Koronavirus není jedinou nemocí, s níž se lidé v Česku perou - zanedbáním prevence plicních nemocí kvůli pandemii si „zaděláváme" na problémy v budoucnu. Například v podobě pacientů s vážnějšími komplikacemi chorob, kterým by bylo možné předejít nebo je alespoň zbrzdit - říkají plicní lékaři.

„Virus tady s námi evidentně nějakou dobu bude a my se s ním musíme naučit žít. Ostatní nemoci kvůli němu nezmizely. Stále se potýkáme s nárůstem plicních chorob, a pokud je nezachytíme včas, dočkáme se toho, že k nám lidé přijdou v mnohem horších stadiích nemoci. Jen rakovina plic v Česku ročně usmrtí kolem 5 500 lidí - 85 % z nich proto, že se na nemoc přišlo pozdě," říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP.

„Měli bychom pokračovat v prevenci, jakou je například pilotní program včasného záchytu karcinomu plic, jenž by měl odstartovat příští rok a týkat se odhadem 30 000 vysoce rizikových osob - těžkých kuřáků," doplňuje prof. Vašáková.

Dalším příkladem dopadu nemoci covid-19 je například i jarní zmrazení činnosti spánkových pracovišť, které se v budoucnu může dle lékařů zle vymstít. V rámci studie „Vliv pandemie covid-19 na spánkovou medicínu v České republice a na Slovensku" oslovili pneumologové v první polovině května letošního roku 23 spánkových pracovišť. Provoz zcela přerušilo 43,5 % z nich, další činnost výrazně omezily. Téměř 40 % nemocničních laboratoří se přeměnilo na covidová oddělení.

POSKYTNUTÍ LŮŽEK

„Na jaře jsme museli přechodně zavřít všechna plicní lůžka a vyčlenit je pro pacienty přijímané pro suspektní covid-19. Naše chronické a akutní pacienty přebírali kolegové z jiných oddělení, což nebylo úplně vyhovující. Nyní zatím fungujeme bez větších omezení, o „covidové" pacienty se stará infekční klinika a my zase přebíráme část jejích pacientů," popisuje zástupce přednosty pro léčebně preventivní péči Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno MUDr. Vladimír Herout.

Změnou prošlo i plicní oddělení Thomayerovy nemocnice. „Zabrali jsme část geriatrie, pooperačního oddělení a jipku. Nyní u nás leží asi 50 pacientů s covidem," komentuje prof. Vašáková. „Snažíme se zároveň udržet péči o naše chronické pacienty."

POSTCOVIDOVÁ PÉČE

Zkušenosti s dosavadním průběhem nemoci vedly pneumology k tvorbě doporučení pro léčbu covidu a pro následné ambulantní prohlídky „postcovidových" pacientů. Dopady koronaviru na plíce lékaři stále zkoumají. Zatímco studie z hradecké nemocnice prokázala až u poloviny sledovaných „covidových" pacientů lehce poškozené plicní funkce, zkoumání plicních lékařů ve FN Olomouc ukázalo pozánětlivé změny jen u cca 8 % z 80 sledovaných pacientů (a tyto změny byly ve většině případů nevýznamné) a snížení plicních funkcí u přibližně 4 %.

Měl by člověk, který prodělal koronavirovou infekci, jít za pneumologem a nechat si zkontrolovat plíce? Nebo přijít, až kdyby se mu špatně dýchalo? A jak by měl postupovat při jeho vyšetření lékař? Na tyto otázky odpovídá nový doporučený postup plicních lékařů, který o druhém říjnovém víkendu ladili na spojeném trojlístku kongresů České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS), Hradeckých pneumologických dnech a Moravskoslezských pneumologických dnech. 

„Pacienta, který prodělal těžkou formu koronavirového postižení s léčbou v nemocnici, by měl pneumolog vidět za 6-12 týdnů od stanovení diagnózy, a pak za dalších přibližně 6 měsíců. Poté podle stavu jednou ročně po dobu dalších 3 let. Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně, tedy zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi," uvádí doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Pneumolog by podle něj měl příchozí „postcovidové" pacienty komplexně vyšetřit, provést spirometrii, a další funkční testy, změřit nasycení kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži, vyšetřit plicní difuzi, v případě potřeby nařídit zobrazovací vyšetření plic rentgenem nebo CT. „Už nyní se nám hlásí o vyšetření mnoho zájemců, kteří covid-19 v nedávné době prodělali. Odkazujeme je na nejbližší specializované plicní ambulance, kterých máme více než 400," doplňuje doc. Koblížek. 

Pneumologové také usilují o vznik tzv. dispenzární skupiny, do které by mohli pacienta po covidu zařadit a dlouhodobě sledovat případný dopad nemoci na plíce - s tímto návrhem oslovili ministra zdravotnictví, a to přímo na kongresu.

„Při covidu dochází primárně k postižení plic. S touto nemocí musíme do budoucna počítat jako s jedním z původců respiračních onemocnění dospělých. Proto bychom měli pacienty dlouhodobě sledovat, zavčas léčit a zároveň shromažďovat data o dopadech nemoci," říká předsedkyně ČPFS prof. Vašáková.

Rizikovým faktorem pro těžší průběh nemoci jsou podle plicních lékařů věk nad 60 let, obezita, špatná imunita, přítomnost dalších nemocí, především kardiovaskulárních, cukrovky, či chronických plicních nemocí.

„Typickým případem, u něhož má nemoc těžší průběh, je obézní muž středního věku s cukrovkou a vysokým tlakem," dodává prof. Vašáková. Podle ní je třeba, aby se mezi lidmi přestal šířit strach, který oslabuje imunitu. Ta je pro boj s nemocí velmi důležitá.

Více na http://www.pneumologie.cz/

Zdroj: MaVe PR