečné situaci požádali o zajištění kontinuity léčby HIV infekce v ČR. Antiretrovirová léčba hraje zásadní roli při zabránění šíření infekce. Infekčnost setrvale řádně léčených lidí je minimální a přenos infekce je tak nepravděpodobný,“ uvedla hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková, MHA.