Chřipková sezóna je v plném proudu. V pátém týdnu tohoto roku se nemocnost obyvatel zvýšila v takové míře, že byla vyhlášena plošná epidemie chřipky. Podle Státního zdravotního ústavu bylo k 3. únoru 2020 v České republice kvůli závažné chřipkové infekci hospitalizováno v režimu intenzivní péče celkem 76 lidí, z nichž 14 jí podlehlo.¹ V osmém kalendářním týdnu byla celková nemocnost akutními respiračními infekcemi včetně chřipky na úrovni 1 422 nemocných na 100 000 obyvatel, což při porovnání s předcházejícím týdnem představuje pokles o 11,2 %.

„Nejnovější údaje potvrzují, že i přes pokles nemocnosti stále přetrvává, i když již slábnoucí, plošná chřipková epidemie na celém území ČR. Cirkuluje převážně virus chřipky typu A," uvedla 21. února hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.

Kromě cíleně působících antivirotik se lze proti chřipce chránit jedině preventivním očkováním.² Proočkovanost proti chřipce je však u nás ve srovnání s vyspělými zeměmi velice nízká.³ A to se týká i zdravotníků!

Zaměstnanci ve zdravotnictví totiž v České republice vykazují pravděpodobně ještě nižší proočkovanost proti chřipce než zbytek populace.⁴

Denně přitom pečují o pacienty, u nichž je vysoké riziko vzniku závažných komplikací v důsledku chřipkové infekce. Právní úprava, která by očkování zdravotnickému personálu nařizovala, zatím neexistuje. Zodpovědnost za pacienta je tedy pouze v jejich rukou.

Povinné či dobrovolné?

V některých vyspělých zemích je očkování proti chřipce jednoznačně považováno za opatření v rámci bezpečnosti pacientů. Například v USA je poskytování očkovací vakcíny zdravotníkům dokonce součástí akreditačního procesu zdravotnických zařízení.⁵

Podle MUDr. Jana Kynčla, Ph.D. ze Státního zdravotního ústavu je očkování proti chřipce mezi zdravotníky v České republice stále podceňováno: „Průzkumy v ČR ukazují, že proočkovanost zdravotníků se u nás pravděpodobně pohybuje pod celorepublikovým průměrem - tj. pod 5-7 %. Průměr ve státech Evropské unie přitom dosahuje 30 %, nejvyšší je v Belgii a ve Velké Británii, kde se nechá každoročně naočkovat proti chřipce kolem 60 % zdravotníků," říká. Ještě vyšší procenta proočkovanosti dosahují v USA. V zařízeních, kde je vakcinace proti chřipce dobrovolná, je to přes 70 %, v zařízeních s povinnou vakcinací je to kolem 98 %.^3,4,6

Ve většině států Evropské unie je očkování dobrovolné a nejsou stanoveny ani sankce v případě, že se zaměstnanec zdravotnického zařízení nenechá očkovat.

V některých státech je vakcinace doporučována všem zdravotníkům, jinde pouze zaměstnancům oddělení, kteří jsou v nejužším kontaktu s rizikovými pacienty.³ Přístupů, jak zdravotníky k vakcinaci motivovat, je přitom celá řada. Kromě osvětové kampaně může zdravotnické zařízení nabídnout svým zaměstnancům například očkování zdarma. Na vakcínu proti chřipce přispívají rovněž některé zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.

Výhody očkování proti chřipce

Každoroční očkování proti chřipce je obecně doporučováno zvláště osobám z rizikových skupin.⁷

"Nejohroženější jsou lidé se sníženou imunitou, chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, diabetici nebo senioři nad 65 let. Světová zdravotnická organizace ale doporučuje vakcinaci rovněž lidem, kteří o ně pečují nebo jsou s nimi v blízkém kontaktu - mezi ně patří právě i zaměstnanci zdravotnických zařízení," upozorňuje Kynčl.

Důvodů pro jejich vakcinaci je několik. Očkovaný zdravotnický personál snižuje riziko přenesení infekce na pacienty, včetně těch s vysokým rizikem rozvoje závažných komplikací. Podle údajů WHO jsou navíc zaměstnanci ve zdravotnictví chřipkou ohroženi více než běžná populace. Vakcinací tak kromě pacientů chrání i sebe, a své kolegy a členy rodiny. Očkování zdravotníků rovněž snižuje pravděpodobnost zvýšené pracovní neschopnosti vlivem nemoci a v konečném důsledku přispívá i k připravenosti na možnou pandemii chřipky.^7,8

Chřipka - zákeřné a vysoce infekční onemocnění

Chřipka je vysoce nakažlivá virová infekce, která u nás každoročně způsobí onemocnění statisícům obyvatel.⁹ K přenosu chřipkového viru dochází nejčastěji vzduchem kapénkami, jež vznikají při dýchání, kašlání, smrkání či kýchání infikovaných osob. Virus se přenáší také dotykem s kontaminovanými předměty, na jejichž povrchu dokáže přežít i několik dní. Zdrojem nákazy je člověk, který může virus vylučovat již na konci inkubační doby - čili v čase, kdy u něj ještě nejsou patrné příznaky chřipky.^2,9 Chřipkové viry jsou schopny kromě typických příznaků, jako je kašel, horečka, únava a bolest svalů a kloubů, vyvolat i řadu dalších zdravotních komplikací, jejichž důsledkem může být i smrt.⁹ Nejúčinnější prevencí před chřipkovými viry je každoroční očkování.¹⁰ Přesto patří chřipka stále k nemocem s nejvyšší úmrtností z těch, kterým lze vakcinací zabránit.

Kampaň STOP chřipce! chce zvýšit informovanost o nebezpečí chřipky a zabránit tak dalším zbytečným úmrtím.

Připojte se i Vy k petici za zvýšení proočkovanosti proti chřipce v ČR

 http://www.stop-chripce.cz/pripojuji-se

Více na www.ockovaniprotichripce.cz